Ve včerejším rozhovoru s ředitelem ND Brno Martinem Glasrem jsme mimo jiné probírali i události, změny a konflikty, které se týkají festivalu Janáček Brno. Jako hlas druhé strany uveřejňujeme rezignační dopis Jiřího Zahrádky, člena dramaturgické rady a faktického dramaturga festivalu do roku 2014.
V Brně dne 25. února 2015
Vážený pane řediteli,
chtěl bych Vás tímto požádat o uvolnění z umělecké rady festivalu Janáček Brno a zároveň bych rád vysvětlil tento pro mě nelehký krok.
Na úvod zdůrazňuji, že i přes určité neshody v minulém roce způsobené rozdílným pohledem na další fungování festivalu jsem měl tu nejlepší vůli do nové umělecké rady vstoupit a o budoucosti festivalu dále diskutovat. Po zasedání rady však soudím, že s dalším fungováním festivalu nemohu pomoci.
Martin Glaser: Činoherní Pastorkyni bych si nikdy nevybral– rozhovor
Zde jsou ve stručnosti hlavní důvody mé rezignace:
- Předně mi stále není jasné, proč výrazněji zasahovat do festivalu, který má mezinárodní renomé, vynikající návštěvnost a vysoce hodnocenou koncepci.
- Nesouhlasím s novým statutem umělecké rady, jejíž jednotlivé členy jmenuje ředitel a má pouze poradní charakter. Není mi jasné, zda ve výsledku stanovuje dramaturgii festivalu ředitel divadla na základě návrhůčlenů umělecké rady nebo nezávisle na nich.
- Domnívám se, že v nově stanovené umělecké radě by měly být stejně jako v minulé radě zastoupeny spolupořadatelské instituce, které se dosud aktivně podílely na programu festivalu. Bylo to často nejenom přínosné po stránce odborné, ale také navýsost praktické. Instituce jako JAMU, FB či MZM za své produkce požadovaly pouze financování nákladů, které do projektu vložily (hosté, pronájem notového materiálu, tisk kalalogu etc.). Rozhlas a televize zase v nutném předstihu určovaly, které produkce budou nahrávány a vysílány. Domnívám se, že zadat těmto institucím konkrétní úkol bez práva aktivní účasti na tvorbě festivalového programu není šťastné řešení a není to k daným institucím ani slušné. Plánování festivalu se navíc dělo tak, aby vybrané skladby nezazněly v daném období opakovaně i v programu dalších institucí, protože plány konkrétních sezón a festivalů se tvoří ve značném předstihu a jakmile jsou zveřejněny, je často již pozdě cokoliv měnit.
- Nová vize festivalu se odkloňuje od dramaturgické koncepce založené na určitých tematických okruzích. Dramaturgie dosavadních ročníků byla postavena tak, že festivalový program reagoval na určitý okruh témat, poukazoval na různé vztahy a souvislosti a pokoušel se začlenit Janáčkovo dílo do určitého kontextu; odtud Janáček a expresionismus, Brno Genius loci, Happy Birthday Leoš – tedy Janáček inspirovaný a inspirující etc. Nově koncipovaná podoba festivalu za základ programu stanovuje výběr ze zahraničních produkcí a konfrontaci nových inscenačních trendů. Připomínám, že zajímavé zahraniční a tuzemské inscenace byly zvány na festival od samého počátku, avšak v širší dramaturgické koncepci. Doplnění programu známými interprety a orchestry bez dramaturgického rámce mi připomíná festivaly, které jsou spíše přehlídkou slavných jmen než dramaturgicky atraktivní událostí.
- Další součást koncepce, se kterou nemohu souhlasit, je vize festivalu Janáček Brno s roční periodicitou. Domnívám se, že se tím ztrácí určitá exkluzivita, která je důležitá také vzhledem k zájmu posluchačské základny, a narůstá tak náročnost organizační a finanční zajištěnosti. Nadto je zde také problém programový; janáčkovský repertoár není příliš početný a hrozí devalvace omíláním stále stejných kusů. Nelíbí se mi ani ohrožení jiného významného brněnského festivalu Moravský podzim. Dosavadní model, kdy se s dvouletou periodicitou střídal janáčkovský festival zaměřený do značné míry na jevištní dílo (pořádaný Národním divadlem Brno) a festival Moravský podzim, zaměřený více na koncertní produkce (pořádaný Filharmonií Brno), se jevil jako dobře fungující a vyhovující pořadatelům i publiku. Protože většina členů nové umělecké rady je mimobrněnská a nezná místní letité problémy, připomínám, že trvalo několik let naplněných hledáním kompromisů, než v Brně vznikl funkční festivalový kalendář. Nevidím důvod do něj nyní znovu zasahovat.
- S tím souvisí i má nedůvěra k vizi sloučení festivalů Janáček Brno a Divadelní svět jako každoroční akci. Navíc jsem přesvědčen, vzhledem k místu konání a významu skladatele, že je nutné udržet festival úzce spjatý s Leošem Janáčkem a netransformovat jej směrem k obecně divadelní podobě, i když s důrazem na Janáčkovu operní tvorbu.
- Naopak souhlasím s dramaturgickým důrazem na současnou operu, ale neměl by to být zájem primární. Připomínám, že v minulém roce vznikl nový festival soudobé opery v Ostravě, a na janáčkovském festivalu by měla znít soudobá opera opět kvůli nějakému hlubšímu dramaturgickému opodstatnění a ne za každou cenu. Nadto mezinárodní soutěž na nové operní dílo a jeho následná realizace vyžaduje enormní finanční i organizační zázemí, kterým však festival Janáček Brno zatím nedisponuje.
- Závěrem bych rád podotkl, že na prvním zasedání nově koncipované umělecké rady mě poněkud zarazila opakovaně vznášená otázka smyslu festivalu Janáček Brno. Domníval jsem se, že smysl takového festivalu byl již dávno nalezen. Odkazuji na katalogy minulých ročníků, analýzy v domácím i zahraničním tisku apod. Také si nemyslím, že konfrontační atmosféra v umělecké radě přináší vždy nové a ty správné cesty. Rád naopak pracuji v prostředí vzájemné důvěry a společně sdílených vizí. Ze všech uvedených důvodů si myslím, že pro další fungování festivalu Janáček Brno by nebylo mé členství v umělecké radě přínosem.
Přeji Vám a celé umělecké radě mnoho úspěchů při nelehké cestě realizace dalších ročníků festivalů.
Se srdečným pozdravem,
PhDr. Jiří Zahrádka, Ph.D.
P.S.: Rád zůstávám k dispozici pro případné dílčí odborné konzultace.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..