Nová Má vlast konečně na CD

Nová Má vlast konečně na CD

Když přibližně před třemi lety hudební těleso Brno Contemporary Orchestra uvádělo v sále Konventu Milosrdných bratří šestivětý cyklus Má vlast vzniklý na objednávku orchestru a vycházející ze Smetanovy stejnojmenné symfonické básně, bylo tomu ke stému výročí vzniku naší republiky. Skladatelé Petr Kofroň, Marek Piaček, Miloš Štědroň, Pavel Zemek Novák, Miroslav Tóth a Daniel Forró si „rozebrali“ původní věty (v některých případech spíše tematické inspirace) Smetanovy Mé vlasti a pokusili se sdělit, jak tato hudba rezonuje u dnešních autorů. V říjnu 2021 vyšla pod hlavičkou Navona Records (NV6349) nahrávka „nové“ Mé vlasti šestice skladatelů a Brno Contemporary Orchestra (řídí Pavel Šnajdr) pod názvem My Country – A cycle of symphonic poems after Bedřich Smetana.

Polovina z oslovených autorů přistoupila ke Smetanově skladbě spíše formou koláže a původní motivy se zde v určité formě – byť v novém kontextu – nejen objevují, ale tvoří stěžejní části vět Aqua Mater, Šárka a Blaník 2018. Zbylá trojice umělců se charakterem vět odlišila od původní inspirace přece jen o něco více. Úvodní Hrad/Castle z pera Petra Kofroně, který v rámci Smetanova cyklu symfonických básní zastoupil Vyšehrad, patří právě k této druhé polovině děl – ti, kteří očekávali harfové akordy, neodmyslitelně spjaté s původním začátkem Smetanovy Mé vlasti, byli pravděpodobně rázným vstupem pádícího houslového motivu doprovázeného údery bicích nástrojů a zvonečky minimálně zaskočeni. Po necelé minutě se přidává druhá – kontrapunkticky pojatá – houslová linka a napětí pozvolna eskaluje. Figurační melodii přebírají hlubší nástroje smyčcové sekce a po chvíli se přidávají také dechové nástroje, které se zběsilé tempo smyčců snaží alespoň rámcově ukotvit v dlouhých harmonických plochách. Kromě precizní interpretace je třeba vyzdvihnout skvělé nazvučení a míchání – všechny nástroje jsou ve výsledném mixu maximálně konkrétní a dynamicky dobře vyvážené. Ostré údery bicích nástrojů jsou sice místy trochu „bolestivé“, ale tady šlo zcela určitě o záměr.

Skladatel Marek Piaček si zvolil druhou větu v pořadí, Vltavu (pravděpodobně nejzprofanovanější z celého původního cyklu), která se v jeho pojetí jmenuje Aqua Mater. Zatímco Kofroňův Hrad je převážně statický a místy vyvolává takřka dojem bezčasí, Piačkova věta je plná proměnlivých nálad, rozličných nástrojových kombinací, tanečních přiznávek a (místy ironického) humoru. Oslavný úvod s hravými staccaty trumpet se po chvíli mění v delikátně jemné, avšak melodicky „zmatené“ uchopení původní melodie, kde konce frází nevedou vždy tam, kam by posluchač očekával. Nechybí ani rozšafné tango či tajuplný waltz. Piačkova skladba poutá pozornost nejen nezvyklým nakládáním s původní melodií, ale také výbornou prací s instrumentací a náladou.

Šárku pojal skladatel Miloš Štědroň jako tango erotico – po vážném vstupu nastává čas na rozvernou frivolnost, zkratkovitost, rychlé změny nálad a kontrastní instrumentační plochy. Tradiční hudební nadsázka, která se v dílech Miloše Štědroně takřka vždy objevuje, se vyskytuje i zde. Zde si audio mix zaslouží obzvláštní ocenění – množství bohatých nástrojových kombinací, které nezřídka zazní pouze na pár okamžiků, a pak se opět ponoří do hudebního přediva, je zde skutečně velké a mistrovi zvuku se podařilo udržet maximální srozumitelnost a jasnost každé hudební stopy.

Kratší dopis Bedřichu Smetanovi (s B a Es) Pavla Zemka Nováka nahradil v Mé vlasti ansámblu Brno Contemporary Orchestra původní Z českých luhů a hájů. Pavel Zemek Novák zde spojuje fragmenty předlohy a doplňuje je účelnými unisony a prodlevami, to vše v enormně pestrobarevné hudební faktuře. Z dynamického hlediska se jedná o skladbu, která tíhne k oběma extrémům, což je fakt, který zohlednil také mistr zvuku. Pro mne osobně se jedná o skladbu, která tvoří pomyslný vrchol (i vzhledem ke svému umístění) cyklu.

Stratený v Tábore Miroslava Tótha je tichým, rozvážným a zvolna plynoucím kontrastem k předcházející větě stojícím na hranici meditace a zlého tušení. Občasné dynamické vrcholy zase velmi rychle mizí a zůstává pouze temné očekávání. Tóthova skladba je kompozičně výrazně odlišná od předcházejících vět, avšak jistá forma „bezčasí“ ji pojí s Hradem Petra Kofroně.

Závěrečný Blaník 2018 Daniela Forró začíná poměrně nevinně: středobod první poloviny kompozice tvoří variace na Smetanův Blaník (resp. husitský chorál), druhá polovina začíná zvuky exploze a výstřelů – hlavní roli přebírají klávesy a zaznívá Kde domov můj, ke kterému se Forró ještě několikrát vrací v jiných kontextech. Objevují se zde nicméně i pokroucené varianty jiných částí původní Smetanovy Mé vlasti, stejně jako Beethovena Óda na radost či motiv s typickou východní melodikou. Úsměvní jsou také staří a unavení blaničtí rytíři, kteří zaspali veškerá národní utrpení a probouzí je až přílet mimozemšťanů spojený s melodií z filmu Blízká setkání třetího druhu.

Mohlo by se zdát, že nová Má vlast vznikla z potřeby okořenit mnohdy trochu suchopárné a místy přehnaně patetické oslavy velkého výročí republiky, stejně jako poukázat na často ryze komerční využívání Smetanovy geniální hudby. Je však třeba dodat jednu zásadní věc – přestože skladatelé mnohdy sáhli k ironizujícímu humoru, nejednalo se o útok ani zesměšnění. Jak ostatně uvedl dirigent a umělecký vedoucí Pavel Šnajdr před samotným premiérovým koncertem: „V opravdové úctě k mistrovi si dovolíme parafráze, transkripce, koláže, montáže, reinstrumentace… jeho geniálního díla v duchu rebelie, která ovšem nemá destruktivní, ale naopak konstruktivní charakter.“ Stejně tak je třeba zmínit, že ačkoliv dílo vzniklo ke specifické události, neubírá mu to nic na aktuálnosti, ani kvalitě – My Country je zkrátka osobité, svěží, mnohovrstevnaté a kompozičně pestré dílo, které přestože čerpá ze Smetanovy předlohy, nepotřebuje ji k samostatnosti.

My Country

A Cycle of Symphonic Poems After Bedřich Smetana

Petr Kofroň composer

Marek Piaček composer

Miloš Štědroň composer

Pavel Zemek Novák composer

Miroslav Tóth composer

Daniel Forró composer

Brno Contemporary Orchestra | Pavel Šnajdr conductor

Release Date: October 8, 2021

Catalog #: NV6349

Pavel Šnajdr/ foto archiv BCO

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Nejčtenější

Kritika

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více