Opatství na starém Brně, kde až do své smrti působil Gregor Johann Mendel, skrývá za svými zdmi několik krásných zákoutí. Jedním z nich je i Rajský dvůr, do kterého se vchází nenápadným vchodem vedle Baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Ve čtvrtek 16. června tento starobylý prostor s kamennými zdmi hostil úvodní koncert projektu Brno a jeho chrámy. Zahrála na něm Horňácká muzika Petra Mičky a jedinečným způsobem tuto akci zahájila.
Repertoár, který muzika pro tuto příležitost vybrala, tvořily nejen lidové písničky z jejich domácího Horňácka a sousední Myjavy. Světské radosti v jejich podání, stejně jako v lidském životě střídaly chvilky duchovního rozjímání. Tento region je navíc znám svojí náboženskou rozmanitostí, zazněly tak duchovní písně několika konfesí.
Musím zmínit hlavně píseň Poslyš dcerko žalostivá, která je zapsaná v Elsnerově kancionálu. Její melodii byste v něm ale nenašli, zachovala se pouze v ústní podobě. Kostel v horňáckém Javorníku je totiž posledním místem, kde se tento evangelický zpěvník z protireformačních dob stále aktivně používá. V repertoáru tuto píseň měla i místní rodačka Anna Kománková. Melodii písně vložil dokonce skladatel Vítězslav Novák do své Slovácké suity.
Písní s duchovní tematikou bylo ale víc. Svatební píseň Mesiáš o přeměně vody ve víno v Káni Galilejské, pohřební zpěvy z Hrubé Vrbky anebo píseň Utrpení Krista. Všechny zněly v podloubí zahrady čarovně a pohltily posluchače (i ty, kteří přišli spíše na košt vína, který se konal souběžně).
Z ryze světských písní zazněla po úvodním slovu ředitelky Muzea starobrněnského opatství Miriam Kolářové i písnička Podívaj sa milá. Muzika ji před několika lety nahrála s nedávno zesnulým zpěvákem, muzikantem, sběratelem lidových písní a také jejím dědečkem Jaroslavem Smutným. Slyšela jsem ji v podání pana Smutného několikrát naživo a musím říct, že mě její zařazení, poprvé bez tohoto excentrického interpreta, opravdu dojalo.
Část písní, které jsme během večera slyšeli, sesbíral horňácký zpěvák a etnomuzikolog Dušan Holý. Unikátní záznamy často ještě zapisoval ručně a později nahrával na magnetofon. Příznačně a s radostí mu muzikanti při závěrečné besedě zahráli alespoň přes telefon.
Muzika Petra Mičky pro tento program vybrala moje nejoblíbenější písně z jejich repertoáru a musím říct, že jsem odcházela s blaženým pocitem, který jsem naposledy zažila na Horňáckých slavnostech před několika lety po koncertu k výročí Leoše Janáčka.
Ač byla pro tentokrát atmosféra velice komorní, o to více pozitivní energie se na místě nakumulovalo. Nespláchl ji ani přívalový déšť, který v průběhu večera osvěžil vzduch Mendlova náměstí.
Na závěr musím zmínit i samotnou akci Brno a jeho chrámy, která bude trvat až do poloviny září. V této době můžete navštívit kostely a chrámy Brna, které jsou většinou uzavřeny či je možné vidět je toliko při bohoslužbách. Jde o krásný počin, který stojí za to využít. Horňáckou muziku Petra Mičky už tam sice asi nepotkáte, ale zážitek to jistě bude stejně intenzivní.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..