První část baletního triptychu, jehož části spojuje téma osudových lásek, se jmenuje Motýli. Choreografii vytvořil Rami Be’er na hudbu Kurta Weila, Philipa Glasse a Alfreda Schnittkeho. Rozdílné hudební rukopisy tří autorů dvacátého století jsou východiskem pro mnohotvárné podoby partnerského vztahu. Na scéně Janáčkova divadla se inscenace objevila již v roce 2011 v rámci projektu Izraelský tanec v Brně.
Zjasněná noc inspirovaná stejnojmennou básní Richarda Dehmela je jednou z nejhranějších kompozic Arnolda Schönberga. Muž je na noční procházce se svou partnerkou, která se mu přiznává, že je těhotná s náhodným milencem, jemuž ve slabé chvíli podlehla. Muž jí po chvíli zoufalství odpouští. Traumatické téma tanečně ztvárnil Ralf Dörnen, inscenace byla uvedena na festivalu Janáček Brno 2012.
Závěrečná choreografie Osudové lásky byla v pátek uvedena poprvé a dala jméno celému večeru. Na romantickou hudbu Petra Iljiče Čajkovského a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho ji vytvořil Mário Radačovský.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..