Moravské zemské muzeum si letos připomíná 260. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších skladatelů Wolfganga Amadea Mozarta. Jeho život, tvorbu a spojení s moravskou metropolí reflektuje výstava Mozart v muzeu. Ta je k vidění do konce roku v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.
Výstavu připravilo Oddělení dějin hudby v čele s kurátorkou Simonou Šindlářovou a výtvarnicí Marií Jiráskovou. I přes skromnou dispozici výstavního prostoru je jejich řešení velmi atraktivní a působivé. Osobitou atmosféru vytváří kombinace modrých stěn a výrazných zlatých rámů informačních panelů. Přispívá k ní ale i nižší intenzita osvětlení nezbytná k ochraně vystavených dokumentů. Prostor není zaplněn pouze vitrínami s exponáty, ale také záblesky disko koulí a Mozartovou hudbou.
Jádro výstavy tvoří opisy notových záznamů z 18. – 19. století, které pocházejí z bohatého muzejního archivu. Návštěvníci si dokonce mohou vyzkoušet způsob práce dávných opisovačů ve speciálním koutku. K dispozici mají notové papíry, kalamář s inkoustem a seřezané husí brky. Interaktivní koutek je určen zvláště dětem, ale bezesporu si na své přijdou i dospělí.
Vedle rukopisných i tištěných dokumentů nechybí starožitné porcelánové psací soupravy, hudební nástroje a další dobové předměty. K vidění jsou housle z významných dílen, klarinet či hoboj z konce 18. století, nebo také basetové rohy z počátku 19. století. Exponáty pocházejí z cenných sbírek MZM, Moravské galerie, zámku Lysice nebo soukromých sběratelů.
V úvodní části se návštěvník seznámí se stručným skladatelovým životopisem a jeho tvorbou. Může také zhlédnout záznam opery Zahradnice z lásky (La finta giardiniera) ze Stuttgartské Státní opery. Dlouho u něj však zřejmě nevydrží kvůli špatné kvalitě obrazu a především nedostatečnému ozvučení. Záznam přehlušuje hudba z vedlejší místnosti lákající k hlavní části výstavy. Zbývá tak ještě letmý pohled na prvky scénického návrhu berlínské Kouzelné flétny z roku 1815, kde zaujme operní róba, a rokokové křeslo z filmu Amadeus.
Hlavním tématem výstavy je však badatelská práce s cennými opisy. Řada Mozartových rukopisů není k dispozici, a tak badatelé musí autenticitu díla rekonstruovat z opisů a tisků obsahujících řadu změn podle toho, jakému účelu sloužily. Další část výstavy návštěvníka seznamuje s touto obtížnou prací i charakterem konkrétních dokumentů, jejich určením i původem. Nadšenci si jistě rádi prozkoumají opis Korunovační mše KV317 z roku 1790, nebo upravenou verzi árie z opery La clemenza di Tito s přidaným liturgickým textem.
Nechybějí ani opisy pocházející ze zámeckých sbírek, kde je v minulosti shromažďovali nadšení sběratelé a milovníci hudby z řad šlechty. Za zmínku stojí rozměrné zdobené svazky notových záznamů ze zámku v Náměšti nad Oslavou ze sbírky hraběte H. W. Haugwitze, který zde na konci 18. století vytvořil centrum hudebního života. Do jeho knihovny patřilo kolem 1500 rukopisů a Mozartových děl zde bylo téměř 100. Z vystavených zaujmou zejména partitury Kouzelné flétny, Figarovy svatby nebo Dona Giovanniho.
Autoři samozřejmě nezapomněli na souvislost Mozarta a Brna. Je sice uvedena poutačem na brněnskou Kouzelnou flétnu z roku 1795, záhy se však návštěvník dočte o událostech roku 1767, kdy Mozartova rodina zamířila z Vídně do Olomouce kvůli epidemii neštovic. V Brně Mozart a jeho sestra koncertovali až na zpáteční cestě v taverně (dnešní Redutě) na přání zemského hejtmana.
Největším lákadlem pro mnohé nadšence však bude faksimile fragmentu Mozartova rukopisu o 11 taktech, který je skicou ke třetí větě Klavírního koncertu č. 23 KV 488. Jedná se o velmi cenný dokument se spletitým osudem. Putoval od Mozartovy rodiny přes jeho obdivovatele do vídeňské dvorní knihovny, odkud ji získal muzikolog Jan Racek.
Mozart v muzeu. 27. 4. – 31. 12. 2016, Moravské zemské muzeum, Dietrichsteinský palác, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..