Janáčkovo centrum, čili dobrý koncertní sál pro Brno, je téma ještě o něco starší než vybudování Jižního centra. Politici o něm už raději ani nemluví, což se rozhodl změnit Jaroslav Kacer – jednička na kandidátce TOP09 do komunálních voleb v Brně. Jeho návrh vybudovat Janáčkovo centrum v areálu Stadionu ale zní spíš jako špatný vtip.
Koncertní sál Brno bolestně postrádá už téměř sto let. Vlastně brzy po První světové válce se začaly objevovat hlasy, že ho pro důstojný hudební život nutně potřebujeme. Hotový projekt Janáčkova centra počítá s jeho umístěním na roh ulic Veselá a Besední, ale kandidát na primátora za TOP09 Jaroslav Kacer přišel s jednoduchým řešením – umístit Janáčkovo centrum na Kounicovu ulici do objektu, který patří TJ Sokol. Je tam prý výborná akustika, varhany a koneckonců tam hrávala i brněnská filharmonie. Věc ale není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
„Podle předběžných informací od zástupců TJ Sokol Brno, by tato organizace neměla zásadní problém s navrhovaným řešením Janáčkova kulturního centra,“ tvrdí se v článku publikovaném na stránkách top09brno.cz. Myslím ale, že je dost důležité – a možná důležitější – vědět, jestli s tím nemá problém třeba Filharmonie Brno a vůbec lidé, kteří o hudebním životě ve městě něco vědí. Nejen proto, že jej sami vytvářeli a vytvářejí, ale také proto, že jim na něm záleží.
Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno: Mluvíme-li o koncertním sále pro velkoměsto typu Brna a s kvalitativními parametry 21. století, nelze vůbec uvažovat o adaptaci historického objektu. Moderní koncertní sály, které vyrostly či rostou i v našem nejbližším okolí (Budapešť, Wroclaw), nemluvě o světě, jsou sofistikované budovy stavěné pro dokonalý zvuk velkého symfonického tělesa. Počínaje absolutním odhlučněním základové desky, přes dvojité stěny všech prostor a dokonalou zvukovou izolaci každého šroubku, po nastavitelné zvukové stěny a paravány, určené pro různé typy obsazení – toho všeho lze dosáhnout jen u nové, k tomu účelu vyprojektované stavby. Z provozních důvodů lze navíc u plánované lokality v prostoru Besední/Veselá využít spojení s Besedním domem, což nejen ušetří další menší sál, ale především každodenní manipulaci s nástroji a převozy hudebníků. Netřeba dodávat, že samotný Besední dům by stejně Filharmonii musel nadále sloužit, jelikož je pro komornější projekty akusticky nejlepším brněnským sálem. Stadion je krásná historická památkově chráněná budova, která ovšem sloužila a slouží různým účelům, vyžadovala by velkou investici s nejistým výsledkem dokonalého zvuku a navíc není majetkem města. Překvapilo by mě, kdyby se město chtělo pouštět do takto nejistého projektu.
Jiří Zahrádka, kurátor janáčkovských sbírek MZM, dramaturg festivalu Janáček Brno: Možnost přesunu projektu Janáčkova kulturního centra s koncertním sálem do sálu brněnského stadionu jako řešení tíživé situace koncertního sálu v Brně se mi jeví dost problematické. Ačkoliv je o mně známo, že jsem skeptický k megalomanským projektům typu koncertního sálu pro 1700 posluchačů, řešení Stadionu je opačným extrémem. Důvody jsou zřejmé. I v době vzniku sálu v roce 1923 tato prostora byla zamýšlena jako výstavní sál brněnských veletrhů. Koncerty, které se tam konaly, měly spíš doplňující funkci, čemuž odpovídá i akustika sálu. Sál je kapacitně omezený, tuším, že maximálně 500 míst, což je pro Brno trochu málo. Dalším velkým nedostatkem je malé jeviště a prakticky žádné zázemí pro hudebníky. Jak zněly koncerty s velkým symfonickým orchestrem si někteří ještě pamatujeme a skutečně to nebylo nic moc – bylo to určité provizorium. Koneckonců kdo chce slyšet velké obsazení sboru, orchestru atd. v tomto prostoru, může si vyjít na závěrečný koncert festivalu, kde bude provedena mimo jiné Glagolská mše, která zde měla v roce 1927 premiéru. Sice to bude autentické, ale provozně tento koncert přináší velké praktické problémy, bude nutné zvětšit jeviště apod. Tedy resumé: sál Stadionu byl vždy chápán jako provizorium koncertního života v Brně a nemá smysl na tom stavět finální řešení.
Sál na Stadionu byl pro symfonické koncerty už před Druhou světovou válkou pokládán za provizorium, které se později jen přesunulo do Janáčkova divadla, kde Filharmonie Brno živoří dodnes. Nejde ale jen o Filharmonii, například velké koncerty JazzFestuBrno v Janáčkově divadle, v Boby Centru nebo v hale na Vodově taky nejsou žádná sláva. Neumím si představit, že by se na Stadion chtěl někdo z praktikujících hudebníků vracet – snad kromě výjimečných příležitostí jako je zmíněné opakování světové premiéry Glagolské mše v rámci festivalu Janáček Brno.
Návrh Jaroslava Kacera na umístění Janáčkova centra na stadion mi v něčem připomíná skandální návrh Daniela Dvořáka na zrušení brněnské opery – oba jsou necitlivé, zjednodušující a nedomyšlené. Jenže primátorský kandidát za TOP09 patrně myslí svůj plán vážně, narozdíl od Dvořákovy provokace. Pro oba případy ale platí to stejné: taková věc by neměla nikoho ani napadnout. A když už se to stane, aspoň by ji neměl říkat nahlas.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..