Pět milionů pro Cinema Mundi a pětka pro Brno

Brněnská nezávislá kultura dostala od magistrátu jako předčasný vánoční dárek nový systém dotací. Zatím se ale zdá, že starý pes si na nové kousky nechce zvyknout jen tak bez odporu. V návrhu městského rozpočtu na rok 2014 se totiž objevilo záhadných pět milionů, které má obdržet filmový festival Cinema Mundi. Formálně je všechno v pořádku, protože se nejedná o dotaci – částka je určená na nákup propagace města Brna. Komu, co a jak bude festival propagovat, zůstává ve hvězdách.

Brněnské zastupitelstvo schválilo nový systém dotací pro kulturu 1. října 2013 po dlouhých jednáních a měsíčním odkladu, který ze zdánlivě jasné věci udělal thriller. Nakonec byl návrh přece jen schválen v dohodnuté podobě a nezávislá scéna pocítila chuť drobného vítězství. Nový způsob rozdělování dotací by měl být průhlednější, přijatelnější a snad i spravedlivější. Výhody oproti dosavadnímu způsobu spočívají především v tom, že budou zpřesněna hodnotící kritéria a v grantové komisi bude více odborníků. Žadatelé už nebudou v jednom nepřehledném chlívku, ale rozdělí se do jednotlivých kategorií podle žánrů a budou moci žádat o dotace na delší dobu než na jeden rok.

Některé věci ovšem zůstávají stejné – především to, že se bude rozdělovat suchý z nosu, mám-li to říct ještě slušně. Ti, kdo uspějí, dostanou z vyčleněného drobku větší kousek než dřív, ale ve skutečnosti pořád půjde o dohady, jak spravedlivěji rozdělit šušeň. K dispozici je asi dvanáct milionů, což je v osobních financích částka nemalá, ale znám spoustu lidí, kteří si postavili stejně drahý dům. Jako příspěvek na nezávislou kulturu ve všech oblastech a na celý rok je to částka vyloženě směšná. Jestli se tedy něco podařilo získat, tak je to průhledné rozhodování o této částce. A právě tato průhlednost, nebo dokonce spravedlnost dostala ve formě pětimilionové podpory pro Cinema Mundi pár facek ještě dřív, než vůbec vstoupila do praxe.

Na Cinema Mundi sotva přijíždějí davy přespolních fanoušků, nákup propagace Brna na festivalu je holý nesmysl. Kromě toho každý subjekt, který od města obdrží dotaci, je povinnen tuto skutečnost uvádět na všech svých materiálech včetně brněnského loga, takže propaguje město ať chce, nebo ne. O propagaci Brna by se mělo starat z podstaty Tiskové a informační centrum. Sice se mi teď kroutí všechny prsty, ale přece jen to napíšu: pokud šlo v návrhu rozpočtu skutečně o propagaci, měl ty peníze dostat TIC (že by za svou činnost potřeboval spíš seřezat a mělo by se vyměnit vedení, nechám pro tuto chvíli stranou). A pokud šlo o filmový festival, mělo je s konkrétním zadáním dostat Kino Art. Zastupitelstvo dokázalo přidělit městské hudební festivaly Filharmonii Brno, byl to správný krok a osvědčil se. Nevím, proč by takový posun nebyl možný i jinde.

Brno není příliš velké a když odjedou studenti, stává se z něj pustina. Rozdíl mezi večerními ulicemi o prázdninách a ve zbytku roku je propastný. Ale sebevědomí městu aspoň podle názvů některých festivalů nechybí. Kromě Cinema Mundi (tedy Kina světa) tu máme ještě Divadelní svět, u obou mám ale silné pochybnosti o tom, že by se na ně někdo ze zahraničí hrnul. Divadelní svět je sice neštěstí, ale spadá pod TIC, takže ho zároveň s ním nechám výjimečně být. Cinema Mundi je ale soukromý podnik a žádá o dotace stejně jako kdokoliv jiný. Je naprosto nehorázné podpořit ho mimo dotační systém částkou, která by zvětšila dotace do kultury skoro o padesát procent.

Na zahájení a průběhu jednání nezávislé scény s magistrátem má zásadní podíl sdružení Brno kulturní. To se teď společně s celou nezávislou scénou může oprávněně cítit jako oběť pokusu o podvod. Rozpočet na příští rok ale ještě není schválený a na zastupitele je nyní potřeba vyvíjet tlak, aby s těmi pěti miliony naložili jinak a lépe. Ideálně tak, že je odepřou Cinema Mundi a přihodí je k celkové částce kulturních dotací, která by se tak zvýšila z dvanácti na sedmnáct milionů. Máte možnost podepsat otevřený dopis nebo zastupitelům napsat email, zde jsou na ně kontakty. A nejlepší bude, když přijdete osobně na jednání zastupitelstva na Nové radnici 10. prosince 2013 v 8 hodin ráno – můžete se přidat k akci Dáváme Brnu pětku, kterou iniciovalo Brno kulturní – jde o to, abyste přišli vyjádřit svůj nesouhlas s neprůhledným postupem magistrátu. Přijďte s velkou pětkou, nebo i bez ní.

Abychom si to závěrem shrnuli: částka na nákup propagace u Cinema Mundi byla oproti loňsku zvýšena z nuly na pět milionů. Kdo položku do rozpočtu zanesl – nikdo neví. Na co konkrétně má pět milionů sloužit – bude rozhodnuto později. Pokud se to ale má změnit, je potřeba se do toho opřít teď hned.

Aktualizace: Festival Cinema Mundi nakonec pět milionů nedostal. Po protestech veřejnosti částka skončila v městských rezervách.

Foto Roman Zmrzlý

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brno má od tohoto týdne nejvyšší dům v republice. Nejmenší koncertní sál má už dávno.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více

Vstupné na Filharmonii Brno v mnichovském Gasteigu stálo od 25 do 165 EUR. Kolik jste ochotní dát za její koncert v Brně?  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více