Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Open Mic: start třetí sezóny v Brně

Více či méně „otevřené“ scény nabízí řada domácích – nejen – folkových festivalů. Někde skutečně hraje ten, kdo přijde a má chuť, jinde (například na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou) podléhá i Open scéně pečlivé dramaturgii. Různé modely a významy slova „open“, otevřený, nabízí Open Mic, klubový měsíčník, který se vždy na začátku měsíce odehrává v brněnském Café Práh a v pražské kavárně Potrvá. Samotné označení „open mic“ je dnes už ve světě podobně zaběhlé jako „open air“ a nikdo si je tedy nemůže přivlastnit. Pro odlišení od podobných akcí, kterých si i v naší republice v posledních letech vyrojila spousta, používá „ten“ Open Mic, o kterém pojednává tento článek, označení Open Mic Na Prahu (v Brně), respektive Open Mic Potrvá (v Praze). Iniciátorem akce je písničkář a neúnavný organizátor Jan Řepka, který po zkušenostech z hlavního města přenesl osvědčený model také na Moravu. V brněnském Café Práh, kde se o dramaturgii a hladký chod akce spolu s Honzou Řepkou starají Ondřej Machát a Ondřej „Ondera“ Herzán, se 3. září 2013 rozběhl třetí ročník těchto folkových večerů.

Open Mic Na Prahu má víceméně pevnou strukturu. Během tří hodin se na pódiu vystřídají účinkující tří úrovní: Nejdůležitější jsou hlavní hosté – jeden až dva za večer, pečlivě vybraní dramaturgií, lákadla pro návštěvníky. Nemusí jít vždy o jména ve folkové komunitě známá. Důležitější než proslulost je fakt, že v případě hostů garantují organizátoři kvalitu a originalitu tvorby. S druhou vrstvou hostů se dostáváme na úroveň festivalových open scén usměrňovaných dramaturgy. Přihlásit se může kdokoli, ale zájemci jsou zváni podle kapacity jednotlivých večerů a někdy musí na pozvánku čekat i několik měsíců. V tomto případě se vedle sebe mohou objevit relativně známí písničkáři i naprostí začátečníci. Třetí úrovní – a teprve zde se dostáváme ke skutečně otevřenému, volnému mikrofonu – jsou účinkující, kteří se pořadatelům přihlásí až na místě. I tentokrát může jít o zkušeného harcovníka, který se přišel podívat na mladší kolegy, stejně jako o úplného nováčka, který roztřeseným hlasem poprvé v životě zapěje nebo zarecituje (ano, na Open Micu nemusí jít pouze o písně, ale například také o poezii) do mikrofonu. Zatímco přizvaní hosté mohou nabídnout po čtyřech písních (nebo i více v případě hostů hlavních), přihlášení účastníci z publika si užijí pouze svých pěti minut slávy. Úroveň těchto pětiminutovek je nutně kolísavá, zato míra dobrodružství na obou stranách (na jevišti i v hledišti) notná.

O tom, že zejména první dvě úrovně účinkujících jsou prostupné, se publikum mohlo přesvědčit právě 3. září. Na první poprázdninový Open Mic totiž kvůli nemoci zpěvačky nedorazil jeden z anoncovaných hlavních hostů, pražské trio Šantré. Organizátoři tak pružně vyrobili „hlavního hosta“ z jednoho z ostatních přizvaných účinkujících, slovenského písničkáře Petera „Petiara“ Lachkého, který tak dostal právo svými písněmi večer uzavírat. Jeho tvorba patří už od alba V krajine… (2000) k tomu nejlepšímu ze současného písničkářského folku na Slovensku a roli hlavního hosta večera tedy Petiar zvládl na výbornou. Jako řadový návštěvník jsem však měl pocit, že uvedením Petera Lachkého coby hlavní hvězdy se trochu dostalo do pozadí, a to nikoli tvorbou, ale způsobem, jakým bylo uvedeno, irsko-polské duo See-Saw, kolem nějž se před akcí točila většina propagace na internetu. Pánové Philip Soanes a Eryk Czarniecki, kteří hrají minimalistickou akustickou hudbu prodchnutou ideály „do it yourself“ (album nahrávali v bytě, šíří je na internetu zdarma).

Z ostatních pozvaných účinkujících mě nejvíce zaujal Tomáš Doug Machalík, autor krátkých vtipných písní, postavených především na slovních hříčkách. Drsnější tvář folku nabídl Míra Kubín, známá postava současného brněnského undergroundu. Písničkář Petr Meluzín vystoupil s doprovodem druhého kytaristy, zatímco slovenský autor Branislav Kšiňan se – na rozdíl od svých dvou alb – musel protentokrát obejít bez svého kolegy, výborného hráče na kytaru Borise Čechvaly.

Open Mic ve vlastním slova smyslu, tedy pětiminutovky odvážlivců z publika, přinesl mimo jiné zajímavé vystoupení Dušana Neuwirta alias Zenového čaje, brněnského hráče na didgeridoo, tentokrát v duu s břišní tanečnicí. Do programu se – aby celý systém otestoval – přihlásil i autor článku se svou dvacet let starou básní. I takové spontánní nápady totiž k Open Micu patří.

Open Mic se v Café Práh koná každé první úterý v měsíci. Nejde o tři hodiny toho nejlepšího, co nabízí současná písničkářská scéna. Často se totiž výborná vystoupení střídají s hluchými místy. Cesta na Open Mic je však pro všechny fanoušky písničkářské scény cestou za dobrodružstvím. Osvědčená jména se zde totiž potkávají se sezónními objevy a neznámí umělci občas velmi příjemně překvapí.

Open Mic Na Prahu, 3. září 2013, Café Práh, Brno. Foto Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Michal Šimíček je dramaturgem Café Práh. Tréninková kavárna žije jakoby stranou brněnského klubového života, její program je ale překvapivě pestrý. V těsném sousedství nákupního centra Vaňkovka je kulturní centrum, o němž jste možná do této chvíle nevěděli.  více

V sobotu proběhlo v Café Práh jihomoravské kolo Porty. Z původně trampské a folkové události se stal multižánrový festival převážně akustické hudby.  více

Říkejte tomu punk, písničkářství, písničky pro holky nebo sladkobolná romantika, a vždycky budete mít pravdu.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více