Veřejnoprávní rozhlas: Konference o regionech a brněnská perspektiva

Odborný rozhlasový časopis Svět rozhlasu otiskl v čísle 35 rozsáhlý materiál – odpovědi zaměstnanců na anketu k problematice regionálního vysílání.  Z ní zveřejňujeme část kritického textu Jiřího Plocka, který se zabývá brněnskou stanicí Českého rozhlasu. Na základě podnětů z ankety se vedení ČRo rozhodlo uspořádat 11. října konferenci o regionálním vysílání a jeho perspektivách. Zvána je odborná i laická veřejnost.

1. O zemi, která není, ale přesto je

Při promýšlení odpovědí na anketní otázky jsem se nakonec rozhodl odpovědět uceleným pohledem „odjinud“. Veřejnoprávní médium, placené občany všech částí státu, by se totiž mělo umět vyrovnat s vrstevnatostí svého podloží. Budu se tedy vyjadřovat k situaci z brněnské, potažmo moravské perspektivy. Nemůžu nezačít historickou rekapitulací, protože je nanejvýš důležitá a troufám si říci, že stojí u kořene řady bolavých míst, jež v našem regionu pociťujeme. Když mluvím v množném čísle, tak kromě své osobní zkušenosti rozhlasové zrcadlím i realitu, s níž se objektivně potýkáme při formulaci dlouhodobější kulturní politiky v městě Brně - například na půdě Brněnského kulturního parlamentu. To je apolitické fórum lidí činných v kultuře a v médiích, které dobrovolně zpracovává magistrátu podklady pro další rozvoj města a spádového regionu v oblasti kultury. Tristní stav brněnských veřejnoprávních médií je zde jedním z velkých problémů.  

Projekt „Regiony 2014“ je svým způsobem završením předchozího dlouholetého vývoje rozhlasu, který se udál ve znamení poměrně bezohledné centralizace a degradace nejstarších tradičních stanic - Brna především a pak Ostravy (situace v Čechách je odlišná, tam je Praha přirozeným zemským centrem). Jmenované stanice byly po dlouhá desetiletí plnohodnotnými institucemi zemského charakteru, protože původně vznikly již před druhou světovou válkou víceméně na základě historického zemského uspořádání. Byly takovými „malými Prahami“: měly knihovny, správu soustavně budovaných a rozsáhlých archivních fondů a na svou dobu vynikající výrobní kapacity. Mělo to svou historickou, geografickou, kulturní i sociální logiku, protože země (Česká a Moravskoslezská) odrážely přirozený vývoj našeho státu – analogicky k sousednímu Rakousku a Německu.

Po komunistickém převratu byly země v roce 1949 zrušeny a nahrazeny systémem krajů. Přesto i noví vládci zachovali určitou hierarchii rozhlasových stanic, protože ona odpovídala hlubší kulturně-sociální realitě. To platilo i navzdory poválečné emancipaci regionů nižšího řádu než zemského, kdy vznikla nová studia. Olomoucká stanice byla zřízena například jako stanice podřízená Brnu, protože to zkrátka zrcadlilo potenci obou přirozených moravských center.  Neobnovením zemského zřízení po roce 1989 a zavedením nové umělé soustavy krajů začala postupná proměna soustavy regionálních stanic. Ta má dnes zjevně centralistickou a hrubě technokratickou povahu odpovídající snad jen formálnímu znění zákona, ale rozhodně neodpovídá kulturně-historicko-sociální realitě.

Země s jejich svérázem a spádovostí – ať už v rovině kulturní, sociální či geograficko-historické - totiž politicko-správním opatřením nezmizely. A nemohou zmizet ani účelovým rozhodnutí, protože jejich život a kultura se přirozeně utvářely po staletí. Takže kupříkladu některé zemské funkce chtě nechtě musely zůstat zachovány i dnes. V Brně sídlí Moravský zemský archiv, Moravské zemské muzeum, Moravská zemská knihovna. Zemský sněm (sídlo moravské vlády) se symbolicky proměnil v Ústavní soud a sídlí tu i další nejvyšší soudní instituce. Brno je druhé mocenské, akademické a vědecko-výzkumné centrum republiky. Díky potenci Brna jako spádového centra regionu ani další kulturní instituce jako je například Filharmonie Brno či Národní divadlo Brno nemají charakter pouhé městské instituce, ale jsou službou a reprezentantem mnohem širšího regionu (posuzováno dle struktury návštěvnosti) a jejich výstupy mají mezinárodní úroveň.  Přesto je financuje pouze město…

Jak této reálné situaci odpovídá stav veřejnoprávního rozhlasu v Brně?  Zjednoduším to: V roce 1993 v brněnském rozhlase bylo kolem 300 zaměstnanců. V roce 2015 bylo těch, co vytvářejí obsah vysílání ČRo Brno zhruba 30 - včetně obslužných profesí. Další malé skupiny zaměstnanců (zpravodajství, tvůrčí skupina) měly a mají své vedení v Praze a slouží z velké části zájmům a prioritám centrální instituce. I kdybych započítal všechny zaměstnance, tak nás zůstává v naší staré rozhlasové budově zhruba pětina původního počtu. Chápu, že účelem všech dosavadních reforem bylo také „zefektivňování“ a „ekonomizace“, ale je tu zjevná disproporce vůči pražské centrále a především popření přirozeného stavu věcí.  Koncesionářské poplatky platí všichni, a to i posluchači brněnští a moravští.

Jsem přesvědčen, že odpovědně pojatá veřejnoprávní stanice v případě Brna (a podobně přinejmenším Ostravy) by měla vykazovat odborně fundované redaktorské a výrobní zázemí s celoplošným potenciálem, měla by být svébytnou a jedinečnou pamětí celého regionu, který má stále zemský charakter. Měla by být i prostorem pro uskutečňování kreativity moravských regionů, pro naplňování jejich kulturního potenciálu.

Když jsem nastoupil v roce 2006 do rozhlasu, byli tu ještě tři hudební redaktoři (sebe nepočítám, nastoupil jsem jako dramaturg BROLNu a vedle toho jsem připravoval některé hudební pořady): jeden pro oblast jazzu a populární hudby, druhý pro vážnou hudbu a třetí pro folklor a žánry jako folk, country, trampská píseň. Všechny tyto kategorie vycházely z bohatosti spektra hudby existující v našem teritoriu – počínaje několika symfonickými orchestry, rozsáhlým hudebním školstvím (včetně vysokého), přes celostátně významnou jazzovou scénu, folk, svébytný moravský populár, až po folklor, který je – zjednodušeně řečeno – reprezentován jen na jihovýchodní Moravě zhruba dvěma stovkami souborů a patří pevně k identitě regionální a obecní. Strážnický festival je po desetiletí fenoménem na evropské úrovni. Navíc v tomto velkém rozsahu hraje folklor důležitou roli u mládeže jako prevence nežádoucích sociálních jevů. Folklor je kromě toho jedním z našich celostátně důležitých vývozních kulturních artiklů. Když se Český rozhlas rozhodoval, čím bude prezentovat Českou republiku v mezinárodní edici vydavatelství Ocora, sáhnul po tradiční hudbě z moravsko-slovenského pomezí. Pomáhal jsem sestavovat dramaturgii onoho titulu.

K brněnskému rozhlasu patřilo v době mého nástupu jedno prostorově a akusticky vynikající studio (o druhé jsme již dříve přišli), s dlouhodobě zanedbávanou technologií a zázemím a jeden přenosový vůz.

Rok 2015: Hudební redakce neexistuje. Vlastní výrobní studio v Brně už nemáme. Výrobu řešíme spoluprací s prostorově a kapacitně omezeným nahrávacím studiem v divadle JAMU. Přenosový vůz je technologicky zastaralý, kolabuje. Při výjezdech do terénu to vidíme jasně: Ve srovnání s jakýmkoli zavedenějším soukromým zvukařem vypadá „velká firma“ ČRo Brno jako hodně chudý a technologicky opožděný příbuzný.

Zkráceně uzavírám: Přístup k regionálním stanicím není dle mého potřebným způsobem diferencovaný, nerespektuje relevanci a potenciál regionů. Je přebujele centralistický a směřuje k jednoduše technokratickému a nízkonákladovému komerčnímu pojetí, což vnímám jako hrozbu pro naplňování komplexní role média veřejné služby. V případě Brna tyto tendence doslova vyhřezávají.

Jiří Plocek 

Celé číslo Světa rozhlasu 35 je možno stáhnout jako pdf zde, text Jiřího Plocka začíná na straně 25.

Podrobné informace o konferenci:

Regionální vysílání a regionální slovesná a hudební výroba – tak bude znít název veřejné debaty, která se uskuteční 11. října 2016 od 10 hodin v brněnském rozhlasovém studiu. Diskusního setkání se zúčastní vedení Českého rozhlasu i odborná a laická veřejnost. 

Setkání začne v Českém rozhlase Brno (Beethovenova 4) dopoledním blokem, který potrvá od 10 do 12.30 hodin. Se svými příspěvky zde vystoupí generální ředitel René Zavoral a další členové vedení Českého rozhlasu i přizvaní hosté. Hovořit se bude mimo jiné o koncepci regionálního vysílání, zpravodajství, výrobě, ale také o pořadech z regionů vysílaných na celoplošných stanicích. V odpoledním bloku, který začíná  od13.30 hodin, bude následovat otevřená diskuse se všemi účastníky.