Květy nejen do herbáře. Pro Janáčka ve Strážnici

Květy nejen do herbáře. Pro Janáčka ve Strážnici

Jedním z důležitých výročí, které zohledňovala dramaturgie letošního Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, bylo 160. výročí narození hudebního skladatele Leoše Janáčka. Bylo těch výročí vlastně více – ještě 90 let Českého rozhlasu Brno a Rok české hudby – a všechna spolu jaksi souvisela. Programová rada se jim tedy rozhodla věnovat jeden z pořadů. Postupně se ustavilo trio autorů – muzikoložka Jarmila Procházková, já sám a nakonec k nám přibyl režisér Břetislav Rychlík.

Strážnice – to je folklor a amatérský festival. Janáček – to je klasika, kterou zahrají dobře jen profesionálové. Jak tedy přistoupit k takovému pořadu? Využili jsme jedinečné možnosti, že naše kolegyně Jarmila Procházková dokončuje definitivní edici Janáčkovy práce folkloristické. Navazuje a zaceluje monografii z roku 1955 Leoš Janáček o lidové písni a lidové hudbě, kterou uspořádal Jiří Vysloužil. V ní jsou obsaženy fejetony, poznámky, metodické pokyny sběratelům lidových písní, muzikologické črty a Janáčkovy písňové sběry. Jarmila doplnila známé materiály o dosud nepublikované zápisy písní, fragmenty, poznámky, obrazový materiál.

Rozhodli jsme se nakonec pro název pořadu Květy nejen do herbáře, který naznačuje základní ideu: píseň je živý útvar. Jak to s ní vlastně vypadá v ústech současných zpěváků a muzikantů? Janáček se potuloval moravsko-slovenským pomezím od Slezska na severu až po Horňácko na jihu a my jsme se rozhodli potulovat taky, zhruba 100–120 let po něm. Naplánovali jsem si, že najdeme svérázné regionální muzikanty a pošleme jim Janáčkovy sběry: Vybrali byste si z toho něco, nebo snad ještě něco žije v souborovém či běžném povědomí? Rozhodli jsme se oslovit spíše výrazné jednotlivce a menší muziky, ať je volba co nejvíce osobní. Ať to není diktát vedoucího souboru či dramaturga.

Nakonec jsme tedy vybrali sestavu účinkujících, která možná úplně nezapadá do běžné dramaturgie folklorního festivalu – vedle folklorních muzik se objevila i folková písničkářka Beata Bocek, Slezanka, která mnohé své písničky zpívá v polštině. Ale důležité bylo, že má vztah i k lidovým písním a občas z nich po svém způsobu vychází. Vedle horňácké hudecké muziky Petra Mičky se objevilo kvarteto Jiřího Pospíchala a vytvořilo v úpravě Miroslava Kolacii kontrastní prvek k syrové smyčcové muzice Horňáků.

Strážnice je sice amatérský festival, ale má svá pravidla a administrativu, což je dobré, aby se příprava nezadrhla. Zkrátka, do určité doby se musí odevzdat přesný seznam účinkujících, pak zas scénář, požadavky na techniku… Člověka, který má pořád jinou „důležitější“ práci, třeba své zaměstnání, to půl roku otravuje, ale nakonec se do Strážnice všichni sjedou a mají připraveny volné vstupy, stravenky a dokonce i ubytování, což není k zahození po noci strávené na pódiu a při muzikách v zámeckém parku. Ale nechci vás ochudit o detaily, s nimiž se dramaturg jiných žánrů asi nepotkává. Třeba: Pošlu notové zápisy charismatické zpěvačce ze Slezska, která je ovšem toho času na Novém Zélandu a trhá tam jablka nebo něco podobného. Za týden mail: Děkuju moc, ale já neumím noty. Nemohl bys mi to nahrát? – Hm, ale jak a kdy, copak jsem studio? A také co vybrat? – Nakonec si rozhlasák musí poradit, nad ránem to nabrnkám do diktafonu na mandolínu, zapískám melodii, pokusím se o kousek rádoby polského frázování a pošlu vše po kabelech někam na druhou stranu zeměkoule. Odpověď: Mám to! Už to poslouchám a bavím se. – Beata dorazí až den před festivalem, tak uvidíme. Odezvy z Valašska: My ty písničky známe, už jsme si vybrali, akorát – můžeme je zpívat normálně v nářečí? Ty Janáčkovy zápisy jsou dost nesmyslné. – Hoši, zpívejte to tak, jak vám zobák narostl! Janáček by vám to určitě schválil. – A tak to jde půl roku, než to máme v kupě. Tedy muziku. Průvodní slovo je naskicováno, ale jaksi jsme v zápalu svých pracovních povinností neměli čas se pořádně scházet a posílat si podklady. Rychlík je na mrtvici, protože má týden před Strážnicí ve Slováckém divadle premiéru hry Cena facky aneb Gottwaldovy boty a několik týdnů neusiluje o nic jiného, než aby to dobře dopadlo. Dopadlo. Živí a relativně zdraví se scházíme den před naším pořadem ve Strážnici. Jarmila se ukáže jako dříč a tahoun v poslední fázi, skoro nespí, ale dopracuje scénář téměř k dokonalosti. Já lítám kolem rozhlasových záznamů jiných pořadů, takže finiš je především na Jarmile a Břeťovi.

Scházíme se na podvečerní generálce. Přivážím cimbál, který jsem půjčil od ochotného muzikanta ze Strážnice. Je pořádně rozladěný. Co teď? Na pódiu praží slunce, ladění nemá smysl. Sháním rychle náhradu, Pán Bůh mi přeje a kamarádka ze souboru Kašava také. Přichází naše zpěvulenka z Březové, obce u slovenské hranice, kde Janáček zapisoval a především obdivoval krásu a svéráz dívčích hlasů. Nemohl pochopit, jak zpívají táhlé písně bez jasného rytmu, a přece spolu a pokaždé stejně! Byl z toho na nervy. Naše zpěvulenka je na nervy z toho, že její kamarádky, které s ní měly přijet zazpívat vícehlasně ty krásné březovské písně, se na ni vykašlaly. Takže to vlastně nejsou kamarádky, to je jasné. Přemlouváme ji, aby do toho šla sama. Po láhvi vína se rozhodne, že tedy jo. Na pódiu roste napětí, Břeťa uskládává pořadí, hudební čísla prokládáme nejen slovem, ale i promítáním starých fotografií a dokonce nahrávkou rázovitého sběratele Pustky, který „zaznal Janáčka roku šestadevadesátého“ – ale devatenáctého století, přátelé. „Dojel k nám na kunčickú puť“. V archivech brněnského rozhlasu jsou poklady.

O půl jedenácté je už tma. Od mixpultu schází mezi zaplněnými řadami děvče s akordeonem, hraje jednoduchý motiv a začíná zpívat. Vstupuje na pódium, do plného světla a pokračuje písní Ztratila se kravarenka v lese, Janáčkovu milovanou. Publikum v té tmě ani nedýchá. A když později se mazlí s březovskou písní Katka Gorčíková, sama, hrknou mi do očí slzy. Povedlo se.

Ten večer byl magický. Aspoň tedy pro mne. Jestli i pro druhé, to musí říct oni. Ale asi to nějak zafungovalo, dva z našich účinkujících dostali cenu Laureát Strážnice 2014. Já se pokusím někdy z rozhlasového záznamu připravit pořad a jsem zvědav, zda-li se mi podaří to kouzlo oživit.

Nakonec chci vyjmenovat všechny ty skvělé účinkující, kteří nám pomohli připomenout velkého milovníka a znalce lidové hudby Leoše Janáčka: písničkářka Beata Bocek, Pustkova cimbálová muzika, cimbalista a hráč na fujarku Marian Friedl, Cimbálová muzika Kotár, výrobce hudebních nástrojů a muzikant Vít Kašpařík, Cimbálová muzika Mladí Bruštíci a skupina fašančářů ze Strání, Katka Gorčíková z Březové a harmonikář Vlastimil Ondra z Nivnice, Ľudová hudba Miloša Bobáňa z Terchovej, gajdoš Juraj Dufek, Hudecká muzika souboru Danaj ze Strážnice s primášem Pavlem Múčkou, děti souboru Danájek ze Strážnice, Horňácká muzika Petra Mičky se zpěvačkou Veronikou Malatincovou a kvarteto Jiřího Pospíchala, zpěváci a tanečníci z Velké nad Veličkou.

Foto Jiří Plocek

Komentáře

Reagovat
  • Slyva G.

    18. červenec 2014, 12:51
    Moc krásně napsané, jako bych to viděla před sebou a znovu s Vámi prožila vše, o čem píšete. Katku s Vlastíkovou harmonikou jsem aspoň slyšela a viděla na videu, když mi moje malé děti nevydržely a nemohla jsem na pořad přijít- opravdu to musel být magický večer a jedinečný pořad- jste všichni moc šikovní. Díky.

Dále si přečtěte

Hudební redaktor a režisér, folklorista, pedagog a publicista Jaromír Nečas, který jen tak mimochodem objevil world music, nedávno oslavil devadesáté druhé narozeniny. Rozhovor neměl potřebu autorizovat, tak jsem ho ani moc neupravoval. Jak řeč plynula, tak ji máte před sebou. Úsměvy a gesta směrem ke knihovně si domyslete sami.  více

Se serverem Město hudby začíná spolupracovat Jiří Plocek. Hrál na mandolínu s Poutníky i se svojí kapelou Teagrass, naposledy natočil album Písňobraní s Jitkou Šuranskou. Působí jako hudební redaktor a dramaturg v Českém rozhlasu Brno, stojí v čele družstva Kulturních novin. Mluvili jsme o všem možném, ale vlastně jsme pořád kroužili kolem jednoho bodu: jak se biochemik dostal k hudbě a hlavně jak skrze ni objevuje sebe sama.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více