Umění na špičkách. Nové síly pro brněnský balet

11. únor 2014, 0:09

Umění na špičkách. Nové síly pro brněnský balet

Z konkurzu do baletního souboru Národního divadla Brno jsem si odnesl především jeden poznatek: balet je strašlivá dřina. Umění je to pro mě pořád stejně záhadné a neproniknutelné, ale z lidského hlediska jsem si jej přinejmenším začal o hodně víc vážit.

Musím se přiznat, že bych nechtěl dělat práci, pro kterou je nutné si dát párkrát nohu za krk, než s ní vůbec začnete. Absolvoval jsem ženský a mužský baletní trénink jako divák a cítil jsem se celý rozlámaný jenom z toho okukování. Že bych byl schopen racionálně rozlišit, kdo se do souboru hodí a kdo ne, to už vůbec nepřicházelo v úvahu.

Členové výběrové komise si ale dělali poznámky a jistě věděli svoje. Kromě nového ředitele baletu Mária Radačovského tu byli také dramaturg Karel Littera, sólisté Andrea Smejkalová a Ivan Popov i baletní mistři, části konkurzu byl přítomen i nový ředitel ND Brno Martin Glaser. Tréninky vedl baletní mistr Bachram Maripovič Juldašev. Pozvánka, kterou jsem dostal, obsahovala možnost zúčastnit se konkurzu i jako uchazeč. To jsem ani nekomentoval, jsem rád, když udržím rovnováhu při chůzi, a klátím se jako kachna. V baletním sále obklopeném zrcadly a tyčemi jsem si připadal jako vetřelec, ale atmosféra byla přátelská a uvolněná, takže mě to časem přešlo.

Baletní soubor vzbuzuje navenek asi nejméně pozornosti i emocí. Pokud se v posledních mnoha letech mluví o stavu ND Brno, většina argumentů i pocitů se točí kolem opery a činohry. Martin Glaser s sebou ale přivedl i nové šéfy všech tří souborů. Budou na svoje místa přicházet postupně, jak jim to jiné pracovní závazky dovolí. Mário Radačovský už ale do čela baletu nastoupil a pracuje. Konkurz má doplnit stávající soubor a vyrovnat v něm početně ženskou a mužskou část. Do konkurzu bylo podáno celkem 919 přihlášek, pozváno bylo 116 žen a 71 mužů. Vybráno bylo nakonec 6 tanečníků a 4 tanečnice, jejich angažmá je v jednání.

Ředitel baletu si v pauze mezi ženským a mužským tréninkem našel čas i na krátký rozhovor. Kromě odborného pohledu vítal každou tréninkovou skupinu, z výšky nad zrcadly na všechno dohlížel zakladatel brněnské baletní tradice Ivo Váňa Psota.

Jak jste spokojený s ženskou částí konkurzu?
Po pravdě řečeno jsem myslel, že to bude lepší. Myslím ale, že je to proto, že moje nároky jsou hodně vysoké. Mám nějakou úroveň jako tanečník a během své kariéry jsem i ledacos viděl. Teď to nebylo nejhorší, ale je v tom i hodně nedostatků. Je z čeho vybírat, ale je tam hodně problematických věcí, hlavně co se týká klasické techniky.

Kolik lidí nakonec přijmete?
Ze souboru odchází osm lidí – je to moje rozhodnutí po dohodě s baletními mistry. Větší část jsem ale rozhodl sám. Soubor má nyní dvacet osm žen a sedmnáct mužů. Chtěl bych se dopracovat k vyrovnané sestavě přibližně dvacet čtyři na dvacet čtyři. Ještě něco napoví moderní část, ale na špičkách vyjde pravda vždycky na povrch.

Jak jste se rozhodovali, koho z přihlášených pozvete?
Někdy se dá rozeznat už z fotky, jak vypadá taneční póza, uchazeči posílali také videa. Na jejich základě jsem vybral nějakých dvě stě lidí.

Mužů potřebujete víc, ale přihlásilo se jich méně…
Balet je hodně ženské povolání. Muži chtějí být hokejisti, fotbalisti, je to zázrak, když chce někdo tančit. U nějakých tří, čtyř přihlášených bych byl rád, kdybych je mohl angažovat, ale chci, aby je viděli i baletní mistři. A doufám, že se mezi ostatními objeví ještě nějaká překvapení. A my potřebujeme hlavně stabilizaci mužského sboru. V Janáčkově divadle je nádherné jeviště, ale když na něm je deset mužů, tak to vypadá směšně. Musí jich tam být bez sólistů asi osmnáct, dvacet.

Zeptám se ještě úplně hloupě, protože baletu vůbec nerozumím. Byl jsem tu na představení jen párkrát a pokaždé jsem měl dojem, že hrozně dupou. Je to podlahou nebo čím vlastně?
Mají na to vliv také špičky – některé jsou velmi hlučné, jiné mají specifický, jemný povrch a jsou úplně tiché. Je to i podlahou, ale její rezonance se nedá úplně odmazat. Každý tanečník má právo si vybrat špičku, která mu vyhovuje, ale snažím se je nutit, aby se zaměřili na ty tišší. Mně to taky velmi vadí – když jako divák přijdete do divadla a dupe tam dvacet labutí, tak je to hloupé. Nejlepší světové baleriny jsou od vás tak daleko jako teď já, skáčou a vůbec je neslyšíte. Je to kombinace techniky a vybavení. My se budeme snažit tančit lépe, tišeji a také rychleji – do hudby. Nebudeme zpomalovat hudbu pro tanečníky, to je potom nuda. Hlavně v klasickém repertoáru se budu snažit, aby soubor tancoval tak, jak jsou věci napsané.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Dnes se na tiskové konferenci představili noví ředitelé souborů ND Brno v čele s Martinem Glaserem, který byl jmenován šéfem celého třísouborového divadla. Byl mezi nimi i Mário Radačovský, nový šéf brněnského baletu. Své funkce se ujal právě dnes.  více

Oslavy Mezinárodního dne tance obkroužily v tanečním průvodu centrum Brna.  více


Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Nejčtenější

Kritika

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce