Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.

Skupina album opět pojala jako konceptuální celek. Namísto fotografií herců v brněnských scenériích tentokrát v bookletu najdeme kresby Jindřicha Janíčka, které znázorňují astronauty – „členy kapely“ při jejich cestě „do vzdálených míst nejbližšího vesmíru“. Navíc někde uprostřed alba nepřipraveného posluchače překvapí zdravice Jiřího Grygara. Že má skupina Nevermore & Kosmonaut blízko k vesmírné tematice, vyplývá už z jejího názvu. Styčných bodů je však víc. Kytarista Pavel Karas, vedle Michala „Kosmonauta“ Šimíčka druhý služebně nejstarší člen sestavy, je vedoucím dramaturgického oddělení Hvězdárny a planetária Brno. A už první album skupiny z roku 2014 se jmenovalo Mezi planetami.

I když lze příběh vtělený do písní nového alba vnímat třeba jako sci-fi a v textech písní se objevují čárové kódy, vymazaná data a displeje, najde o žádné zveršované technicistní příběhy. Kapela v písních spíše než kličkování mezi planetami nadsvětelnou rychlostí řeší témata jako odloučení od domova, vzdálenost (reálnou i virtuální) mezi lidmi, samotu, nutnost odpočinout si sám od sebe nebo otázku, co vlastně před kým skrýváme. Jak vyplyne z písně Mezi pochybami, album je vlastně do značné míry o rozpínajícím se vnitřním vesmíru. Pokud nás tedy před dvěma lety Michal Šimíček pozval do Brna jako města svého dětství, které se v poslední době proměňuje, ale stále si zachovává svá kouzelná místa, tentokrát nás zve do svého „soukromého vesmíru“. A otázky, které klade v onom „divném“ roce 2020 s měsíci povinné izolace, zákazy nočního vycházení a s vyprázdněnými městy, dostávají nový význam.

Zmíněnou nominaci na Anděla získala skupina Nevermore & Kosmonaut v kategorii Folk. Vzhledem k důrazu na texty do folku stále patří, ale její zvuk se album od alba lehce proměňuje a vyvíjí. Posun k popu nebo poprocku se dal zaznamenat už u předchozího alba. Tentokrát je zajímavý spíše stylový rozptyl v rámci celé desky – od akustických folkových poloh přes pop nové verze písně Mezi planetami (oproti stejnojmennému albu doznala i změn v textu) až po tvrdší rockové pasáže. Kapela před natočením alba prošla výraznou proměnou, Šimíčka a Karase doplňují dva nováčci: baskytarista Vít Sklenář a zkušený bubeník Vladimír Třebický. Za klady, které přispívají k pestrosti alba, lze považovat nejen škálu rejstříků a efektů, které používá kytarista Pavel Karas nebo práci s baskytarou, ale také to, že se u pěveckého mikrofonu střídají hned tři členové kapely a že jednu píseň jako host zpívá Lada Šimíčková. Celkově od minulého alba (jsou-li údaje v bookletu skutečně kompletní) ubylo muzikantů i hostů, a přesto výsledek zní ještě o něco barevněji.

Při veškeré pestrosti alba a navzdory vesmírnému tématu samozřejmě kapela zůstává v určitých hudebních mantinelech zvolených žánrů. S rezervou tedy ani tentokrát nejde o nic víc než dobře zahraný a do detailů promyšlený pop nebo mainstreamový folk. Kdo hledá v hudbě experimenty, vydá se asi na cesty s jinými kosmonauty. Na albu XCR-9 občas něco i zatahá za uši, třeba slovní spojení „jako v knize Lema“ namísto správného „v Lemově knize“ nebo „v knize Stanisława Lema“. To by se sice nehodilo do rýmu, ale než mít text kostrbatý, je lepší jej úplně přepracovat. Pozitivní dojmy ovšem převažují. Už jen proto, že oproti jednoznačně důvěryhodnému Brnu si kapela na fiktivní cestě do vesmíru mohla vylámat zuby. To téma mohlo celé znít kostrbatě a vykonstruovaně – prostě téma pro téma. To se naštěstí nestalo a album XCR-9 opět funguje nejen jako sbírka písní, ale také jako souvislý celek, který klade řadu otázek a na některé z nich zajímavým způsobem odpovídá.

Nevermore & Kosmonaut – XCR-9 / Písně do rakety, vydáno vlastním nákladem 2020, 9 písní a jedno intermezzo, celková stopáž: 33:03

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce