Maďarská vlna Dunaje osvěžila brněnské folklorní vody

Maďarská vlna Dunaje osvěžila brněnské folklorní vody

Od čtvrtka 25. srpna se brněnští diváci mohli už po pětadvacáté vydat na letní folklorní večery neboli zavedenou přehlídku F SCÉNA. Tento malý festival lidové hudby pořádá folklorní sdružení Jánošík Brno. Jako obvykle byl program mezinárodní a regionálně i stylově pestrý. Pokud mluvím o stylu, nemyslím tím, že by se organizátoři dramaturgicky vzdalovali od lidové hudby. Mám na mysli spíše různá pojetí a zpracování lidového materiálu. Od historicky poučené interpretace (někdy také nazývané autentická interpretace) až po vystoupení s vyšší mírou stylizace. Na své si tak přišli diváci různých preferencí.

První večer vystoupili na činoherní scéně Městského divadla Brno hosté z Maďarska. DUNA Művészegyüttes a Göncöl Zenekar neboli Umělecký soubor Dunaj a orchestr Göncöl předvedli své společné vystoupení, které neslo v překladu název Naše láska Kalotaszeg, což je region na území dnešního rumunského Sedmihradska neboli Transylvánie. Žije zde výrazná maďarská, ale i romská menšina. Všechna tři etnika spolu v minulosti vytvořila jedinečnou směs lidové kultury: hmotné i nehmotné.

Na koncertě souboru Duna jsme mohli obdivovat obojí. Nejen živelnou, niternou muziku a tanec, ale i místní kroje. Ty svými barvami a střihy a v mnoha detailech na kloboucích, šátcích, kabátech a sukních ve svém přirozeném prostředí dokonale kontrastují s melancholickou krajinou s pomalu vystupujícími horami v pozadí.

Jako inspiraci si soubor vzal dílo maďarského etnografa a architekta Károly Kóse. Právě jeho bohaté popisy tohoto kraje pomohly vytvořit hodinu a půl dlouhý program, který člověka přenese nejen na jiné místo, ale i do jiné doby. Dobové fotografie a staré videozáznamy místních tanců využili v propracovaných projekcích. Použití dvou projekčních pláten a výborné práce se světlem mě osobně vtáhlo přímo do dění na jevišti, připadala jsem si jeho součástí. Co víc si divák může přát.

Na jejich práci je vidět, že i profesionální soubor může pracovat s lidovým materiálem, aniž by ho musel ohýbat do vyumělkovaných scénických útvarů. I složitější choreografie působily přirozeně.

Ve svých ostatních vystoupeních soubor využívá i kostýmy s lidovými prvky, zde se však naštěstí povětšinou držel krojových předloh podle ikonografických pramenů.

Výkony zejména mužské části účinkujících se dají přirovnat k vrcholně sportovním. Pro oblast jsou typické čapáše vypleskávané do nohou tanečníků a výrazné poskoky, vše s ohromnou silou a důrazem. Ženy jsou zde většinu času v submisivní roli, často se o ně muži třeba jen opírají při vysokých výskocích.

Perlou s perlovou partou ve vlasech byla zpěvačka Kacsó Hanga, krásná a talentovaná žena přednesla písně tak, že člověk měl dojem, že jejím maďarským slovům rozumí. Na konci představení, kdy ji ostatní ženy oblékly svatební kroj s dlouhým šátkem přes hlavu, šlo o mimořádnou podívanou.

Na závěr jsem si nechala Göncöl Zenekar: tito sympatičtí chlapíci hráli jakoby nic. Pokud se zrovna nejedná o píseň táhlou, jsou melodie z oblasti Kalotaszeg ve velmi rychlých tempech. Jim však nedělala žádný problém a stylově se vyrovnali muzikantům na starých videích, které jsme mohli vidět na začátku koncertu.

Maďarsko už řadu let udává tón v jevištním zpracování folkloru. Je dobře, že to pořadatelé F SCÉNY vzali v potaz a jeden špičkový soubor z této země letos pozvali. Maďarské taneční domy se přes Slovensko pomalu dostávají i k nám. Studium historických pramenů, spolupráce s pamětníky, využití současných jevištních možností a spolupráce s odborníky, to vše má svůj význam. Ač je Duna profesionální soubor s jistě výrazně vyšším rozpočtem, na který většina amatérských těles nedosáhne, je jejich způsob práce inspirativní a některé postupy přenositelné i pro amatéry.

Na Moravě se stále držíme zažitých stylizovaných interpretací, ohraných klišé a přikrášlování, které často působí uměle a v podání amatérských souborů trochu zbytečně. Stejně jako v mnoha dalších odvětvích lidského konání i zde platí, že v jednoduchosti je krása. Proč měnit něco, co má svůj nezaměnitelný půvab samo o sobě. Duna na to přišla a dovedla k dokonalosti.

Foto archiv skupiny DUNA

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

V rámci svého evropského turné přijal do Brna pozvání tchajwanský sbor Taipei Philharmonic Chamber Choir (dále TPCC) fungující pod vedením uměleckého vedoucího a sbormistra Dr. YuChung Johnny Ku. Koncert proběhl v pondělí 13. srpna v sále nově zrekonstruovaného hotelu Passage.  více

Devátý ročník čtyřdenního mezinárodního a multižánrového hudebního festivalu Maraton hudby Brno oficiálně zahájil čtvrteční koncert v brněnském Sono centru. Více než tří hodinovou akci otevřel jazzový akordeonista Vincent Peirani, rezidenční umělec letošního ročníku, se svým uskupením Jokers. Druhá půle večera patřila estonskému duu Puuluupvíce

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Nejčtenější

Kritika

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více