Brněnská náměstí Svobody, Moravské náměstí a Zelný trh jsme si už za několik posledních let zvykli v předvánočním čase vnímat jako tržiště, na nichž se lze setkat s přáteli, popít, pojíst, koupit maličkost sobě či přátelům jako dárek. Nedílnou součástí adventní nabídky však je i hudební produkce na jmenovaných náměstích, které jsou pro jedny vítanou, pro druhé pouze trpěnou tradicí s velmi proměnlivou kvalitativní úrovní. Kaleidoskop je letos ústředním motivem brněnských Vánoc, které tak tvoří pestrá mozaika žánrů i vystoupení na všech třech pódiích po dobu konání trhů čili do 23. prosince.
Zahájení: zpoždění a tlačenice
Zahájení trhů také letos obstaralo slavnostní rozsvěcení stromu na náměstí Svobody, které provázela světelná projekce s hudebním doprovodem. Už zde se projevila jistá problematičnost koncipovaného doprovodného programu, který ne vždy respektuje aktuální situaci. Úvodní program započatý s hodinovým předstihem (beatboxeři En.dru a JeN Hovorka se zpěvačkou Sisou Fehérovou) si přišlo poslechnout několik desítek zájemců. Postupně přibývající stovky diváků se ale přišly podívat zejména na stromek. Hlasitost produkce znemožňující komunikaci nesli poměrně nelibě a stejně tak i narůstající programový skluz. Organizátor i moderátor podobné akce by nutně měli mít přímou vazbu na hlediště – v tomto případě na přeplněné náměstí, kde každým okamžikem prodlevy vzrůstá nekomfort a s tím související napětí ventilované ne pouze neslušnými výrazy. Ono zpoždění v drsné tlačenici celou akci mnoha přihlížejícím, zejména starším lidem a rodičům s malými dětmi, celou slavnostní atmosféru zbytečně znechutilo a zkomplikovalo. Dostat se natěsnaným davem kamkoliv ven bylo naprosto nemožné a samotné efektní rozsvěcení (byť se podařilo jak po hudební, tak vizuální stránce) trvalo nakonec kratší dobu než nepříjemné čekání.
Už tradičně téměř celodenní proud hudby a slova se valí na návštěvníky trhů na náměstí Svobody: od sympatických dopoledních vystoupení s adventními a vánočními motivy v podání základních či mateřských škol, uměleckých škol s hudebními a tanečními kroužky z Brna a blízkého okolí přes prezentace místních divadel, koncertů, veřejných čtení až po „zimní kino“. Brněnské Turistické informační centrum ústy své ředitelky představilo coby dramaturgického garanta hudebního programu ředitele JazzFestu Brno Viléma Spilku a profilaci na jazz, swing a folklór. První část záměru, totiž prezentace brněnských jazzových a swingových formací (obvyklé pilíře těchto akcí Mojmír Bártek & Young Pekáč, Brněnské jazzové legendy a Big Band Mr. Swing) a několika mimobrněnských hostů (swingová a-capellová špička Skety, šansonová Radka Fišarová, Petra Ernényi či Lenka Dusilová) se vydařila obstojně. Ale očekávání JazzFestem namlsaných Brňáků na nějakou opravdovou zajímavost, netradiční předvánoční novinku, nápaditou pecku – třeba v podání studentů a pedagogů jazzové katedry Hudební fakulty JAMU, což se přímo nabízelo – se naplnit nepovedlo. Ještě méně byli hudebně obdarováni příznivci špičkové lidové hudby (ačkoliv z Horňácka, Hanáckého Slovácka nebo Uherskobrodska je to do Brna kousek a většina folklórních souborů adventní repertoár ovládá). Dramaturgie Svoboďáku nabídla pouhá dvě špičková vystoupení: neortodoxní kvintet cimbalistky a zpěvačky Zuzany Lapčíkové a skvělou Horňáckou muziku Petra Mičky. Trochu málo na možnosti, které se nabízely … Několik vrcholných večerních koncertů však předvánoční návštěvníky ještě čeká: vystoupení Dana Bárty s Triem Roberta Balzara, Česká mše vánoční v provedení Metropolitního symfonického orchestru a Filharmonického sboru Beseda brněnská či ještě na sám závěr 23. prosince rozhlasový Big Band Gustava Broma s hostujícím Chuckem Wensleym.
Vánoce na Zelňáku
Nejméně se změnila dramaturgie Vánoc na Zelňáku. Už několik let tvoří jeho hudební dramaturgii pestrá směs žánrů – muzikál, folk, folklór, swing, country, ale také soul, blues i bluegrass. V odpoledním programu, který začíná obvykle kolem třetí a končí o půl osmé, převažuje folk lehce nadprůměrné kvality (např. křenovická Careta, Motýlí defekt z Kuřimi, Děvčice z Podolí, Pohledy z Brna, ale i známější Hladolet, A.M.Úlet nebo Another Way). Poměrně početně zastoupen je i swing (Junior Band Pohořelice, Gábina Kočí & Jazz Company, Hawaii Swing Society, Swing Brothers) a folklór (cimbálové muziky Prameň a Vojara i méně tradiční Baobab nebo Veleband), dále country (Ranch, Poutníci) i špičkový bluegrass (pražský Monogram). Objevuje se i několik na muzikálovou notu (Patrik Havelka, Petra Fúriková) nebo lidovou notu naladěných stálic ( harmonikářka Tereza Škrháková). Právě všichni jmenovaní podtrhují ladění Zelňáku do atmosféry předvánočního lidového jarmarku s pečenými kaštany, svařákem, grogem a klobásami. Jen ten flašinetář chybí! Největší úspěch pokaždé svým vystoupením právem sklidí trubači z ochozu věže Staré radnice, kteří jsou skutečně nenahraditelní. Do konce adventu se na Zelném rynku ještě objeví bluegrassoví Poutníci, osobitá cimbálovka Baobab, folková D.N.A., trampfolkový Přístav nebo funky gospel v podání Joyful Noise.
Vánoce před Vánocemi
V trojici hudebních scén brněnského adventu se nejosobitěji projevuje ta nejodlehlejší s prozatím nejméně početným publikem – letošní nové pódium Vánoc na Moraváku. Úpornost, s jakou pořadatelé vnucují do názvů všech tří tržišť slovo Vánoce, které paradoxně začínají až po ukončení prodeje na trzích, je až nepochopitelná. Zpět na pódium. Návaznost na klubovou scénu Staré Pekárny je zřejmá už z výčtu účinkujících žánrově oscilujících od alternativního písničkářství (skvělý Jiří Konvrzek z Velvar) přes různé odstíny blues (Bluesweiser, Blues Groove, Tom Jegr Gang), swing (The Young Pekáč) a další pozoruhodné kapely brněnské i mimobrněnské klubové scény (Ginger Head, Tři masa, Lidopop, Hladolet). Rozhodně stojí za to přijít si poslechnout v následujících dnech třeba The Muxx, Animal Farm, Ant Attack, bluesový Tom Jegr Gang, zlínský country Podjezd nebo špičkový brněnský a-capella boyband Megafon.
Podtrženo sečteno je brněnská hudební nabídka na pódiích všech tří náměstí pestrá a zajímavá. Při troše trpělivosti se svého oblíbeného žánru dočká většina lidí, kteří sem zavítají. Jenom milovníci koled, lidových adventních písní a tichého rozjímání či usebrání, k němuž advent vybízí, přijdou poněkud zkrátka.
