Letošní Porta v Brně přinesla nové nápady a radost

28. duben 2015, 7:45

Letošní Porta v Brně přinesla nové nápady a radost

Zájem o soutěžení na brněnské Portě letos projevilo takové množství kapel a sólistů, že se akce rozdělila na dvě samostatná kola – brněnské a jihomoravské. Dohromady se představilo přes třicet formací a jednotlivců.

„Folk se dá hrát různým způsobem, může nést různý obsah, různé může být vyznění a přitom to má vždy smysl, je-li autor a interpret skutečnou osobností.“ To jsem psal před rokem v reportáži z jihomoravského kola festivalu Porta. Regionální kolo Porty pro jižní Moravu zaznamenalo výrazné oživení v roce 2013 se změnou pořadatele a s přesunem z Kinokavárny v Černých Polích do Café Práh ve Vaňkovce. Rok 2014 byl pokračováním trendu a rok 2015 prozatím jeho vyvrcholením. Zájem soutěžit v Brně na Portě mimochodem projevilo takové množství kapel a sólistů, že se pořadatel Josef Machát (Josmaart) zasadil o rozdělní akce na dvě samostatná kola – brněnské (pátek 24. dubna) a jihomoravské (sobota 25. dubna). Dohromady se představilo přes třicet formací a jednotlivců. Šanci postoupit dál (do semifinále a finále interpretační soutěže v Řevnicích u Prahy a do semifinále soutěže autorské v Ústí nad Labem) dostali vždy dva a dva soutěžící z každého dne.

Celý dvoudenní maraton (měl jsem tu čest být jako jediný členem porot obou kol) bych shrnul třemi slovy – pestrost, nápady, radost. O tom, že Porta, alespoň viděno z Brna, už dávno není konzervativní přehlídkou trampských písní a country hudby, není třeba diskutovat. Za celé dva dny se představila jedna čistě trampská kapela, neslyšeli jsme žádné country nebo bluegrass a „portovní“ folk klasického střihu byl spíše v menšině. Na pódiu se střídali písničkáři s kapelami. Používal se looper. Zazněla velmi neortodoxní verze Personal Jesus od Depeche Mode s doslovným českým textem podle Google translatoru i punková verze Jolene od Dolly Parton (s textem upraveným stejným způsobem). Objevila se píseň od Islanďanky Björk s doprovodem ukulele. Hrálo se na marimbu i na západoafrickou koru, velmi málo bylo bicích souprav, zato spousta cajónů. Objevilo se blues i kapela se saxofonem a klávesami bez bicích. Nechyběly spirituály v podání a cappella ani docela hlasitý folkrock.

Ani jedna z porot neměla lehkou úlohu. Jak porovnat dokonalou instrumentální hudbu v kombinaci kora a kytara se skvěle sezpívanými vokály? Hodnotit pouze čistotu interpretace, nebo dát přednost novátorství? A brát v potaz, jak se vítězná kapela bude vyjímat ve finále v Řevnicích před možná konzervativnější porotou? K podobným dilematům docházelo i v soutěži autorské. Pitvat se v pravidlech češtiny, v rytmu a přízvucích, nebo upřednostnit formálně méně dokonalý, ale o to silnější básnický obraz? Navíc – co porotce, to subjektivní vnímání hudby i textů. Svědčí o tom fakt, že těsně za branami postupu v autorské soutěži skončil písničkář Josef „Marián“ Kralovič s písní Růža, kterou jsem například já považoval za jednu z nejslabších, které zazněly (naopak s nominací jiných Mariánových textů bych problém neměl).

Nakonec obě poroty – aniž by se na tom explicitně domlouvaly – daly přednost originalitě a kvalitě před spekulováním, kdo může v Řevnicích skutečně zaujmout. V pátek vyhrála a do finále Porty postupuje kapela Acoustic Fields, která vznikla jako akustická verze alternativně-elektronické kapely Narcotic Fields. V sobotu zvítězilo instrumentální duo KoraJungleJazz – tedy kora a kytara. Z druhých míst postupuji do semifinále skupina Nebeztebe, která má rozhodně blíže k funku a hiphopu než k akustickému folku, a bluesoví The Weathemakers. Nebeztebe a The Weathermakers uspěli také v autorské soutěži a spolu s nimi folkrocková Lee Banda se zpěvačkou a autorkou Mijou Peterkovou a původně třebíčský písničkář a cestovatel Ondra Herzán.

Kapel a jednotlivců hodných ocenění jsme však slyšeli mnohem více. Porotě se líbila také neortodoxní kapela Vítr ví (už zmíněné překlady podle Google translatoru), písničkář Filip Drlík, dívčí trio Naslouchej mandarinkám, Hanka Voříšková, skupina Ateliér nebo jihlavští Rendez-fou, loňští vítězové. Ti měli letos mimořádnou smůlu, protože se umístili v autorské i interpretační hranici na prvním nepostupovém místě. Jako autoři zaujali také Petr Kovač a opět Naslouchej mandarinkám. Sám mezi to nejlepší z obou večerů řadím také slovensky zpívající kapelu Soundno (píseň Zlatá rybka považuji za jeden z vrcholů pátečního kola), looperku Hanu Fatamorganu, hudebnici, která si říká Makak, nebo kapelu Kupodivu. Jedno ze svých vůbec nejlepších soutěžních vystoupení odehrála neúnavná skupina Ořešák (píseň Jednou koncem listopadu patřila také k mým favoritům v autorské soutěži). Výbornou slovní hříčkou mě zaujal písničkář Petr Klimeš (Zeptej se karet – míněno želv karet obrovských) a už zmíněné trio Naslouchej mandarinkách mě nadchlo radostí z hudby, která z děvčat doslova tryskala.

Pestrost, nápady, radost. Letošní kolo Porty (vlastně kola dvě) v Brně bylo možná tou nejsilnější a nejpestřejší soutěžní přehlídkou, jakou jsem za dvacet let své redaktorské a publicistické činnosti zažil.

Foto Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Portu dávno nejezdí takové davy jako na konci 80. let. Festival založený v roce 1967 však stále funguje a zdaleka se neomezuje na české finále v Řevnicích u Prahy a na mezinárodní finále a autorskou soutěž v Ústí nad Labem. Porta, to jsou především oblastní kola, která se konají během jara po celé republice. Jihomoravské kolo pořádá od roku 2013 spolek Josmaart v čele s Josefem Machátem. Letošní novinkou je vznik samostatného brněnského kola 24. dubna, den před kolem jihomoravským (obě proběhnou v Café Práh). Díky tomu může do finále interpretační i autorské soutěže postoupit z jižní Moravy více soutěžících než v minulých letech. O brněnské a jihomoravské Portě jsme hovořili s Josefem Machátem.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více