Předposlední červnový víkend se většina tuzemských folklorních nadšenců přesunula již po třiasedmdesáté do jihomoravské Strážnice. Toto městečko se zajímavou a dlouhou historií se pravidelně stává dějištěm největšího folklorního festivalu v České republice. Každoročně se ho účastní folklorní soubory, lidové muziky a rukodělní výrobci z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, a také jiných zemí celého světa. Letos to bylo například pestrobarevné Mexiko nebo orientální Indonésie.
Festivalem se vždy vine více či méně nápadná tematická nit. Letos jí bylo stoleté výročí vzniku republiky. Významné jubileum připomněly v sobotu večer dva hlavní pořady na amfiteátru Bludník - Síla tradice a Galavečer hudby a tance. První jmenovaný proběhl v příjemné podvečerní atmosféře za účasti moravských a slovenských účinkujících. Velmi výraznou pro mne byla ĽH Petra Obucha z Piešťan. Muzika se předvedla výbornou interpretací hudby Samka Dudíka a jako doprovod nestárnoucích tanečníků z myjavské oblasti. Za povšimnutí stála také Horácká svatba v podání souboru Mladina. Zaujali nejen citlivým zpracováním tématu, ale také bohatou krojovou výbavou.
Následoval pořad Galavečer hudby a tance, který byl mnohými považován za vrchol letošních slavností. Šlo o společné vystoupení profesionálních souborů. Českou republiku reprezentoval VUS Ondráš a Slovensko soubor Sľuk. Amfiteátr byl zaplněný do posledního místa, zpěvem i světluškami svítících mobilních telefonů vznikla úžasná atmosféra. Ve chvíli, kdy zazněla v podání Sľuku píseň Pada dišť, však jako by nebe účinkující zaslechlo a pršet opravdu začalo. Ač všichni diváci i účinkující pevně věřili, že se jedná o přeháňku, tyto prosby nebyly vyslyšeny a pořad musel být nakonec k obrovskému zklamání všech zrušen.
Dalším tematickým celkem bylo představení folkloru z oblastí užšího i širšího Brněnska. Programů se tedy účastnily chasy i soubory ze stávajících městských částí i okolních vesnic Brna. Tento region se může zdát pro mnohé zapomenutý a neatraktivní, což rozhodně není pravda. Existuje velké množství místních nadšenců a ve svých sběrech se mu věnoval kupříkladu už sám František Sušil. Hlavní z pořadů nesl název Ta brněnská mája tenká. Jak vypadaly hody na Brněnsku, předvedla uskupení z Moravských Knínic, Tuřan, Žatčan, Komína, Troubska, Ochozu u Brna a Újezdu u Brna. Jeho účinkující se jistě právem stali laureátem festivalu „za výjimečnou prezentaci lidového oděvu a tanečního materiálu z Brněnska“. Výtkou snad může být, že se tento program kryl s dalším divácky úspěšným pořadem Pravidla strážnického provozu. Diváci, kteří se nemohli zúčastnit nedělní reprízy, byli tedy o jeden z nich ochuzeni. Další zajímavostí představovalo předvedení několika úvazů šátku z oblastí Brněnska, které předvedla Ludmila Tarcalová ve stodole v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. Školu brněnských kolových a figurálních tanců pro návštěvníky festivalu připravila další etnografka Věra Kovářů na Zbojnické lúce. Tato příjemná scéna v parku byla pro návštěvníky festivalu otevřena letos poprvé a doufám, že ne naposledy.
Toto vše je jen hrubý nástin a zlomek bohatého programu letošních Strážnických slavností. Jistě by se našlo mnoho detailů drobností, které lze festivalu vytknout. Atmosféra a milá setkání jako vždy však veškeré chmury rozehnaly a způsobily, že se na další ročník člověk těší již od nedělního večera.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..