Uplynulý týden plný hudebních akcí završilo finálové kolo soutěže Central European Jazz Competition pořádané dvojicí „sousedících“ jazzových festivalů – JazzFestBrno a Poysdorf Jazz & Wine. Přeshraniční hudební projekt našlápl ke slibné budoucnosti: už první ročník jazzového klání ve svém finálovém odpoledni nabídl šest půlhodinových bloků finalistů, kteří překvapili šíří hudebního záběru i muzikantskou kvalitou.
Bylo zřejmé, že porota měla z čeho vybírat, do prvního kola se přihlásilo celkem 24 souborů, pro něž byla limitující jen dvě zadání: věk většiny členů do 35 let a česká nebo rakouská národnost kapelníka plus většiny členů kapely. Počet hudebníků v sestavě nebyl nijak limitován, ale big band se, pokud vím, neobjevil žádný, šlo maximálně o šestičlenné sestavy. Podle vyjádření poroty se i v semifinále objevilo několik dalších, slibných talentů. Do finále porotci poslali šest – a vybírali dobře: na pódiu klubu Alterna se během sobotního odpoledne bojovalo usilovně. Společným jmenovatelem kapel byla nesporná kvalita: většina účinkujících sestav by bez obtíží obstála i na jazzovém nebo multižánrovém festivalu. Mnohé už samozřejmě běžně koncertují, další mají za sebou o debutové album – ale to se v soutěži nehodnotilo. Původně se bojovalo o tři ocenění: Absolute Winner, National Winner a Audience Award – první dvě udělovala odborná porota, třetí přítomní diváci. Nakonec ale bylo cen poněkud víc … Ve hře byla odměna v eurech pro absolutního a národního vítěze, pro nejlepší kapelu navíc „křest ohněm“ v podobě řádného koncertu v rámci programu obou pořadatelských festivalů a pro všechny tři vítěze snad nejhodnotnější ocenění: jednodenní koučink od jimi vybraného člena poroty.
A že bylo na výběr z pěti skutečných person českého i rakouského jazzu: v porotě zasedli hvězda letošního ročníku JazzFestu Brno, basista, multiinstrumentalista a držitel Ceny Anděl 2016 Jiří Slavík, respektovaný jazzový pedagog, dirigent a především pianista Milan Svoboda, dvojice výborných saxofonistů Luboš Soukup a Bernhard Wiesinger a rakouský hudební manažer Peter Polansky.
Že porota ve svém předvýběru nechybovala, bylo zřejmé už od prvního soutěžního setu. Vystoupilo „domácí“ brněnské trio The Abs (které, jak sami muzikanti připomínají, vzniklo v rámci interpretačního semináře na JAMU) a zahájilo odvážnou stylovou směskou s patřičným jazzovým kabátem. V hudebním projevu sehrané trio Vít Beneš (kytara), Michal Šelep (kontrabas) a Adam Sikora (bicí – člen známějšího Jan Kavka Tria). Vůdčí osobnost tria, hráč na kytaru a komponista Vít Beneš, je jedním z nejvýraznějších absolventů jazzové katedry JAMU (žák Viléma Spilky a Davida Dorůžky pokračuje ve studiu u Jiřího Slavíka), nabídl triu několik svých originálních kompozic a také instrumentální provedení (v triu se nic a nikdo neschová, jak známo) bylo přesvědčivé. Následovalo vystoupení další formace „vyvřelé“ (vlastními slovy členů kvartetu) z JAMU – Pavel & PQ (vedle Pavla Zlámala jej tvoří Martin Konvička na piano, Juraj Valenčík na kontrabas a Václav Pálka na bicí). Frontman, saxofonista Pavel Zlámal, osciluje od vážné hudby přes jazzovou a swingovou klasiku (B-Side Band) až k autorským experimentálním jazzovým projektům (mj. Heterofon, fusion formace ZKKP), PQ ovšem patří k jeho prioritám. Quartet vydal letos debutové album Tyče nevyhnutelné a podobně jako na desce se prezentoval i pódiovou přímočarostí, sehraností, sebevědomým projevem a hráčskou i autorskou invencí. Spolu se závěrečným Sketchbook Quartetem stavěli také na komunikaci s publikem, což se jim vyplatilo (obdrželi Audience Award), ale možná i trochu vymstilo u poroty. Následující Soundscapes Trio bylo prokazatelně nejmladším seskupením kolem vycházející hvězdy českého jazzu, pianisty Daniela Bulatkina, který je ve svých osmnácti letech výborným hráčem a především invenčním jazzovým autorem i aranžérem. I on má ještě hodně času a prostoru rozvíjet svůj potenciál; jeho spoluhráči (kontrabasista Max Makagonov a bubeník Petr Nohavica) jsou s ním na podobné vlně. Symbolické hudební propojení sousedů z obou stran hranice se porotě nabídlo prostřednictvím kapely Purple is the Color. Sestava založená rakouským pianistou Simonem Raabem, kterého doplňují čeští muzikanti Štěpán Flagar (saxofon), Martin Kocián (kontrabas) a Michal Wierzgoń (bicí), koncertuje už tři roky, má za sebou debutové album (Unmasked, 2017) i evropskou koncertní šňůru (Release Tour). Na jejich sehranosti je to znát: dynamický pódiový projev oscilující od tichých pasáží až k noise-soundu, příležitost k sólové prezentaci postupně pro každý z nástrojů (ačkoliv dominance piana je zřetelná), přiměřené hráčské sebevědomí bez potřeby oslňovat. Vyrovnaná, sebevědomá prezentace s výbornou technikou jakoby podporovala název jedné z jejich skladeb Just Kidding. Následovaly dva autorské projekty rakouského multiinstrumentalisty a skladatele Leonharda Skorupy. Loni založené trio Znap, které na pódiu trošku neustálo své výrazné „předskokany“ a působilo zpočátku zakřiknutě, než se muzikanti trochu uklidnili a rozehráli. Složení tria (Skorupu doplnili Gregor Aufmesser na kontrabas a Lukas Aichinger na bicí) je nemilosrdné, každá intonační i interpretační nejistota se nedá skrýt. Finišující (a patrně mezi finálovými kapelami nejzkušenější) rakouská sestava opět soustředěná kolem Leonharda Skorupy pod názvem Sketchbook Quartet (Leonhard Skorupa nejen saxofon a klarinet, ale i klávesy a především samply, Andreas Tausch kytara, Daniel Moser basklarinet, Konstantin Krautler bicí) je nadupaná, živá parta sehraných muzikantů, která má charisma, sebevědomí a nebojí se vybrakovat nápady z kdejakého hudebního žánru. Hrají spolu čtvrtým rokem, v této sestavě už vydali dvě alba (Ottos Mops, 2017 a When Was The Last Time, 2018) a publika se rozhodně nebojí. Předvedou kompozici na bázi artrocku, kterou vystřídá bebop a vzápětí přebije funk; rozhodně byli ze všech kapel sobotního odpoledne v Alterně nejvíc free a i když se dobře šlapající stroj občas zadrhnul (basklarinet občas neobstarává basovou linku), posluchači v sále se dobře bavili a konce setu jim mohlo být docela líto.
Výkon jednotlivých sestav to porotě rozhodně neusnadnil – porada porotců byla dlouhá a konečný verdikt byl odrazem komplikovaného procesu rozhodování: absolutním vítězem vyhlásila mezinárodní sestavu Purple is the Color s leadrem Simonem Raabem; i proto byl National Winner český – trio The Abs. Mimo původní propozice vyhlásila porota i cenu v druhém pořadí pro Sketchbook Quartet sice bez finančního ocenění, ovšem s právem placeného vystoupení na JazzFestu Brno v roce 2019. Další mimorádné ocenění – Talent Prize – obdržel pianista a skladatel Daniel Bulatkin.
Následovaly dva symbolické vrcholy Central European Jazz Competition: večerní koncert vítězů v klubu Alterna a noční jam session v Music Labu.
Last, but not least je třeba zmínit práci zvukařů: pánové Lukáš Rusek a Pavel Sedlář to rozhodně při rychlém obměňování sestav na pódiu neměli snadné, přesto odvedli výbornou práci. Nezbývá než doufat, že podobné klání nastupující generace jazzmanů nebude ojedinělé.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..