Jiří Zahrádka: Nesouhlasím s novým statutem umělecké rady

30. září 2015, 15:26

Jiří Zahrádka: Nesouhlasím s novým statutem umělecké rady

Ve včerejším rozhovoru s ředitelem ND Brno Martinem Glasrem jsme mimo jiné probírali i události, změny a konflikty, které se týkají festivalu Janáček Brno. Jako hlas druhé strany uveřejňujeme rezignační dopis Jiřího Zahrádky, člena dramaturgické rady a faktického dramaturga festivalu do roku 2014.

V Brně dne 25. února 2015

Vážený pane řediteli,

chtěl bych Vás tímto požádat o uvolnění z umělecké rady festivalu Janáček Brno a zároveň bych rád vysvětlil tento pro mě nelehký krok.

Na úvod zdůrazňuji, že i přes určité neshody v minulém roce způsobené rozdílným pohledem na další fungování festivalu jsem měl tu nejlepší vůli do nové umělecké rady vstoupit a o budoucosti festivalu dále diskutovat. Po zasedání rady však soudím, že s dalším fungováním festivalu nemohu pomoci.

Martin Glaser: Činoherní Pastorkyni bych si nikdy nevybral– rozhovor

Zde jsou ve stručnosti hlavní důvody mé rezignace:

  1. Předně mi stále není jasné, proč výrazněji zasahovat do festivalu, který má mezinárodní renomé, vynikající návštěvnost a vysoce hodnocenou koncepci.
  2. Nesouhlasím s novým statutem umělecké rady, jejíž jednotlivé členy jmenuje ředitel a má pouze poradní charakter. Není mi jasné, zda ve výsledku stanovuje dramaturgii festivalu ředitel divadla na základě návrhůčlenů umělecké rady nebo nezávisle na nich.
  3. Domnívám se, že v nově stanovené umělecké radě by měly být stejně jako v minulé radě zastoupeny spolupořadatelské instituce, které se dosud aktivně podílely na programu festivalu. Bylo to často nejenom přínosné po stránce odborné, ale také navýsost praktické. Instituce jako JAMU, FB či MZM za své produkce požadovaly pouze financování nákladů, které do projektu vložily (hosté, pronájem notového materiálu, tisk kalalogu etc.). Rozhlas a televize zase v nutném předstihu určovaly, které produkce budou nahrávány a vysílány. Domnívám se, že zadat těmto institucím konkrétní úkol bez práva aktivní účasti na tvorbě festivalového programu není šťastné řešení a není to k daným institucím ani slušné. Plánování festivalu se navíc dělo tak, aby vybrané skladby nezazněly v daném období opakovaně i v programu dalších institucí, protože plány konkrétních sezón a festivalů se tvoří ve značném předstihu a jakmile jsou zveřejněny, je často již pozdě cokoliv měnit.
  4. Nová vize festivalu se odkloňuje od dramaturgické koncepce založené na určitých tematických okruzích. Dramaturgie dosavadních ročníků byla postavena tak, že festivalový program reagoval na určitý okruh témat, poukazoval na různé vztahy a souvislosti a pokoušel se začlenit Janáčkovo dílo do určitého kontextu; odtud Janáček a expresionismus, Brno Genius loci, Happy Birthday Leoš – tedy Janáček inspirovaný a inspirující etc. Nově koncipovaná podoba festivalu za základ programu stanovuje výběr ze zahraničních produkcí a konfrontaci nových inscenačních trendů. Připomínám, že zajímavé zahraniční a tuzemské inscenace byly zvány na festival od samého počátku, avšak v širší dramaturgické koncepci. Doplnění programu známými interprety a orchestry bez dramaturgického rámce mi připomíná festivaly, které jsou spíše přehlídkou slavných jmen než dramaturgicky atraktivní událostí.
  5. Další součást koncepce, se kterou nemohu souhlasit, je vize festivalu Janáček Brno s roční periodicitou. Domnívám se, že se tím ztrácí určitá exkluzivita, která je důležitá také vzhledem k zájmu posluchačské základny, a narůstá tak náročnost organizační a finanční zajištěnosti. Nadto je zde také problém programový; janáčkovský repertoár není příliš početný a hrozí devalvace omíláním stále stejných kusů. Nelíbí se mi ani ohrožení jiného významného brněnského festivalu Moravský podzim. Dosavadní model, kdy se s dvouletou periodicitou střídal janáčkovský festival zaměřený do značné míry na jevištní dílo (pořádaný Národním divadlem Brno) a festival Moravský podzim, zaměřený více na koncertní produkce (pořádaný Filharmonií Brno), se jevil jako dobře fungující a vyhovující pořadatelům i publiku. Protože většina členů nové umělecké rady je mimobrněnská a nezná místní letité problémy, připomínám, že trvalo několik let naplněných hledáním kompromisů, než v Brně vznikl funkční festivalový kalendář. Nevidím důvod do něj nyní znovu zasahovat.
  6. S tím souvisí i má nedůvěra k vizi sloučení festivalů Janáček Brno a Divadelní svět jako každoroční akci. Navíc jsem přesvědčen, vzhledem k místu konání a významu skladatele, že je nutné udržet festival úzce spjatý s Leošem Janáčkem a netransformovat jej směrem k obecně divadelní podobě, i když s důrazem na Janáčkovu operní tvorbu.
  7. Naopak souhlasím s dramaturgickým důrazem na současnou operu, ale neměl by to být zájem primární. Připomínám, že v minulém roce vznikl nový festival soudobé opery v Ostravě, a na janáčkovském festivalu by měla znít soudobá opera opět kvůli nějakému hlubšímu dramaturgickému opodstatnění a ne za každou cenu. Nadto mezinárodní soutěž na nové operní dílo a jeho následná realizace vyžaduje enormní finanční i organizační zázemí, kterým však festival Janáček Brno zatím nedisponuje.
  8. Závěrem bych rád podotkl, že na prvním zasedání nově koncipované umělecké rady mě poněkud zarazila opakovaně vznášená otázka smyslu festivalu Janáček Brno. Domníval jsem se, že smysl takového festivalu byl již dávno nalezen. Odkazuji na katalogy minulých ročníků, analýzy v domácím i zahraničním tisku apod. Také si nemyslím, že konfrontační atmosféra v umělecké radě přináší vždy nové a ty správné cesty. Rád naopak pracuji v prostředí vzájemné důvěry a společně sdílených vizí. Ze všech uvedených důvodů si myslím, že pro další fungování festivalu Janáček Brno by nebylo mé členství v umělecké radě přínosem.

Přeji Vám a celé umělecké radě mnoho úspěchů při nelehké cestě realizace dalších ročníků festivalů.

Se srdečným pozdravem,
PhDr. Jiří Zahrádka, Ph.D.

P.S.: Rád zůstávám k dispozici pro případné dílčí odborné konzultace.

Foto archiv Moravského zemského muzea

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Janáčkovo divadlo oslaví tento pátek padesáté narozeniny slavnostní premiérou opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Režisérem představení je současný ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. Mluvili jsme nejen o jeho inscenaci, ale také o tom, jak se divadlo pod jeho vedením proměňuje a kam míří festivaly Divadelní svět a Janáček Brno.  více

Režisér David Radok se na české operní scéně objevil naposledy v roce 2001, kdy režíroval v pražském Národním divadle Kouzelnou flétnu a Vojcka. Minulý týden jsme se spolu sešli v Janáčkově divadle, kde připravuje novou inscenaci opery Věc Makropulos. Mluvili jsme spolu o práci na tomto představení, jak a proč nevylepšovat Janáčka, o opeře obecně, ale dotkli jsme se i jeho vztahu k otci a také otázky, jaké jsou opravdové hodnoty. Ta původně nebyla vůbec v plánu, ale se včerejším výročím Sametové revoluce se střetla dokonale.  více




Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce