Ještě koncem ledna byly v Galerii města Blanska zahájeny dvě výstavy. Obě částečně vychází z našich kořenů, ale i lidové kultury. Krojové veselí s cimbálovkou na nich však rozhodně nečekejte. Svá díla zde vystavuje Eva Juračková a David Severa. Absolvovala jsem první část doprovodného programu k výstavám, který se odehrál prvního února v prostorách galerie. V debatě na téma Folklor a ochrana přírody se zde s návštěvníky sešla ředitelka ekologické Nadace Veronica Helena Továrková.
Čas strávený na lukách rodného Valašska Eva Juračková přenáší do svých děl často. V Blanenské galerie vystavila velkoformátové kresby, které jsou často na průhledných materiálech zavěšených v prostoru. Dostávají tak návštěvníka přímo do nitra louky.
David Severa, čerstvý vedoucí brněnského KUMSTu, je módní návrhář, který pro výstavu ve své práci tématizoval kroje. Využívá společenský status jeho nositelů, který se snaží přenést do současnosti k určení genderové, národnostní nebo například politické identity.
Nadace Veronica (v debatě reprezentovaná ředitelkouTovárkovou) podporuje řadu ekologických projektů, které smysluplným způsobem chrání přírodu. Již několikátým rokem také úspěšně zachraňuje pracovní kroje z Podluží.
Folklor a lidová kultura obecně vychází z přírody. Lidé byli neodmyslitelnou součástí krajiny, znali ji, využívali ji... A právě proto se o ni museli také adekvátně starat. Tento aspekt se začal ze současného pódiového folklorismu vytrácet. Právě i díky projektům nadace Veronica se to pomalu mění a lidová kultura se opět vrací do přírody a příroda do lidové kultury. Znovuobjevují a vrací se i staré techniky, které jsou k přírodě šetrné.
Helena Továrková představila během debaty několik konkrétních podob tohoto procesu.
Ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací z Moravské Nové Vsi zachraňují pracovní a všední kroje z Podluží. Tento typ lidového oděvu nemá už v současnosti v domácím regionu velké využití. Já osobně jsem pracovní kroje zahlédla jen na několika málo vystoupeních místních souborů. Ještě donedávna žilo několik žen, které je běžně nosily. Těchto babiček už je ale velmi málo. Kroje tak dostávají možnost nové existence. Na brněnských burzách se vždy rychle vyprodají a stávají se součástí běžného oblečení dnešní generace. Stále tak zachovávají svůj původní smysl, i když v poněkud pozměněné podobě. Zároveň nadace zapojuje také mladé designéry, kteří s kroji pracují, stávají se tak i inspiračním zdrojem. Jako další součást doprovodného programu výstav bude workshop jedné z designérek. Sonya Darrow se této činnosti věnuje dlouhodobě a v Blansku předvede, jak staré materiály šetrně opravit.
Dalšími konkrétními kroky, které navazují na lidovou kulturu a v současnosti jsou opomíjeny, patří péče o ovocné stromy, kosení luk, obnova lesa, ale také celková snaha o nižší spotřebu zdrojů. O všech zmíněných se Helena Továrková zmínila. Všechny také můžete sledovat a případně podpořit nebo se naučit s pomocí zmíněné nadace.
Osobně se nastíněnému tématu věnuji už od dob studia etnologie. Nejen proto mám velkou radost, že se o něm stále více hovoří. Doufám, že tato debata bude brzy běžná nejen ve městech, ale i mezi samotnými milovníky folkloru v obcích a regionech, kde je lidová kultura nedílnou součástí života obyvatel.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..