Peníze žádné a muziky co nejvíc

7. červen 2013, 0:20

Peníze žádné a muziky co nejvíc

Zbrojovka Brno slaví sto let, oslavy mají být velkolepé a – světe div se – platí se na ně vstupné. Klub je původně stanovil v opravdu nehorázné výši 200 Kč, což vyvolalo takovou vlnu nevole, že se do věci opřela i brněnská sekce iDnes. Fotbalový duch Karla Škrabala – nyní zástupce šéfredaktora MF DNES pro regiony – zřejmě straší v redakci pořád dál. Tlak veřejnosti musel být děsivý, protože vedení klubu vyměklo a snížilo vstupné na polovinu. Stávkokazům, kteří byli ochotní dát i původní částku, bude rozdíl vrácen. Na programu je utkání hvězd Zbrojovky Brno proti Slovanu Bratislava, předzápas zbrojováckého výběru proti Kometě Brno, ohňostroj a další atrakce. To všechno tedy mohou věrní fanoušci zhlédnout za cenu tří piv. No dobrá, za cenu čtyř mizerných piv.

Vzpomněl jsem si přitom na otrávené obličeje i řeči lidí před vchodem do klubu... mohl to být asi kterýkoliv: „Jo von je dneska koncert... a kolik to stojí... cože STO PADESÁT KORUN?!?!“ Vzpomněl jsem si na všechny ty směšně rachotící plechovky na dobrovolné vstupné – co by se muselo na jevišti dít, aby na to nestačily drobné? Zábava musí být pro všechny a stát musí málo, v lepším případě nic. Druhá věc potom je, jak taková zábava vypadá, ale to bych chtěl protentokrát nechat spíš stranou. Zbrojovka se v tabulce drží na pěkném třináctém místě a předpokládám, že její fotbal je podobně atraktivní jako brněnská opera. Tam stojí nejdražší lístek dokonce pětistovku, což dělá podstatně více piv než za fotbal, ale pořád je to jakési nic. Upozorňuji, že když se má hrát opera se sborem, musí přijít do práce nějakých dvě stě lidí, nemluvě o tom, kolik peněz stojí v takovém baráku jenom rozsvítit. Můžeme pokračovat ve filharmonii, činohře, malých divadlech a skončit u jazzového nebo undergroundového klubu pro padesát lidí. Bez ohledu na kvalitu produkce se všude najde hulákající skupina návštěvníků, kterým vstupné jaksi nevoní.

Měli by si někdy svých pár upocených stovek vzít a jít si koupit lístek třeba do Vídeňské státní opery. V pohodě by se dostali na místa k stání, pokud by jim nevadilo, že se na takové lístky stojí několikahodinová fronta. Ale pokud by si chtěli sednout, asi by se o ně u pokladny začal pokoušet infarkt – lístky do přízemí jsou za nějakých 200 EUR. Potom vstupné opravdu pomaličku klesá zároveň s tím, čím výš je galerie, na kterou si chcete lístek koupit. Někam pod strop, kde není moc vidět, by těch pět set ještě mohlo stačit. Vstupné na Filharmonii Brno v mnichovském Gasteigu stálo od 25 do 165 EUR. Kolik jste ochotní dát za její koncert v Brně?

Vyzývat ke zdražování je něco podobného jako říkat si rovnou o facku, ale vážně – co by kdo chtěl za stovku? Nevím, jestli byl někdo z těch povykujících lidí v posledních letech v obchodě pro chleba nebo někde parkoval. Stovku stojí gyros, kterým se běžně zahání noční opilecký hlad. Následovat by mohlo ještě skuhrání, že tu nemáme platy „jako na západě“, případně jeho inteligentnější podoba ve formě řečí o rozdílné kupní síle. K tomu bych jen podotknul, že spousta věcí už tu „stejně jako na západě“ stojí. Rozdíl je v tom, že jsou pro život mnohem důležitější a potřebnější než hudba, divadlo a fotbal. Nad brněnskými nájmy můžeme skřípat zuby do sytosti, ale většina z nás kvůli nim pod most bydlet nepůjde. Jen těmi zuby přestane skřípat, zatne je a zaplatí. Ale nějaký fotbal nebo umění – dejte pokoj, kdo by za to utrácel. 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Dva konkurzy na místo ředitele Národního divadla Brno nebyly dost, třetí nás v nejbližší době čeká. Bude uzavřený, komise se rozhodla kandidáty aktivně hledat.  více

Starosti s koncertním sálem jsou v Brně věčné. Nejen že nemáme nový, ale už jsme nemuseli mít ani Besední dům, jak se dozvíte v dalším díle seriálu Město hudby v historii a historkáchvíce

Pokud chcete vidět na počátky hudby v Brně z ptačí perspektivy, běžte na Moravské náměstí. Předtím si ale přečtěte první díl seriálu Vladimíra Maňase o hudební historii města. Brněnská hudební historie právě začíná.  více

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více