Něco o hudbě brněnské II.

Něco o hudbě brněnské II.

Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován spolku „Vesna“.

Jsme ve velké dvoraně Besedního domu, kdež hlučný koncert uspořádán. Jen pořád o vlasti od Pally, přednese smíšený sbor, stojí na pořádku. Podium jest již pěvci naplněno, vpředu stojí dámy v počtu obstojném, vzadu páni v čísle nepoměrném. Zpěv započal.

Prozatím opomenu se zmíniti o skladbě a přejdu k provozování: k výkonu, kterým skladba slyšitelnou se stává. Každé dílo hudební skládá se z melodických, harmonických, časoměrných, zvučných a barvitých tvarů, které se vzájemně obmezují a doplňují, provozování, má-li úplným slouti, nutně se vztahovati musí ke všem jmenovaným tvarům. Od výkonu toho žádáme, by byl předně silným, dokonalým: proto u melodického tvaru každý stupeň má býti pevně nasazen a dodržen nezaměnitelným ohledem výšky; u harmonického každý člen souzvuku stejnou silou a mohutností má vynikati; u časoměrného: doba znění každého tónu má ve všech hlasích od prvého až do posledního okamžiku jak naznačeno vyplněna býti; u zvučného: každému forte sluší co mladému hromu vystoupiti, každému pianu něžností a útlostí překvapovati ap.; u barvitého: mají barvitost sopránová, altová, tenorová a basová u největší vytříbenosti vystupovati.

Dokonalosti by se nevyhovělo, když by kupř. leckterý hlas „plaval“, když by jednotlivé zvuky všemu na světě se podobaly jen ne souzvuku, když by ten, buď onen pán neb dáma, tak dlouho tón dodržel neb dodržela, jak dlouho se jemu neb jí zlíbí, když by se namístě vytříbených, cvičených barvitostí kvikot ozýval ap. – Provozování má býti též správné; chybným by slulo, když by se jinak zpívalo, než napsáno stojí; má též jednotě odpovídati: to by se nedělo, jestli by pro „chybu“ uprostřed z počátku začíti se muselo. Avšak význačnost jest nejdůležitějším požadavkem u provozování. Nutné jest to hlavně při zpěvu, neboť v každé zpěvné skladbě jest stálé tření živlů, z kterých se skládá: hudebního a básnického. Provozování hraje velikou úlohu, buď dopřává tomu, neb onomu krátké vlády, tj. buď staví hudbu nad slova, pak slova vyznačují hudbu, neb slova jsou důležitější, pak jest hudba služkou a vyznačuje či nápodobí to, co slova povídají. Veškeré nápodobení slov hudbou potahovati se může toliko ku časomíře neb zvučnosti; z toho následuje, že krutou chybou by bylo, cupati takt od počátku do konce, neohlížeje se na to, zdali slova nežádají povolnější pohyb neb zrychlený!

František MarešProvozování dokonalé, správné, jednotné a význačné sluje klasickým. Tím hlavně nésti se má činnost našich spolků! Ti, sice jen ti, kteří se snaží tvořiti klasické provozování, jsou umělci. – Dokončil se zpěv. Ptáme se: bylo to umělecké provozování? Nebylo! Vždyť se tleská o překot –? Co to za úsudek chybný, co to za vzdělání umělecké? Proč se nepoví pravda do očí, vy zpíváte nedobře! – proč se to nevyřkne? Proč se hejčká chybný směr? Snad proto, že tam dámy účinkují? Či dokážou ty krásné a půvabné zjevy tak unésti slavné publikum, že neví, čemu vlastně tleská? To déle ve prospěch umění trvati nemá, nesmí. Těm, jimž ještě z upřímna srdce jde snaha o rozkvět umění a spolků, těm má to býti svatou povinností starati se o spravedlivější posouzení! Však dosti; co to za příčiny, že tak slabě provozováno? Spolek „Vesna“ převzal provedení: ohlédněme se po zřídlu.

Jest sobota a od 5 1/2–6 1/2 večer cvičení jmenovaného spolku. Čtrnáct členů dostavilo se ku cvičení: ku smíšenému sboru snad dostačí, ku dámskému však, jakým chce spolek slouti, nikdy! – Z pouhé galantnosti nechci též povědíti, zdali všecky dámy v pravé době došly – všech podobných maličkostí chci se vystříhati; povím jen zkrátka, zdali poměry odpovídají požadavkům, které klásti oprávněni jsme. Cvičí se sbor skládající se z nevyvinutých hlasů systematicky? – Necvičí od roku 1873! Nyní se osmělujeme tázati, proč se to neděje od tak dlouhé doby? Že by to nutné nebylo, žáden živý přece tvrditi nebude! Učení z nebe nepadají, tím méně umělí, a za takých okolností, jaké jsou ve spolku, soudím, jedině soustavné svičení odpomůže! – Snad jest to sličným dámám způsob velmi suchý. – Jest cvičení sborů metodické, rozmanité, samo o sobě záliboplodné? – Ze zkušenosti a slov členů – není! Chtěl bych mnoho raditi, prozatím však mlčím. Jaký duch panuje při cvičení? Volný? Umělecký? I toto! Co toho příčinou?

Volí se skladby ceny umělecké k cvičení? Z většiny cizí hudební škvár! Proč to? Či tak se již zoufá ve vkus sličných pěvkyň? Po tři léta již slýcháme Přilítlo jaro na křídlech; kdy asi to „jaro“ přestane nás nudit?

Tak i zde to tak dále nemá jíti! Ano my prosíme ve jménu umělecké společnosti, ke které i „Vesna“ přináleží, by ve prospěch umění i spolku výbor všech možných prostředků rázně, bez ohledu užil pro zlepšení tak neuspokojivého stavu.

Nejde nám jen o pouhé zjevování tak trudných poměrů, naopak, jsouce přesvědčeni, jak možno jest vše lehce napraviti, proto také vše vytýkáme. Ale to opakujeme: Chce-li „Vesna“ i nadále trvati, mnohé se musí změniti!

Jak Zora působí, uvidíme příště.

Pokračování za týden →

← Předchozí část

Leoš Janáček, Moravská orlice, 19. 11. 1875 

František Mareš byl ředitelem „První české pokračovací školy dívčí ŽVJ Vesna“ od roku 1888, ředitelem škol Vesniných v Brně (až do 1. 1. 1919) a školní rada (od 21. 10. 1905). Pamětní deska na Údolní 10, foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více