Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.
Nejkrásnějším předmětem v rozvrhu hodin je přestávka. Otakar Nováček se titulem jedné ze svých knih příliš neřídil, akademické vzdělání dotáhl po malý doktorát a ani v pozdějším profesním životě nezahálel. Navíc v něm dokázal spojit zájem o věci vysoké i nízké, jak se ostatně sluší na kluka z Husovic, který vystudoval univerzitu. Narodil se 6. ledna 1901 – tedy před 115 lety – a to byly Husovice ještě samostatné město. Opravdová periferie z nich vznikla až v roce 1919, kdy byly spolu s Královým Polem připojeny k Brnu (podobné štěstí postihlo ještě dalších 21 obcí, čímž vzniklo Velké Brno). Brno však stejně tvořilo centrum života dávno předtím, než došlo k formálnímu spojení se satelity, a plotňáci z Husovic i Krpole byli pochopitelně ve městě jako doma. Otakar Nováček ale narozdíl od mnoha svých husovických vrstevníků nechodil „kchajlovat na rolu“ (žebrat na nádraží), ale docházel reálku, kde v roce 1920 odmaturoval. O rok později ještě složil doplňující zkoušku z latiny.
Ve studiu pokračoval na čerstvě založené Masarykově univerzitě, jeho učiteli byli Vladimír Helfert a Otakar Zich. Titul PhDr. získal v roce 1927 a tím jeho akademická dráha skončila. Stal se spisovatelem, novinářem, tlumočníkem, překladatelem, muzikologickému bádání se věnoval soukromě. Velkým předmětem jeho zájmu byly nápěvky mluvy Leoše Janáčka (Leoš Janáček a jeho teorie nápěvků mluvy, Leoš Janáček o smíchu a pláči) – dříve u něj navštěvoval hodiny fonetiky. Byl také naším předním odborníkem na argot. Jeho vzdělání v kombinaci se znalostí prostředí z něj udělalo také znalce života brněnské spodiny, tzv. „brněnské plotny“. Tématu se věnoval popularizačním způsobem, ale metodicky a seriózně – bez jakéhokoli důrazu na bizarní aspekty a povrchního žertování. Na průnik do masové zábavy si musel hantec počkat ještě mnoho let, dokud jím nezačal bavit diváky České televize Miroslav Donutil.
– Tě buch, bodláku, kde hokčiš?
– Nikde, ale budu mit lajvont hoknu.
– Kde?
– Pojedu do Rakós na žně.
– A co tam?
– Budu tam scat na brósky.
Studii Brněnská plotna vydal Otakar Nováček v roce 1929 vlastním nákladem. Bylo to vlastně shrnutí jeho přednášek ve spolku Vesna, které se setkaly s živým zájmem, stejně jako tematické články v Přítomnosti a Lidových novinách. Studie má tři části – v první se autor „pokusil zachytit pestrý život zajímavé kasty, která je hrdá na svůj brněnský titul plotna“. Druhá část obsahuje ukázky autentických rozhovorů, vtipů a písní této kasty, třetí tvoří brněnsko–český slovník. Ačkoliv formálně podobných knížeček o hantecu vyšlo více, zde se čtenář nesetká s žádnými třeskutě humornými vyprávěními à la Jak zkalil Žanek Husa v Pakostnici. Možná ale s překvapením zjistí, že téma samotné je dostatečně poutavé a žádné nástavby tohoto typu nepotřebuje. Suché popisy skutečnosti vydají za víc než desítky pracně vykonstruovaných vtipů a smyšlených slov, která v praxi nikdo nepoužíval.
„Vyskytla se také mezi plotnou individua, která podplácela své kamoše, aby je před dívkami oslovovali akademickými tituly. Jsou známy případy několika degenerovaných ješitníků, kteří takovýmto způsobem hleděli na své dívky udělat dojem. Plotna je však brzy ze svého kroužku vyhostila.“ Plotna si necenila vzdělání a k „pánům s cvikrem a vysokým límcem“ byla ostražitá a nedůvěřivá – v tom se ostatně od dnešního lidu nijak neliší. Otakaru Nováčkovi při zkoumání jejího života bezpochyby pomohl jeho husovický původ. Byl navíc synem hospodského, takže znal život dacanů, fetingrů, rocanů, kchoc, slund i tropen z první ruky odmalička. Ve studiích vycházel také ze soudních spisů, v čemž se vzdáleně střetl s Rudolfem Těsnohlídkem – kromě slavné Bystroušky také autorem pozoruhodných a zcela nehumorných soudniček. Oba dva jsou zásadními autory pro seznámení se základy současné brněnské mluvy populární formou. Těsnohlídkova kronika z brněnského předměstí Kolonia Kutejsík a Nováčkova Brněnská plotna jsou k tomu ideální. Tu druhou načetl pro Český rozhlas Nováčkův vrstevník a mukl z plotny krpolské Karel Höger.
Otakar Nováček se narodil i zemřel v Brně. Výročí narození si připomínáme dnes, třicáté výročí úmrtí připadlo na včerejšek – zemřel 5. ledna 1986.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..