Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

20. srpen 2014, 12:23

Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

Filharmonie Brno včera zahájila letošní ročník festivalu Špilberk koncertem se svým šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem a klavíristou Janem Simonem. Program tvořila díla oblíbená, zařaditelná do populární klasiky, ale hlavně dobře provedená. První akce festivalu se sice odehrála už o den dříve, jednalo se ale o startovací „kinokoncert“ – tedy záznam koncertu klavíristů Lang Langa a Herbieho Hancocka, který se na velkém nádvoří hradu promítal. Jedná se o novinku a videozáznamů přinese festival ještě několik.

Filharmonie Brno svými koncerty na nádvoří Špilberku už tradičně a zároveň poněkud nenápadně zahajuje sezónu, dramaturgie bývá vzhledem k prostředí i času spíš odlehčená, letní. S tím se letos úplně nestřetlo počasí, přes den pršelo, bylo chladno a k dvouhodinovému posezení pod širým nebem celkem nic nelákalo. Odpoledne se ale postupně vyčasilo a večer už bylo docela příjemně, i když hudebníkům asi přece jen maličko tuhly prsty. Návštěva zahajovacího koncertu i přesto nebyla vyložený průšvih, i když lepší by být mohla. Prázdná sedadla hleděla vyčítavě především na příznivce „tradiční dramaturgie“, kteří si jindy stěžují na zařazování současnější hudby do programu. Tradičně sestavený pořad – předehra, instrumentální koncert a symfonie, všechno z dob romantismu – je z domu stejně nevytáhl.

Je to jejich škoda, protože celkový dojem z koncertu byl velmi dobrý, atmosféra příjemně soustředěná a přijetí srdečné. Akustické podmínky nádvoří nejsou úplně ideální a záleží na tom, kde se člověk posadí, ale orchestr zní v otevřeném prostoru mnohem křehčeji než v uzavřeném sálu, zvuk je nutno přece jen trošku lovit, ale nakonec to možná přispívá k oné soustředěnosti. Stejně jako menší chuť na kelímkové pivo, které bych na filharmonických koncertech festivalu úplně vyrušil – myslím, že víno se k nim hodí víc. Jestli se takový návrh v našem věčně popíjejícím prostředí setká s pochopením, to opravdu netuším a příliš v to nedoufám.

Zahajovacími proslovy festival uvítala ředitelka filharmonie Marie Kučerová, náměstkyně primátora Jana Bohuňovská, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ředitel i člen orchestru Bohuslav Zoubek. Výčet jmen je málem delší než jejich sympaticky stručné projevy. Koncert samotný zahájila předehra k opeře Čarostřelec Carla Marii von Webera, otce německého a svým způsobem i českého romantismu. Programní předehra reflektuje děj strašidelné opery i její smírný konec, je to vlastně jakási symfonická báseň o díle samotném a pěkný orchestrální kus s výraznými tématy a pestrou instrumentací. Pěkně – i přes drobná zaváhání – zněly horny, velkou příležitost dostává především sólový klarinet: Emil Drápela ji využil dokonale. Vzhledem ke zmíněným akustickým podmínkám finále možná nebylo tak ohromující, jak posluchač očekává, ale orchestr zněl až s klasicistní průzračností, která překvapivě dobře slušela následujícímu Klavírnímu koncertu č. 2 Camilla Saint-Saënse.

Ten provedl s Filharmonií Brno Jan Simon a poradil si s náročnou partiturou s ohromnou lehkostí. Klavír se zároveň perfektně zapojoval do celkového zvuku orchestru, místy jsem měl dojem až okouzlujícího splynutí (tady podotýkám, že o pět metrů vedle už mohlo být slyšet něco úplně jiného). Koncert začíná netradičně pomalou větou Andante sostenuto a přes Allegro střední věty stupňuje tempo až k brilantnímu závěrečnému Prestu. Z celkového vyznění jsem cítil jakousi samozřejmou radost a dílo, které nemám v žádné zvláštní oblibě, mě nakonec velmi mile překvapilo.

Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka patří ke kmenovému symfonickému repertoáru po celém světě, ale také mezi díla, k nimž se většina posluchačů ráda vrací. Písňový charakter témat jí dává místy až lidový charakter, který je konfrontován se závažnějším spodním proudem – je to předzvěst mahlerovského stylu, byť bez okázalého titánství vídeňského mistra. V kombinaci s dopoledním počasím se ve mně mihla vzpomínka na koncert Gustav Mahler Jugendorchester, který v příšerném a nepřetržitém lijáku provedl před třinácti lety na Špilberku Mahlerovu Symfonii č. 4 (díky dešti jsem měl pocit, že sedím v rybníku, ale navzdory tomu bylo tehdy plno). Aleksandaru Markovićovi jsem kdysi v jeho pojetí Dvořáka vytýkal nezpěvnost a myslím, že se jeho náhled přece jen o něco posunul. Důraz na klasicistní aspekt díla byl stále silný, ale potřebnou vřelost do něj vnášely sólové vstupy houslí a dřev. Líbila se mi tempová výstavba, která dílo nijak nehnala dopředu a spoléhala spíš na rytmickou přesnost a energii.

Festival Špilberk nabízí každodenní program až do neděle. Dva kinokoncerty – dnes projekci animované pohádky Péťa a vlk na hudbu Sergeje Prokofjeva kombinovanou s koncertem zpěvačky Zaz a v sobotu koncert Berlínských filharmoniků s Gustavem Dudamelem. Živě zahrají Cigánski diabli s Filharmonií Hradec Králové, znovu Filharmonie Brno s Jakubem Hrůšou a na závěr Štefan Margita a Dagmar Pecková s orchestrem opery ND Brno pod vedením Marka Ivanoviće.

Carl Maria von Weber: Čarostřelec, předehra k opeře, Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2 g moll op. 22, Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur op. 88. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Jan Simon – klavír, Filharmonie Brno. 19. 8. 2014, Velké nádvoří hradu Špilberk, Brno. V rámci festivalu Špilberk 2014.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO I: KINOKONCERT

20.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / SYMFONICKÉ TANCE

22.8.2014, 20:00 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO II: KINOKONCERT

23.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.  více

Když Elliott Carter na podzim 2012 zemřel, bylo mu sto tři let. New York se zrovna vzpamatovával z průletu hurikánu Sandy a na město se hnala sněhová bouře. Vytrvalý vítr venku mi tuto bouřlivou kulisu Carterova odchodu připomněl a na mnohé posluchače zapůsobila stejně bouřlivě jeho hudba.  více

Ve Dvořákově sedmé symfonii byli hudebníci jako vyměnění. Skladba dobře známá, dirigent taky, koncepce vystavěná, tak vlastně nebyl důvod, aby se dílo nedařilo. Zarazí jen výkonnostní rozdíl oproti Zlatému kolovratu. Je škoda, že naše orchestry nedokážou svému mistrovi udělat aspoň tu malou službu a hrát všechny jeho skladby s plným nasazením.  více


Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce