Otakar Nováček. Hudební věda, hantýrka, plotna

Otakar Nováček. Hudební věda, hantýrka, plotna

Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.

Nejkrásnějším předmětem v rozvrhu hodin je přestávka. Otakar Nováček se titulem jedné ze svých knih příliš neřídil, akademické vzdělání dotáhl po malý doktorát a ani v pozdějším profesním životě nezahálel. Navíc v něm dokázal spojit zájem o věci vysoké i nízké, jak se ostatně sluší na kluka z Husovic, který vystudoval univerzitu. Narodil se 6. ledna 1901 – tedy před 115 lety – a to byly Husovice ještě samostatné město. Opravdová periferie z nich vznikla až v roce 1919, kdy byly spolu s Královým Polem připojeny k Brnu (podobné štěstí postihlo ještě dalších 21 obcí, čímž vzniklo Velké Brno). Brno však stejně tvořilo centrum života dávno předtím, než došlo k formálnímu spojení se satelity, a plotňáci z Husovic i Krpole byli pochopitelně ve městě jako doma. Otakar Nováček ale narozdíl od mnoha svých husovických vrstevníků nechodil „kchajlovat na rolu“ (žebrat na nádraží), ale docházel reálku, kde v roce 1920 odmaturoval. O rok později ještě složil doplňující zkoušku z latiny.

Ve studiu pokračoval na čerstvě založené Masarykově univerzitě, jeho učiteli byli Vladimír Helfert a Otakar Zich. Titul PhDr. získal v roce 1927 a tím jeho akademická dráha skončila. Stal se spisovatelem, novinářem, tlumočníkem, překladatelem, muzikologickému bádání se věnoval soukromě. Velkým předmětem jeho zájmu byly nápěvky mluvy Leoše Janáčka (Leoš Janáček a jeho teorie nápěvků mluvy, Leoš Janáček o smíchu a pláči) – dříve u něj navštěvoval hodiny fonetiky. Byl také naším předním odborníkem na argot. Jeho vzdělání v kombinaci se znalostí prostředí z něj udělalo také znalce života brněnské spodiny, tzv. „brněnské plotny“. Tématu se věnoval popularizačním způsobem, ale metodicky a seriózně – bez jakéhokoli důrazu na bizarní aspekty a povrchního žertování. Na průnik do masové zábavy si musel hantec počkat ještě mnoho let, dokud jím nezačal bavit diváky České televize Miroslav Donutil.

– Tě buch, bodláku, kde hokčiš? 
– Nikde, ale budu mit lajvont hoknu. 
– Kde? 
– Pojedu do Rakós na žně. 
– A co tam? 
– Budu tam scat na brósky.

Studii Brněnská plotna vydal Otakar Nováček v roce 1929 vlastním nákladem. Bylo to vlastně shrnutí jeho přednášek ve spolku Vesna, které se setkaly s živým zájmem, stejně jako tematické články v Přítomnosti a Lidových novinách. Studie má tři části – v první se autor „pokusil zachytit pestrý život zajímavé kasty, která je hrdá na svůj brněnský titul plotna“. Druhá část obsahuje ukázky autentických rozhovorů, vtipů a písní této kasty, třetí tvoří brněnsko–český slovník. Ačkoliv formálně podobných knížeček o hantecu vyšlo více, zde se čtenář nesetká s žádnými třeskutě humornými vyprávěními à la Jak zkalil Žanek Husa v Pakostnici. Možná ale s překvapením zjistí, že téma samotné je dostatečně poutavé a žádné nástavby tohoto typu nepotřebuje. Suché popisy skutečnosti vydají za víc než desítky pracně vykonstruovaných vtipů a smyšlených slov, která v praxi nikdo nepoužíval.

„Vyskytla se také mezi plotnou individua, která podplácela své kamoše, aby je před dívkami oslovovali akademickými tituly. Jsou známy případy několika degenerovaných ješitníků, kteří takovýmto způsobem hleděli na své dívky udělat dojem. Plotna je však brzy ze svého kroužku vyhostila.“ Plotna si necenila vzdělání a k „pánům s cvikrem a vysokým límcem“ byla ostražitá a nedůvěřivá – v tom se ostatně od dnešního lidu nijak neliší. Otakaru Nováčkovi při zkoumání jejího života bezpochyby pomohl jeho husovický původ. Byl navíc synem hospodského, takže znal život dacanů, fetingrů, rocanů, kchoc, slund i tropen z první ruky odmalička. Ve studiích vycházel také ze soudních spisů, v čemž se vzdáleně střetl s Rudolfem Těsnohlídkem – kromě slavné Bystroušky také autorem pozoruhodných a zcela nehumorných soudniček. Oba dva jsou zásadními autory pro seznámení se základy současné brněnské mluvy populární formou. Těsnohlídkova kronika z brněnského předměstí Kolonia Kutejsík a Nováčkova Brněnská plotna jsou k tomu ideální. Tu druhou načetl pro Český rozhlas Nováčkův vrstevník a mukl z plotny krpolské Karel Höger.

Otakar Nováček se narodil i zemřel v Brně. Výročí narození si připomínáme dnes, třicáté výročí úmrtí připadlo na včerejšek – zemřel 5. ledna 1986.

Pozdrav z Husovic z roku 1908. Zdroj farnost-husovice.cz➚

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Harlem byl v Brně ještě dřív, než jsme si vymysleli Bronx. Iluze proslulé newyorské čtvrti nahradila starý Dělnický dům, spolkový život vystřídaly koncerty a večírky až do rána.  více

Všechno nejlepší Leoši Janáčkovi k narozeninám – nejsou sice kulaté, ale komu byste chtěli v Brně blahopřát.  více

Cena města Brna se uděluje každoročně ve dvvanácti oborech. Mezi dvaceti oceněnými za rok 2014 je i mezzosopranistka Magdalena Kožená.  více



Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce