Včera večer zemřel dlouholetý redaktor Českého rozhlasu, folklorista a dramaturg Jaromír Nečas. Stál u vzniku řady legendárních nahrávek včetně Balady pro banditu, Hany a Petra Ulrychových, prvního alba Hradišťanu nebo Hutkova alba Vandrovali hudci. Pro český hudební svět objevil fenomén world music.
Jaromír Nečas se zabýval folklorem už od svých studií v Brně, což je vlastně paradox. Narodil se v Kyjově, vyrůstal ve Strážnici, ale teprve během studia ve městě přišel do Slováckého krúžku a začal hrát na cimbál s Úlehlovci. „Já se beru za dobrýho redaktora. Jako cimbalista jsem nedělal nic velice kumštovního.“ poznamenal sám ke své kariéře aktivního hudebníka. Jako redaktor za sebou ovšem zanechal obrovské množství práce. Některé její výsledky už se staly obecným majetkem, jiné na docenění teprve čekají.
Zřejmě největším počinem jeho redaktorského působení byl pořad Barevný zpívající svět, který ve 106 dílech přibližoval posluchačům hudební kultury celého světa. Zároveň byl i obecným a poutavým úvodem do etnomuzikologie, folklorní nahrávky se v něm střídaly s ukázkami soudobé tvorby. Na pořadu se jako tvůrci podíleli hudební vědec Miloš Štědroň, etnograf Dušan Holý, antropolog Jan Jelínek, hudební publicista Lubomír Dorůžka, indolog Dušan Zbavitel a mnozí další. Informace o hudebních kořenech vzdáleného světa byly nedocenitelné nejen v letech 1976–80, kdy se pořad vysílal, a kromě několika zemí východního bloku bylo cestování prakticky nemožné. Pořad šel natolik do hloubky i do šířky, že by stál za vydání nebo aspoň obnovené vysílání i dnes: byl by to lepší nekrolog než všechny pokusy zhodnotit 93 let života.
Jaromír Nečas: Člověk má žít tak dlouho, dokud má nějakou funkci
Životní dráhu Jaromíra Nečase jsme spolu probrali v rozhovoru před rokem (viz odkaz výše). Je to spíš kubistický portrét „z každé strany něco“, žádná souvislá a standardně strukturovaná mediální zpráva. O to víc ale vypovídá o jeho osobnosti i životě, který sám viděl tak trošku redaktorsky: s nadhledem, s odstupem a bez pocitu, že si jeho práce svět dostatečně neváží. Odešel po dlouhém a dobrém životě a vlastně to ani není důvod ke dlouhému smutku. Spíš pobídka, aby ke vší jeho práci člověk aspoň něco málo přidal.
Jaromír Nečas se narodil 21. února 1922 v Kyjově, zemřel včera večer v Brně.
MK
27. červenec 2015, 9:21