Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

1. listopad 2013, 13:10

Mário Radačovský – nový ředitel baletu ND Brno

Funkce ředitele baletu ND Brno se dnes ujímá Mário Radačovský. Jako svoji prioritu uvedl klasický repertoár, ale počítá do něj i klasiku dvacátého století. V Brně by se měla objevovat práce špičkových světových choreografů, například Jiřího Kyliána, s nímž Mário Radačovský spolupracoval. Nový ředitel by chtěl navázat na vynikající tradici brněnského baletu jako špičkového evropského souboru. Funkci ředitele baletu mu nabídl nový ředitel ND Brno Martin Glaser.

V jaké situaci vás zastihla nabídka Martina Glasera – co jste musel odříct, změnit, nedělat, nebo naopak nečekaně udělat?
Já mám svůj vlastní soubor Balet Bratislava, který je už teď součástí Nové scény SND, a mám nějaké závazky jako choreograf i v zahraničí – v San Franciscu, v Rize atd. Bratislava je ale naštěstí velmi blízko, takže můžu být během půl hodinky tam, nebo zpátky v Brně. Další věc je ta, že tu je tým lidí, které znám, pracoval jsem s nimi i tančil na jevišti. Jsou mezi nimi baletní mistři Jana Ruggieri a Ivan Příkaský, můj zástupce Pavel Plšek nebo Karel Littera, znám je dvacet let, jsou to skvělí lidé a věřím jim. Není tu po této stránce žádný problém.

Co je podle vás základem dobrého baletního divadla, kromě individuální techniky členů souboru?
Základem je dobrá motivující atmosféra. Členové baletu ND Brno milují to, co dělají, to je úplný základ. Finanční situace tanečníků by mohla být vždy lepší, ale není to zdaleka jen otázka peněz. Důležitá je vyváženost mezi repertoárovou strukturou a samotným souborem. Moji předchůdci se vždy báli, aby jim tanečníci neodcházeli. Já bych chtěl během dvou až tří let docílit stavu, kdy se budou tanečníci bát, že mohou odejít.

Co by se ve špičkovém baletním divadle rozhodně hrát mělo, a co rozhodně ne?
Jak jsem říkal, jsem odchovaný klasickým repertoárem a dokonce jsem na brněnském jevišti tančil se zesnulou Soňou Zejdovou a Ivanem Příkaským Labutí jezero, GiselleSpící krasavici. Soubor tohoto typu by tyto klasické tituly měl mít na repertoáru. Musí se objevit celovečerní titul George Balanchina, tedy klasika dvacátého století, a potom neoklasické i současnější tituly. Myslím si, že bychom neměli hrát nějaké ultraalternativní věci, které skvěle odehrají soubory s menším počtem tanečníků. Nejdůležitější pro mě je, aby ta věc měla uměleckou hodnotu, nestačí, aby někdo tloukl hlavou o stěnu a říkal tomu alternativa. Divák musí cítit, že z jeviště jde především kvalita.

Mário Radačovský se narodil 29. září 1971 v Partizánském. Vystudoval taneční konzervatoř Evy Jaczové v Bratislavě. V roce 1989 se stal sólistou Baletu Slovenského národního divadla. V letech 1992–1999 byl členem souboru v Nederlands Dans Theater Jiřího Kyliána v Haagu. Spolupracoval s významnými světovými choreografy, mimo jiné s s Matsem Ekem, Nachem Duatem, Ohadem Naharinem, Williamem Forsythem, Paulem Lightfootem nebo Paulem Ribeirem. V roce 1999 se stal hlavním sólistou souboru Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu, kde se také v letech 2000–2006 účastnil gala představení Galas des étoiles. V roce 2000 se ale také vrátil jako tanečník do Baletu SND v roli Alberta v Giselle. V letech 2006–2010 byl ředitelem Baletu SND a v roce 2011 se stal uměleckým ředitelem komorního souboru Balet Bratislava. Do funkce ředitele baletu ND Brno nastupuje dnes, 1. listopadu 2013.

Nejvýznamnější choreografie: The Letter, Passage à l'eau trouble, Valse; Inšpirácia, Bolero, Shadows and Lights, Balansoire, Stretnutie s labuťou, Soufflé des oiseaux, Zmena, Warhol, 68, Večera, Urlicht, Everest, Maria de Buenos Aires, Rómeo a Júlia, Skrinka hračiek, Black and White, Monos, Queen.  (zdroj: http://www.zlatetanceky.sk/)

Zleva Mário Radačovský, Martin Glaser a Jiří Heřman

Budoucího ředitele brněnské opery Jiřího Heřmana jsme již představili, vzhledem ke svým závazkům nastoupí v lednu 2015. Klíčová je pro něj práce s domácím souborem a využití jeho potenciálu. Možnost kontinuální práce s jedním souborem je to, co Jiřího Heřmana do Brna přilákalo. S ním přichází jako šéfdirigent Marko Ivanović, nejen dirigent, ale i skladatel. V Praze se s velkým úspěchem hraje jeho rodinná opera Čarokraj (jako činoherní autor je známý a respektovaný i nastávající ředitel činohry Martin Františák).

Martin Glaser se naplno ujme své funkce od března 2014, do té doby zde bude působit podle vlastních slov na čtyřicetiprocentní úvazek. Chce z ND Brno vybudovat metropolitní instituci, podobně jako ji mají jiná evropská města – Mnichov, Lyon a podobně. Cíle jsou to vysoké a jejich naplnění bude stát mnoho času, úsilí i peněz. Aktuální sezóna doběhne podle dramaturgického plánu, změny se začnou projevovat až v té příští.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Novým ředitelem brněnské opery bude režisér Jiří Heřman. Do funkce nastoupí až v lednu 2015, přece jen jsme mu ale už teď položili několik otázek.  více

Dva konkurzy na místo ředitele Národního divadla Brno nebyly dost, třetí nás v nejbližší době čeká. Bude uzavřený, komise se rozhodla kandidáty aktivně hledat.  více

Martin Glaser přivede do Brna jako nového ředitele opery Jiřího Heřmana.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více