Třicet let vydavatelského klanu Indies

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.

Iniciátorskou osobností slavnostního večera byl zcela zjevně Milan Páleš (Indies Scope) produkčně podporovaný svou dlouholetou pravou rukou Přemyslem Štěpánkem. Díky těmto dvěma hybatelům a moderátorovi, jímž byl hudební redaktor a publicista Milan Tesař z Radia Proglas, jsme si několik hodin mohli užívat příjemnou atmosféru a neokázalého přátelského ducha v pestrém žánrovém mixu.

indies_30_let_v_Sonu_01_foto_Indies

Vydavatelství Indies se od svých počátků, zaměřených převážně na nemainstreamovou, tedy alternativní rockovou a folkovou scénu (ze známějších jmen uveďme například Psí vojáky a Jáchyma, Oldřicha Janotu, Vladimíra Václavka či Ivu Bittovou) rozvinulo do značné žánrové šíře, v níž na jedné straně stojí sice syrová, zemitá rocková alternativa, ale na straně druhé dnes už většinově zastoupená hudba s přesahy do klasiky, jazz, world music či vcelku populární interpreti typu Zuzana Navarová, Tata bojs, Traband, Radůza, Hradišťan, Druhá tráva či sourozenci Ulrychovi.

Co vlastně všechny tituly vydávané Indies spojuje? Myslím, že pěkně to vystihl na koncertě zpěvák kapely - 123 min Zdeněk Bína, jehož vyjádření parafrázuji: „Indies vydávají hudbu především proto, že ji mají rádi a za to jim děkujeme.“ Tak to cítí asi všichni, kdo s tímto vydavatelstvím spolupracují: Základem ediční filosofie není prvoplánový obchod a tomu odpovídající marketing, ale snaha šířit dobré hudební poselství.

indies_30_let_v_Sonu_02_foto_Indies

V průběhu let se vyvinulo několik edic, o nichž můžeme říci, že jsou reprezentativními katalogy české hudby v různých žánrech. První folklorní titul V Brně na Špilberku ( podílely se na něm soubory Hradišťan, Gajdoši Brno a Cimbálová muzika Martina Hrbáče) vyšel v roce 1996, v následujících letech vyšly dva ojedinělé tituly z Horňácka a dnes můžeme říci, že Indies Scope skrze osmidílnou Antologii moravské lidové hudby poskytuje jedinečný obraz lidové hudební kultury na Moravě. Pokud k tomuto výčtu přidáme jednotlivé tituly jednotlivých souborů (cimbálových muzik), zvláště pak z bohaté produkce Indies Happy Trails Jaromíra Kratochvíla, máme zrcadlo reprezentativní, jemuž se nemůže rovnat žádný další český ani moravský vydavatel.

Indies Scope je také nejproduktivnějším vydavatelem titulů z oblasti moderního folku a world music. Ne náhodou je každoročním účastníkem největšího mezinárodního veletrhu world music WOMEX. Dokonce na český trhu uvedla tituly dvou renomovaných zahraničních skupin tohoto žánru – maďarskou Ghymes a finskou Värttinu.

indies_30_let_v_Sonu_03_foto_Indies

Indies Happy Trails v posledních letech vydalo unikátní edici archivních nahrávek českého jazzu. Kdo si chce udělat obrázek o počátcích moderního jazzu v Československu a dále oživit si CD klíčová česká jazzová alba (s rozšířenými doprovodnými informacemi), nemůže minout katalog Indies Happy Trails.

Páteční večer v Sonu nabídl symbolicky kousek od všeho, co člověk u Indies může najít – Bombarďák pro děti i dospělé, zástupce world music scény BraAgas, folkové Martinu Trchovou a Adama Kubáta, folklorní muziku Kubíci z Horňácka, folkrockové Květy, bluesrockový Band of Heysek, raprockové Nuck Chorris Gang,  jazz-rock-bluesové trio – 123 min, převážně ženskou alternativu Zuby nehty a další interprety.  

indies_30_let_v_Sonu_05_foto_Indies

Na koncertě bylo k dispozici také tematické číslo kulturního  magazínu UNI 02/20, v němž mimo obsažné rekapitulující články a rozhovory s vydavatelským triem  nalezneme i výsledky ankety, v níž šéfredaktor Ondřej Bezr oslovil čtyři desítky hudebních publicistů a kritiků s prosbou, aby vybrali deset dle jejich mínění nejkvalitnějších titulů z produkce Indies.  Nebudu prozrazovat vše, ale aspoň toto: První příčku obsadilo CD Bittová & Václavek: Bílé inferno, druhá byla Zuzana Navarová&KoaCD Barvy všecky a třetí Hradišťan s albem O slunovratu. V první desítce najdeme ještě Psí vojáky, Radůzu, Traband, duo Tara Fuki , ale také Antologii moravské hudby.

Dobrá práce, milí kolegové z Indies! A hodně sil do dalších let!

Foto archiv Indies

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce