Nová Má vlast konečně na CD

Nová Má vlast konečně na CD

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetana.

Polovina z oslovených autorů přistoupila ke Smetanově skladbě spíše formou koláže a původní motivy se zde v určité formě – byť v novém kontextu – nejen objevují, ale tvoří stěžejní části vět Aqua Mater, Šárka a Blaník 2018. Zbylá trojice umělců se charakterem vět odlišila od původní inspirace přece jen o něco více. Úvodní Hrad/Castle z pera Petra Kofroně, který v rámci Smetanova cyklu symfonických básní zastoupil Vyšehrad, patří právě k této druhé polovině děl – ti, kteří očekávali harfové akordy, neodmyslitelně spjaté s původním začátkem Smetanovy Mé vlasti, byli pravděpodobně rázným vstupem pádícího houslového motivu doprovázeného údery bicích nástrojů a zvonečky minimálně zaskočeni. Po necelé minutě se přidává druhá – kontrapunkticky pojatá – houslová linka a napětí pozvolna eskaluje. Figurační melodii přebírají hlubší nástroje smyčcové sekce a po chvíli se přidávají také dechové nástroje, které se zběsilé tempo smyčců snaží alespoň rámcově ukotvit v dlouhých harmonických plochách. Kromě precizní interpretace je třeba vyzdvihnout skvělé nazvučení a míchání – všechny nástroje jsou ve výsledném mixu maximálně konkrétní a dynamicky dobře vyvážené. Ostré údery bicích nástrojů jsou sice místy trochu „bolestivé“, ale tady šlo zcela určitě o záměr.

Skladatel Marek Piaček si zvolil druhou větu v pořadí, Vltavu (pravděpodobně nejzprofanovanější z celého původního cyklu), která se v jeho pojetí jmenuje Aqua Mater. Zatímco Kofroňův Hrad je převážně statický a místy vyvolává takřka dojem bezčasí, Piačkova věta je plná proměnlivých nálad, rozličných nástrojových kombinací, tanečních přiznávek a (místy ironického) humoru. Oslavný úvod s hravými staccaty trumpet se po chvíli mění v delikátně jemné, avšak melodicky „zmatené“ uchopení původní melodie, kde konce frází nevedou vždy tam, kam by posluchač očekával. Nechybí ani rozšafné tango či tajuplný waltz. Piačkova skladba poutá pozornost nejen nezvyklým nakládáním s původní melodií, ale také výbornou prací s instrumentací a náladou.

Šárku pojal skladatel Miloš Štědroň jako tango erotico – po vážném vstupu nastává čas na rozvernou frivolnost, zkratkovitost, rychlé změny nálad a kontrastní instrumentační plochy. Tradiční hudební nadsázka, která se v dílech Miloše Štědroně takřka vždy objevuje, se vyskytuje i zde. Zde si audio mix zaslouží obzvláštní ocenění – množství bohatých nástrojových kombinací, které nezřídka zazní pouze na pár okamžiků, a pak se opět ponoří do hudebního přediva, je zde skutečně velké a mistrovi zvuku se podařilo udržet maximální srozumitelnost a jasnost každé hudební stopy.

Kratší dopis Bedřichu Smetanovi (s B a Es) Pavla Zemka Nováka nahradil v Mé vlasti ansámblu Brno Contemporary Orchestra původní Z českých luhů a hájů. Pavel Zemek Novák zde spojuje fragmenty předlohy a doplňuje je účelnými unisony a prodlevami, to vše v enormně pestrobarevné hudební faktuře. Z dynamického hlediska se jedná o skladbu, která tíhne k oběma extrémům, což je fakt, který zohlednil také mistr zvuku. Pro mne osobně se jedná o skladbu, která tvoří pomyslný vrchol (i vzhledem ke svému umístění) cyklu.

Stratený v Tábore Miroslava Tótha je tichým, rozvážným a zvolna plynoucím kontrastem k předcházející větě stojícím na hranici meditace a zlého tušení. Občasné dynamické vrcholy zase velmi rychle mizí a zůstává pouze temné očekávání. Tóthova skladba je kompozičně výrazně odlišná od předcházejících vět, avšak jistá forma „bezčasí“ ji pojí s Hradem Petra Kofroně.

Závěrečný Blaník 2018 Daniela Forró začíná poměrně nevinně: středobod první poloviny kompozice tvoří variace na Smetanův Blaník (resp. husitský chorál), druhá polovina začíná zvuky exploze a výstřelů – hlavní roli přebírají klávesy a zaznívá Kde domov můj, ke kterému se Forró ještě několikrát vrací v jiných kontextech. Objevují se zde nicméně i pokroucené varianty jiných částí původní Smetanovy Mé vlasti, stejně jako Beethovena Óda na radost či motiv s typickou východní melodikou. Úsměvní jsou také staří a unavení blaničtí rytíři, kteří zaspali veškerá národní utrpení a probouzí je až přílet mimozemšťanů spojený s melodií z filmu Blízká setkání třetího druhu.

Mohlo by se zdát, že nová Má vlast vznikla z potřeby okořenit mnohdy trochu suchopárné a místy přehnaně patetické oslavy velkého výročí republiky, stejně jako poukázat na často ryze komerční využívání Smetanovy geniální hudby. Je však třeba dodat jednu zásadní věc – přestože skladatelé mnohdy sáhli k ironizujícímu humoru, nejednalo se o útok ani zesměšnění. Jak ostatně uvedl dirigent a umělecký vedoucí Pavel Šnajdr před samotným premiérovým koncertem: „V opravdové úctě k mistrovi si dovolíme parafráze, transkripce, koláže, montáže, reinstrumentace… jeho geniálního díla v duchu rebelie, která ovšem nemá destruktivní, ale naopak konstruktivní charakter.“ Stejně tak je třeba zmínit, že ačkoliv dílo vzniklo ke specifické události, neubírá mu to nic na aktuálnosti, ani kvalitě – My Country je zkrátka osobité, svěží, mnohovrstevnaté a kompozičně pestré dílo, které přestože čerpá ze Smetanovy předlohy, nepotřebuje ji k samostatnosti.

My Country

A Cycle of Symphonic Poems After Bedřich Smetana

Petr Kofroň composer

Marek Piaček composer

Miloš Štědroň composer

Pavel Zemek Novák composer

Miroslav Tóth composer

Daniel Forró composer

Brno Contemporary Orchestra | Pavel Šnajdr conductor

Release Date: October 8, 2021

Catalog #: NV6349

Pavel Šnajdr/ foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce