Webový portál Brno - město hudby letos slaví šesté narozeniny. Jako symbolický dárek našim čtenářům přinášíme první z pravidelných měsíčních příspěvků brněnského dramatika, spisovatele a scenáristy Milana Uhdeho. Který se s vámi bude dělit o své vzpomínky, úvahy i popis aktuálního dění na poli brněnské kultury. Jeho dnešním tématem je Festival Janáček Brno.
Jako pamětník si dobře vzpomínám na janáčkovský festival, který se v Brně uskutečnil v roce 1958. Pořadatelé dobře odhadli situaci, ve které osmdesátiletý Zdeněk Nejedlý, jenž se z kritika, namítajícího leccos proti Janáčkovi z estetického hlediska, vyvinul ve žlučovitého a nenávistného cenzora, ztratil pro svůj věk možnost zakazovat. Pamatuji se na bělovlasého dirigenta Břetislava Bakalu a na zadostiučinění, kterého došel stejně jako mnozí jiní zastánci a vyznavači Janáčkova díla. Posluchači byli nadšení, ale festival to byl skromný svými rozměry a záměrně neusiloval o hlučný ohlas, aby přece jen nepřivolal dodatečný nepřátelský zákrok.
Myslel jsem na to, když jsem 17. listopadu 2018 v Janáčkově opeře poslouchal slavnostní proslovy, jimiž řečníci v čele s ředitelem brněnského Národního divadla Martinem Glaserem uváděli zahajovací představení hudebního festivalu Janáček Brno a zároveň premiéru Janáčkovy Lišky Bystroušky v podání domácího souboru. Po šedesáti letech se situace z gruntu proměnila: festival byl velkolepý, organizátoři jej rozvrhli do osmnácti dnů a k účasti získali četná operní divadla, orchestry a sólisty, a to jak z České republiky, tak ze zahraničí. Janáček se za ta léta stal světově inscenovaným skladatelem.
Určitý předěl znamenala skutečnost, že se v roce 1956 s Janáčkovým dílem poprvé setkal velký hudební novátor Pierre Boulez, žák Messiaenův, skladatel, dirigent a teoretik, který posléze v roce 2008 provedl Janáčka se Symfonickým orchestrem BBC a vyznal se, že je Janáček jeho nejoblíbenějším českým skladatelem. Moravský Mistr se také tím zařadil mezi největší zjevy moderní hudby jakoby oficiálně a brněnský festival má dnes oprávněnou vyhlídku nabýt trvalého postavení v evropském hudebním kalendáři.
Připomínám si, že v roce 2018 přijel do Brna operní soubor z Cardiffu a přivezl Janáčkovo operní dílo Z mrtvého domu, přičemž dirigentem byl šéf opery a brněnský rodák Tomáš Hanus, režisérem pak David Pountney, který se Janáčkem zabýval a zabývá soustavně, dále že byla v Brně hostem Vlámská opera s Věcí Makropulos a s dirigentem Tomášem Netopilem, přičemž režii převzal Kornel Mundruczó, významná maďarská osobnost evropského divadla a filmu, a kromě toho tu kromě pražského Národního divadla a jeho Výletů pana Broučka vystoupili například Poznaňští, jejichž představení Její pastorkyně režíroval lotyšský režisér, herec a dramatik Alvis Hermanis. Přitom se sluší zmínit o tom, že se mezi janáčkovskými režiséry z minulosti vyskytují slavná jména Calixto Bieito, Frank Castorf, Krzysztof Warlikowski, David Radok nebo Robert Carsen.
Vybavuji si při té příležitosti, jak těžké překážky musel Leoš Janáček překonávat, a to nejen ve svých začátcích, nýbrž i v letech tvůrčí zralosti. Zdeněk Nejedlý posoudil Její pastorkyni jako opožděnou a neplodnou daň folkloru. Skladatel Jaroslav Křička se jako kritik veřejně vyslovil, že Janáčkově poetice nerozumí, vlastně že ji pokládá za bludnou. Karel Kovařovic - Milan Kundera jej za to hněvivě nazval průměrným pražským hudebníkem - se jako šéf opery Národního divadla úporně a dlouho i úspěšně bránil pojmout Janáčka do repertoáru. Uznávaná skladatelská autorita Vítězslav Novák s pohrdáním zpochybnil nejznamenitější Janáčkovy opery – prý se jejich autor uchyluje k pohodlné snadnosti, s níž se vzdal polyfonie a kontrapunktu. Někteří kritikové poukazovali na to, že ostatně i Mistr Antonín Dvořák nabádal svého žáka Janáčka, aby se nebál melodie a rozvíjel ji důsledně, jak je v hudebních dějinách dobrým zvykem. Na druhé straně to, že se Janáček navzdory všem a navzdory přiznávaným krizím sebevědomí nakonec prosadil, mluví nejen pro jeho vytrvalost a vnitřní pevnost, nýbrž i ve prospěch historického optimismu, podle něhož se hodnoty jednou dočkají spravedlivého ocenění a odezvy.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..