Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.
Skupina album opět pojala jako konceptuální celek. Namísto fotografií herců v brněnských scenériích tentokrát v bookletu najdeme kresby Jindřicha Janíčka, které znázorňují astronauty – „členy kapely“ při jejich cestě „do vzdálených míst nejbližšího vesmíru“. Navíc někde uprostřed alba nepřipraveného posluchače překvapí zdravice Jiřího Grygara. Že má skupina Nevermore & Kosmonaut blízko k vesmírné tematice, vyplývá už z jejího názvu. Styčných bodů je však víc. Kytarista Pavel Karas, vedle Michala „Kosmonauta“ Šimíčka druhý služebně nejstarší člen sestavy, je vedoucím dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. A už první album skupiny z roku 2014 se jmenovalo Mezi planetami.
I když lze příběh vtělený do písní nového alba vnímat třeba jako sci-fi a v textech písní se objevují čárové kódy, vymazaná data a displeje, najde o žádné zveršované technicistní příběhy. Kapela v písních spíše než kličkování mezi planetami nadsvětelnou rychlostí řeší témata jako odloučení od domova, vzdálenost (reálnou i virtuální) mezi lidmi, samotu, nutnost odpočinout si sám od sebe nebo otázku, co vlastně před kým skrýváme. Jak vyplyne z písně Mezi pochybami, album je vlastně do značné míry o rozpínajícím se vnitřním vesmíru. Pokud nás tedy před dvěma lety Michal Šimíček pozval do Brna jako města svého dětství, které se v poslední době proměňuje, ale stále si zachovává svá kouzelná místa, tentokrát nás zve do svého „soukromého vesmíru“. A otázky, které klade v onom „divném“ roce 2020 s měsíci povinné izolace, zákazy nočního vycházení a s vyprázdněnými městy, dostávají nový význam.
Zmíněnou nominaci na Anděla získala skupina Nevermore & Kosmonaut v kategorii Folk. Vzhledem k důrazu na texty do folku stále patří, ale její zvuk se album od alba lehce proměňuje a vyvíjí. Posun k popu nebo poprocku se dal zaznamenat už u předchozího alba. Tentokrát je zajímavý spíše stylový rozptyl v rámci celé desky – od akustických folkových poloh přes pop nové verze písně Mezi planetami (oproti stejnojmennému albu doznala i změn v textu) až po tvrdší rockové pasáže. Kapela před natočením alba prošla výraznou proměnou, Šimíčka a Karase doplňují dva nováčci: baskytarista Vít Sklenář a zkušený bubeník Vladimír Třebický. Za klady, které přispívají k pestrosti alba, lze považovat nejen škálu rejstříků a efektů, které používá kytarista Pavel Karas nebo práci s baskytarou, ale také to, že se u pěveckého mikrofonu střídají hned tři členové kapely a že jednu píseň jako host zpívá Lada Šimíčková. Celkově od minulého alba (jsou-li údaje v bookletu skutečně kompletní) ubylo muzikantů i hostů, a přesto výsledek zní ještě o něco barevněji.
Při veškeré pestrosti alba a navzdory vesmírnému tématu samozřejmě kapela zůstává v určitých hudebních mantinelech zvolených žánrů. S rezervou tedy ani tentokrát nejde o nic víc než dobře zahraný a do detailů promyšlený pop nebo mainstreamový folk. Kdo hledá v hudbě experimenty, vydá se asi na cesty s jinými kosmonauty. Na albu XCR-9 občas něco i zatahá za uši, třeba slovní spojení „jako v knize Lema“ namísto správného „v Lemově knize“ nebo „v knize Stanisława Lema“. To by se sice nehodilo do rýmu, ale než mít text kostrbatý, je lepší jej úplně přepracovat. Pozitivní dojmy ovšem převažují. Už jen proto, že oproti jednoznačně důvěryhodnému Brnu si kapela na fiktivní cestě do vesmíru mohla vylámat zuby. To téma mohlo celé znít kostrbatě a vykonstruovaně – prostě téma pro téma. To se naštěstí nestalo a album XCR-9 opět funguje nejen jako sbírka písní, ale také jako souvislý celek, který klade řadu otázek a na některé z nich zajímavým způsobem odpovídá.
Nevermore & Kosmonaut – XCR-9 / Písně do rakety, vydáno vlastním nákladem 2020, 9 písní a jedno intermezzo, celková stopáž: 33:03
Zatím nebyl přidán žádný komentář..