Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

20. srpen 2014, 12:23

Symfonické léto bez léta. Filharmonie Brno otevřela Špilberk 2014

Filharmonie Brno včera zahájila letošní ročník festivalu Špilberk koncertem se svým šéfdirigentem Aleksandarem Markovićem a klavíristou Janem Simonem. Program tvořila díla oblíbená, zařaditelná do populární klasiky, ale hlavně dobře provedená. První akce festivalu se sice odehrála už o den dříve, jednalo se ale o startovací „kinokoncert“ – tedy záznam koncertu klavíristů Lang Langa a Herbieho Hancocka, který se na velkém nádvoří hradu promítal. Jedná se o novinku a videozáznamů přinese festival ještě několik.

Filharmonie Brno svými koncerty na nádvoří Špilberku už tradičně a zároveň poněkud nenápadně zahajuje sezónu, dramaturgie bývá vzhledem k prostředí i času spíš odlehčená, letní. S tím se letos úplně nestřetlo počasí, přes den pršelo, bylo chladno a k dvouhodinovému posezení pod širým nebem celkem nic nelákalo. Odpoledne se ale postupně vyčasilo a večer už bylo docela příjemně, i když hudebníkům asi přece jen maličko tuhly prsty. Návštěva zahajovacího koncertu i přesto nebyla vyložený průšvih, i když lepší by být mohla. Prázdná sedadla hleděla vyčítavě především na příznivce „tradiční dramaturgie“, kteří si jindy stěžují na zařazování současnější hudby do programu. Tradičně sestavený pořad – předehra, instrumentální koncert a symfonie, všechno z dob romantismu – je z domu stejně nevytáhl.

Je to jejich škoda, protože celkový dojem z koncertu byl velmi dobrý, atmosféra příjemně soustředěná a přijetí srdečné. Akustické podmínky nádvoří nejsou úplně ideální a záleží na tom, kde se člověk posadí, ale orchestr zní v otevřeném prostoru mnohem křehčeji než v uzavřeném sálu, zvuk je nutno přece jen trošku lovit, ale nakonec to možná přispívá k oné soustředěnosti. Stejně jako menší chuť na kelímkové pivo, které bych na filharmonických koncertech festivalu úplně vyrušil – myslím, že víno se k nim hodí víc. Jestli se takový návrh v našem věčně popíjejícím prostředí setká s pochopením, to opravdu netuším a příliš v to nedoufám.

Zahajovacími proslovy festival uvítala ředitelka filharmonie Marie Kučerová, náměstkyně primátora Jana Bohuňovská, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ředitel i člen orchestru Bohuslav Zoubek. Výčet jmen je málem delší než jejich sympaticky stručné projevy. Koncert samotný zahájila předehra k opeře Čarostřelec Carla Marii von Webera, otce německého a svým způsobem i českého romantismu. Programní předehra reflektuje děj strašidelné opery i její smírný konec, je to vlastně jakási symfonická báseň o díle samotném a pěkný orchestrální kus s výraznými tématy a pestrou instrumentací. Pěkně – i přes drobná zaváhání – zněly horny, velkou příležitost dostává především sólový klarinet: Emil Drápela ji využil dokonale. Vzhledem ke zmíněným akustickým podmínkám finále možná nebylo tak ohromující, jak posluchač očekává, ale orchestr zněl až s klasicistní průzračností, která překvapivě dobře slušela následujícímu Klavírnímu koncertu č. 2 Camilla Saint-Saënse.

Ten provedl s Filharmonií Brno Jan Simon a poradil si s náročnou partiturou s ohromnou lehkostí. Klavír se zároveň perfektně zapojoval do celkového zvuku orchestru, místy jsem měl dojem až okouzlujícího splynutí (tady podotýkám, že o pět metrů vedle už mohlo být slyšet něco úplně jiného). Koncert začíná netradičně pomalou větou Andante sostenuto a přes Allegro střední věty stupňuje tempo až k brilantnímu závěrečnému Prestu. Z celkového vyznění jsem cítil jakousi samozřejmou radost a dílo, které nemám v žádné zvláštní oblibě, mě nakonec velmi mile překvapilo.

Symfonie č. 8 Antonína Dvořáka patří ke kmenovému symfonickému repertoáru po celém světě, ale také mezi díla, k nimž se většina posluchačů ráda vrací. Písňový charakter témat jí dává místy až lidový charakter, který je konfrontován se závažnějším spodním proudem – je to předzvěst mahlerovského stylu, byť bez okázalého titánství vídeňského mistra. V kombinaci s dopoledním počasím se ve mně mihla vzpomínka na koncert Gustav Mahler Jugendorchester, který v příšerném a nepřetržitém lijáku provedl před třinácti lety na Špilberku Mahlerovu Symfonii č. 4 (díky dešti jsem měl pocit, že sedím v rybníku, ale navzdory tomu bylo tehdy plno). Aleksandaru Markovićovi jsem kdysi v jeho pojetí Dvořáka vytýkal nezpěvnost a myslím, že se jeho náhled přece jen o něco posunul. Důraz na klasicistní aspekt díla byl stále silný, ale potřebnou vřelost do něj vnášely sólové vstupy houslí a dřev. Líbila se mi tempová výstavba, která dílo nijak nehnala dopředu a spoléhala spíš na rytmickou přesnost a energii.

Festival Špilberk nabízí každodenní program až do neděle. Dva kinokoncerty – dnes projekci animované pohádky Péťa a vlk na hudbu Sergeje Prokofjeva kombinovanou s koncertem zpěvačky Zaz a v sobotu koncert Berlínských filharmoniků s Gustavem Dudamelem. Živě zahrají Cigánski diabli s Filharmonií Hradec Králové, znovu Filharmonie Brno s Jakubem Hrůšou a na závěr Štefan Margita a Dagmar Pecková s orchestrem opery ND Brno pod vedením Marka Ivanoviće.

Carl Maria von Weber: Čarostřelec, předehra k opeře, Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2 g moll op. 22, Antonín Dvořák: Symfonie č. 8 G dur op. 88. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Jan Simon – klavír, Filharmonie Brno. 19. 8. 2014, Velké nádvoří hradu Špilberk, Brno. V rámci festivalu Špilberk 2014.

Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO I: KINOKONCERT

20.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / SYMFONICKÉ TANCE

22.8.2014, 20:00 / nádvoří hradu Špilberk

Festival Špilberk 2014 / INTERMEZZO II: KINOKONCERT

23.8.2014, 20:30 / nádvoří hradu Špilberk

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno se na závěr sezóny pustila do společného podniku s projektem Mozartovy děti. Akce pro žáky základních uměleckých škol tentokrát vyvrcholila koncertem s dospělými filharmoniky v Janáčkově divadle. Mladí hudebníci si tak mohli vyzkoušet spolupráci s ostřílenými profesionály, zažít ovace vstřícně naladěného publika a vůbec všechno, co k velkému jevišti patří.  více

Když Elliott Carter na podzim 2012 zemřel, bylo mu sto tři let. New York se zrovna vzpamatovával z průletu hurikánu Sandy a na město se hnala sněhová bouře. Vytrvalý vítr venku mi tuto bouřlivou kulisu Carterova odchodu připomněl a na mnohé posluchače zapůsobila stejně bouřlivě jeho hudba.  více

Ve Dvořákově sedmé symfonii byli hudebníci jako vyměnění. Skladba dobře známá, dirigent taky, koncepce vystavěná, tak vlastně nebyl důvod, aby se dílo nedařilo. Zarazí jen výkonnostní rozdíl oproti Zlatému kolovratu. Je škoda, že naše orchestry nedokážou svému mistrovi udělat aspoň tu malou službu a hrát všechny jeho skladby s plným nasazením.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více