V rytmu diska? Brněnská folklorní scéna po Sametu

19. prosinec 2024, 2:00
V rytmu diska? Brněnská folklorní scéna po Sametu

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?

Jelikož komunistický režim, jak je známo, folklor už od padesátých let zneužíval pro svůj prospěch, u určité skupiny obyvatel byl dlouho vnímán jako jeho výkladní skříň a vzbuzoval spíše negativní konotace. I když už z řady výpovědí víme, že mnohdy podporované soubory byly často přístavy svobody a tzv. vnitřní emigrace, nic to nemění na tom, že šlo o jeden z nejvíce podporovaných žánrů. V dobách minulého režimu proto vznikla většina dosud fungujících brněnských folklorních souborů.

Dobře to dokazuje např. zamyšlení folkového písničkáře Jaroslava Hutky: „Jelikož jsem z Moravy, tak jsem na základní škole schytal nepočítaně lidových písní a tanců, a musím se upřímně přiznat, že jsem to velmi nesnášel a neměl rád. Cítil jsme v tom jen ten pokrytecký komunistický optimismus, který celou tuhle „lidovou tradici“ v padesátých letech strašidelně oživil.“

Jaroslav Hutka si nakonec k lidové písni našel cestu. Stejně jako se to stalo i spoustě dalších.

Z mého průzkumu vyplývá, že pokud už někdo k folkloru přičichl před rokem 1989, tak ho po Sametové revoluci neopustil. Odmítavé názory se objevovaly spíše vně folklorní komunity, ta ale zůstala silná. Uvnitř ní i přesto začaly panovat obavy o vlastní existenci, nezájem mladých či nedostatek finančních prostředků.

V této době, která na první pohled folkloru (resp. folklorismu) příliš nepřeje, ale Brno potvrdilo svoji folklorní sounáležitost. Například už v roce 1990 vznikl Mezinárodní folklorní festival a o rok později třeba i folklorní soubor Púčik, později také další soubory menšin žijících v Brně, například bulharský soubor Pirin (na titulní fotce).

Více méně kontinuálně, i když v různé intenzitě, probíhají v Brně už od přelomu 19. a 20. století kromě řady vystoupení, plesů nebo koncertů také besedy u cimbálu. Například nejstarší brněnský soubor Slovácký krúžek (založen už v roce 1908) patří k stálicím, která tradici besed u cimbálu drží v podstatě celou dobu své existence. Změna režimu na tom nic nezměnila a zmíněné těleso tímto způsobem funguje doposud.

Dalším brněnským fenoménem, který vznikl dávno před revolucí a stále si drží své místo, jsou i spontánní – nesouborové, ale pravidelné besedy u cimbálu, které obvykle organizuje některá z výrazných cimbálových muzik. Jejich existence a četnost podle mého názoru dokládá živost a entuziasmus folklorní komunity dané doby. Jejich repertoár dokonce často ovlivňuje i zásobu písní a styl zbytku generace. Šlo a jde v mnoha případech o regionální hráče, kteří v Brně studují a vrací se do svých domovských regionů, případně omezí své aktivity při nástupu do zaměstnání. Po několika letech se tak může měnit místo i organizátor. Univerzitní charakter města tak má na podobu amatérské folklorní scény výrazný vliv.

OBR2_v_rytmu_k_clankuFolklorní beseda v podání Slováckého krúžku - 18. září 2024, Musilka

I když po Sametové revoluci folklorní komunitu nepostihl nezájem nebo úpadek, stále si udržovala některé nešvary bývalého režimu, jako nesmyslnou rivalitu, chlubení se cenami (za které mohly mít soubory v minulosti určité výhody) atp. Myslím, že v posledních pár letech se to mění. Folklorismus už definitivně ztrácí nálepku organizované komunistické zábavy a stává se organickou komunitní záležitostí. O tom v Brně a na Brněnsku vypovídají kromě výše změného také plné kapacity folklorních souborů, tanečních domů a řady dalších akcí, také obnova (nebo založení) hodů, rekonstrukce původních krojů nebo dokonce vznik nových souborů nebo tanečních škol.

V tomto pozitivním vývoji ale musíme brát v potaz také vnější vlivy. Za ten nejzásadnější považuji aktuální napjatou situaci ve světě. V úvodu tohoto textu jsem zmínila obavy, které prostupovaly folklorním hnutím na začátku devadesátých let. Jeho členové se báli, že tradice zaniknou, nebude o ně zájem. Tento (i jakýkoliv jiný) strach je však možné snadno zneužít a také uměle vyvolat. V současnosti jde například o obavu z cizích vlivů.  Stejně jako se v historii posledních dvou set let podobné strašení ve vlnách vynořuje a zase mizí, shodně se objevuje i využívání folkloru politickou mocí, jako například v dobách zmíněného minulého režimu. Často jdou tyto dva činitele ruku v ruce. V době krize se tak plíživým způsobem může folklor opět stát nástrojem politické moci, což v přímém přenosu sledujeme na Slovensku.

Vzpomeňme si tedy, že podstata tkví v něčem jiném. Nebýt kontinuálního nadšení řady jednotlivců, nemáme dnes na čem stavět. Folklor se ve své původní podobě přenášel z generaci na generaci. Myslím, že tento rys se propisuje i do folklorního hnutí (nejen v Brně). Výrazné osobnosti přenáší své nadšení mladším. Mnohá desetiletí trvající symbióza Brna a folkloru, kterou tito lidé vytvořili, dala vzniknout jedinečnému geniu loci, který je možné vnímat téměř na celém území moravské metropole. Tato symbióza je navíc tvořena koexistencí řady etnik, národů a regionů. Nenechme se tedy zviklat, folklor nás oslovuje stále a rozhodně to nevypadá, že by z našich životů v nejbližší době zmizel. Pevně věřím, že současná komunita si je této vlastní síly vědomá a nenechá se vystrašit.

logotyp_jihomoravsky_181214-183313_ako

Kopie souboru OBR-logo2

Soubor Pirin/ foto FB souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více