V polovině 20. let 20. století se začala psát historie jedné z nejsvéráznějších čtvrtí Brna. Ve vytěženém pískovcovém lomu se postupně usazovali dělníci z nedaleké cihelny. O pár let později už na tomto místě s výhledem na tehdy vznikající veletržní areál a Staré Brno bylo možné napočítat stovku domků. Čtvrť existuje dodnes a nese název Kamenná kolonie. V neděli 5. února se v Kamence, jak ji Brňané nazývají, konala už tradiční fašanková obchůzka.
Domy v Kamenné kolonii se rozprostírají kolem jedné centrální ulice, jsou namačkány na sebe, za sebou a často i nad sebou, což dodává místu jedinečnou atmosféru. Zároveň toto nahuštění nutí místní žít v těsné blízkosti, což je jeden z důvodů, proč je zde silná komunita, která podobné akce pořádá.
Dělníci toto místo postupně opouštěli a od 60. let až dodnes se do Kamenky stěhují spíše výtvarníci, architekti a řemeslníci. Právě toto umělecké podhoubí je zřejmě hlavním pohonem místních aktivit.
Jednou z akcí, která už se postupně zabydlela v kalendáři obyvatel Kamenné kolonie je fašanek. Tento výroční obyčej se v tradičním prostředí slaví až v úterý před popeleční středou a započíná tak předvelikonoční půst. V Kamenné kolonii se však obvykle koná o týden dříve, patrně aby se termínově nekryl právě s velkými tradičními fašanky nejen na Slovácku.
Zdejší fašankový průvod vychází pravidelné od místního Duch baru, pokračuje do takzvané horní Skaly a pak zpět do spodní Skaly kolem uličky, kde sídlí bar. Účastní se ho místní, ale i návštěvníci z Brna a okolí. Jak bývá u fašanků, ostatků, masopustů nebo končin (což jsou různé názvy pro totéž) běžné, jsou často oblečení ve všelijakých maskách. Letos jsme v Kamence viděli například kobylu, indiána, vodnici, spidermana nebo třeba basistu.
Nechybělo tradiční masopustní občerstvení ve formě koblih a pálenky. Průvod se během obchůzky zastavil také u starších sousedů, kteří už se sami zúčastnit nemohli.
Fašanek bývá vždy doprovázen hudbou. A to zejména proto, že po popeleční středě už mají až do Velikonoc zapovězeno muzikanti hrát a ostatní lidé se veselit. Je to tudíž poslední šance, jak se pořádně zabavit. Letos hrála v Kamence Cimbálová muzika Tvojého dědy s primášem Jakubem Ilíkem. Zahráli sice tentokrát bez cimbálu, zato s houslovou podporou Pavla Koplíka z VUS Ondráš.
Výkony muzikantů při podobných akcích jsou stále hodné obdivu. Já jsem totiž cítila přicházející studenou frontu i pod teplým kabátem. Muzikanti ale při mém odchodu rozhodně nekončili a věřím, že obyvatelům kolonie hráli ještě dlouho potom.
Fašanek není jedinou akcí, která se zde koná. V říjnu tady můžete navštívit také tradiční Štefanské hody. Ty doporučuji zejména proto, že na nich můžete vidět „kroje”, které si místní sami navrhli a ušili a tím stvrdili svoji sounáležitost s místem, kde žijí. Navíc takto navázali na prvorepublikovou tradici, kdy se zde hody konaly a osada měla vlastní samosprávu.
Fašankem v „Kamence” započala letošní pomyslná masopustní sezóna. Během druhé půle února ale můžete navštívit fašanky i jinde na Moravě, ale i v Čechách. Zajet můžete třeba do Velké nad Veličkou, na legendární fašank v obci Strání, ale také do středních Čech nebo na Hlinecko. Zdejší masopusty jsou dokonce součástí seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..