Jihomoravská Porta: vítězové, ředitelé, pankáči

24. duben 2014, 0:26

Jihomoravská Porta: vítězové, ředitelé, pankáči

Festival Porta se pomalu blíží ke svému půlstoletí (první ročník proběhl v roce 1967). Celostátní finále našlo před několika lety útočiště v sympatickém přírodním amfiteátru v Řevnicích u Prahy, pořadatelé už si dávno nehrají na obří festival a díky regionálním předkolům, konaným po celé republice, plní Porta dál zdravou úlohu vyhledávání zajímavých kapel a písničkářů z celých Čech, Moravy a Slezska. Ne vše je růžové. Letos například vyvolalo negativní emoce jihočeské kolo, na které se jednak přihlásil minimální počet soutěžících a navíc neinformovaný pořadatel ze soutěže vyřadil jednoho písničkáře za použití smyčkovače (loop stationu), tedy elektronického přístroje, díky němuž hudebník může v reálném čase nahrávat sám sebe a jednotlivé pasáže vlastní produkce (včetně chyb a nepřesností) ihned používat jako doprovod. Pravidla Porty zakazují halfplayback, avšak s ním práce s aktuálně nahranými smyčkami nemá nic společného.

Jihomoravské kolo si svou krizi prožilo před dvěma lety. Po předloňském úpadku se v roce 2013 organizace poprvé ujal spolek Josmaart v čele s Josefem Machátem, který se tehdy postaral nejen o hladký chod celé akce v Café Práh, ale především o skvělou propagaci nejen na Facebooku. Výsledkem bylo 22 soutěžících a celkově velmi slušná úroveň akce. Letos pořadatelé navázali na loňský úspěch. Registraci zastavili po 25 přihlášených soutěžících (ostatní zájemci z jižní Moravy se mohli přihlásit do jiných regionů, což naštěstí soutěžní řád Porty umožňuje). V porotě zůstali od loňského roku autor tohoto článku a kulturní dramaturgyně Lucie Michelová, novými členy se stali Broňa Šmid z nahrávacího studia Indies (kdysi mj. člen alternativní kapely Sledě, živé sledě), Richard Lank (člen skupin Black Uganda Choir nebo Máta) a Stáňa Plívová (pořadatelka svitavského kola a v 80. letech trojnásobná vítězka Porty coby členka skupiny Povijan). Role moderátora se tentokrát ujal loňský porotce, pořadatel festivalu Živý Lískovec David Kolínek, který s jedinou drobnou výhradou (příliš obecné otázky při zpovědích porotců) odváděl velmi nadprůměrný výkon. Porota našla oproti loňskému ročníku výhodnější stanoviště v přední části sálu (nerušili ji tedy přicházející a odcházející hudebníci). Zvuk byl výborný a veškerý další servis také. V těchto ohledech tedy jihomoravská Porta navázala na to nejlepší z loňského „renesančního“ ročníku a to dobré ještě rozvinula.

Celkovou úroveň soutěžících letos vnímám jako mírně horší než loni, převažovaly výkony průměrné a lehce podprůměrné. Za opravdu špatné (tedy z kategorie „trestných poslechů“) pokládám pouze dva písničkáře, naopak přívlastkem vynikající bych bez váhání označil tři formace. Jednou z nich byli jihlavští Rendez-fou, kteří jako duo dokážou nabídnout až neuvěřitelně plnou a barevnou hudbu na pomezí folku, swingu a šansonu, navíc skvělou i po skladatelské i textařské stránce. Na jejich postupu do celostátního finále se jednomyslně shodla celá porota. V dalších místech už jednota nepanovala. Druhým postupujícím do Řevnic se stal písničkář Filip Drlík, který některé porotce nadchl mimo jiné alikvotním zpěvem, nicméně pro mne osobně – především vinou méně povedené první písně – zůstal někde uprostřed tabulky soutěžících. Sám jsem měl mezi soutěžícími dva jiné favority: anglicky zpívající kapelu We the Thieves, jejíž akustický alternativní folkrock by měl šanci zabodovat i mimo folková pódia, a formaci Petr Kovač a přátelé z GML, trio ředitele brněnského Gymnázia Matyáše Lercha a jeho dvou kolegů kantorů. Kovač zkoušel štěstí na Portě a dalších festivalech už v 80. letech. Poté pověsil písničkářské řemeslo na hřebík, intenzivně se věnoval ředitelování a budování prestižního brněnského gymnázia a nyní, v roce svých šedesátin, zkouší opět štěstí jako soutěžící. Už tento samotný fakt je sympatický. Důležitější však je, že Kovačovy písně mají hlavu a patu, respektují základní textařská pravidla a že i střídmý doprovod (dvě kytary a housle, resp. kytara, housle a kontrabas) je dobře zaranžovaný a slouží písni. Právě trojice Rendez-fou, We the Thieves a Petr Kovač a přátelé z GML je pro mne dokladem toho, že folk se dá hrát různým způsobem, může nést různý obsah, různé může být vyznění a přitom to má vždy smysl, je-li autor a interpret skutečnou osobností. Petr Kovač mimochodem rozhodnutím poroty postoupil do celostátního finále autorské soutěže do Ústí nad Labem, a to společně se znojemským písničkářem Jiřím Markem.

O dalších soutěžících už pouze telegraficky. Jako zpívající vypravěč zaujal písničkář-cestovatel Ondřej „Ondera“ Herzán. Svou pozici slibné kapely z loňského ročníku potvrdila adamovská Lee Banda, špatně nezněli ani hosté ze Slovenska, bratislavská Hada Gada, nebo Huménečko z Horňácka, folkrocková skupina s cimbálem. Jako příslib ocenila porota také písničkářku Dinu Hotovou.

Zpestřením letošní soutěže byla skupina Barbar Punk, která porotě a divákům nabídla mix decibelů, přírodní tematiky (kožešinové oblečky a téma písně Vandr), spontánního pohybu mezi řadami diváků a plamenů vycházejících z kytary. Co by na takové soutěžící letos říkali v jižních Čechách? honilo se mi hlavou. A chvíli jsem si v mysli pohrával se škodolibým úmyslem protlačit punkery do finále v Řevnicích.

Jihomoravské oblastní kolo Porty, Café Práh, Brno, 12. 4. 2014

Foto Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více