Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.
Jiří Plocek je přes svou erudici a profesionalitu stále dokonale lidský. Toto člověčenství vkládá nejen do svých textů, ale vlastně do veškerého svého jednání. Většina příběhů, které můžeme v knížce číst, vychází z jeho osobních zážitků.
Životní cesta p(P)outníka Jiřího Plocka je zde zaznamenaná ve více než čtyřiceti krátkých fejetonech a úvahách. Část z nich byla původně facebookovými příspěvky. Možná i proto není jazyk, kterým je kniha napsaná nijak vyumělkovaný. Jsou to spíše toky myšlenek v určitých situacích či vzpomínkách. Některé postřehy jsou navíc doplněny písněmi, které autora provází celým životem. Za mnohými z nich se snad může skrývat i hlubší poselství „Ach, dolina, dolina, malá se mně zdála, a když jsem do ní vešel, ledva sem z ní vyšel.“
Některé popsané situace odkazují do autorova dětství v okolí Velké Bíteše, vrací se vzpomínkou k mamince, babičce nebo kamarádům. Prostor je zde věnován také redaktorským reminiscencím. Zejména potom na spolupráci s rozhlasovými velikány a písňomilci jako byl Jaromír Nečas nebo dílem zprostředkovaná setkání s ještě dávnějšími, například Františkem Sušilem.
Co však tvoří tu nejpodstatnější část knihy, která mě osobně zaujala nejvíce, jsou setkání s těmi nejobyčejnějšími lidmi. Ať už s dělníky, štamgasty, lidovými zpěváky nebo jen těmi, kteří byli s autorem ve stejný čas na tom stejném místě. Ano i v naprosto běžných setkáních lze nalézat krásu nebo třeba jen zajímavost. Jiří Plocek je mistrem této nálady, kdy i běžný den se může stát neobyčejným.
Nezaměnitelná poetika těchto příběhů z kaváren, vináren a chalup je obvykle spojena s příběhy, které možná většině lidských očí utečou. Mohou je vidět jen opravdu dobří a vnímaví pozorovatelé. Některé příběhy mají důmyslnou pointu a některé jsou jen krátkým popisem určité situace. Vždy však odkrývají zaujetí a zájem autora knihy.
Myslím, že v současné náladě a situaci, kdy i silní jedinci mohou zažívat úzkosti a strach o své blízké, stres z neznámých situací, ztráty zaměstnání a životních jistot, je tato kniha dobrým přítelem a společníkem. Vrátí nás do doby, kdy bylo vše (alespoň na oko) v naprostém pořádku. Svět běžel v zajetém rytmu a dovoloval nám pozorovat všechny jeho zákoutí, krásy a detaily. Možná vás dokonce uklidní a utvrdí v tom, že všechno bude zase dobré.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..