Veřejnoprávní rozhlas: Konference o regionech a brněnská perspektiva

3. říjen 2016, 10:30

Veřejnoprávní rozhlas: Konference o regionech a brněnská perspektiva

Odborný rozhlasový časopis Svět rozhlasu otiskl v čísle 35 rozsáhlý materiál – odpovědi zaměstnanců na anketu k problematice regionálního vysílání.  Z ní zveřejňujeme část kritického textu Jiřího Plocka, který se zabývá brněnskou stanicí Českého rozhlasu. Na základě podnětů z ankety se vedení ČRo rozhodlo uspořádat 11. října konferenci o regionálním vysílání a jeho perspektivách. Zvána je odborná i laická veřejnost.

1. O zemi, která není, ale přesto je

Při promýšlení odpovědí na anketní otázky jsem se nakonec rozhodl odpovědět uceleným pohledem „odjinud“. Veřejnoprávní médium, placené občany všech částí státu, by se totiž mělo umět vyrovnat s vrstevnatostí svého podloží. Budu se tedy vyjadřovat k situaci z brněnské, potažmo moravské perspektivy. Nemůžu nezačít historickou rekapitulací, protože je nanejvýš důležitá a troufám si říci, že stojí u kořene řady bolavých míst, jež v našem regionu pociťujeme. Když mluvím v množném čísle, tak kromě své osobní zkušenosti rozhlasové zrcadlím i realitu, s níž se objektivně potýkáme při formulaci dlouhodobější kulturní politiky v městě Brně - například na půdě Brněnského kulturního parlamentu. To je apolitické fórum lidí činných v kultuře a v médiích, které dobrovolně zpracovává magistrátu podklady pro další rozvoj města a spádového regionu v oblasti kultury. Tristní stav brněnských veřejnoprávních médií je zde jedním z velkých problémů.  

Projekt „Regiony 2014“ je svým způsobem završením předchozího dlouholetého vývoje rozhlasu, který se udál ve znamení poměrně bezohledné centralizace a degradace nejstarších tradičních stanic - Brna především a pak Ostravy (situace v Čechách je odlišná, tam je Praha přirozeným zemským centrem). Jmenované stanice byly po dlouhá desetiletí plnohodnotnými institucemi zemského charakteru, protože původně vznikly již před druhou světovou válkou víceméně na základě historického zemského uspořádání. Byly takovými „malými Prahami“: měly knihovny, správu soustavně budovaných a rozsáhlých archivních fondů a na svou dobu vynikající výrobní kapacity. Mělo to svou historickou, geografickou, kulturní i sociální logiku, protože země (Česká a Moravskoslezská) odrážely přirozený vývoj našeho státu – analogicky k sousednímu Rakousku a Německu.

Po komunistickém převratu byly země v roce 1949 zrušeny a nahrazeny systémem krajů. Přesto i noví vládci zachovali určitou hierarchii rozhlasových stanic, protože ona odpovídala hlubší kulturně-sociální realitě. To platilo i navzdory poválečné emancipaci regionů nižšího řádu než zemského, kdy vznikla nová studia. Olomoucká stanice byla zřízena například jako stanice podřízená Brnu, protože to zkrátka zrcadlilo potenci obou přirozených moravských center.  Neobnovením zemského zřízení po roce 1989 a zavedením nové umělé soustavy krajů začala postupná proměna soustavy regionálních stanic. Ta má dnes zjevně centralistickou a hrubě technokratickou povahu odpovídající snad jen formálnímu znění zákona, ale rozhodně neodpovídá kulturně-historicko-sociální realitě.

Země s jejich svérázem a spádovostí – ať už v rovině kulturní, sociální či geograficko-historické - totiž politicko-správním opatřením nezmizely. A nemohou zmizet ani účelovým rozhodnutí, protože jejich život a kultura se přirozeně utvářely po staletí. Takže kupříkladu některé zemské funkce chtě nechtě musely zůstat zachovány i dnes. V Brně sídlí Moravský zemský archiv, Moravské zemské muzeum, Moravská zemská knihovna. Zemský sněm (sídlo moravské vlády) se symbolicky proměnil v Ústavní soud a sídlí tu i další nejvyšší soudní instituce. Brno je druhé mocenské, akademické a vědecko-výzkumné centrum republiky. Díky potenci Brna jako spádového centra regionu ani další kulturní instituce jako je například Filharmonie Brno či Národní divadlo Brno nemají charakter pouhé městské instituce, ale jsou službou a reprezentantem mnohem širšího regionu (posuzováno dle struktury návštěvnosti) a jejich výstupy mají mezinárodní úroveň.  Přesto je financuje pouze město…

Jak této reálné situaci odpovídá stav veřejnoprávního rozhlasu v Brně?  Zjednoduším to: V roce 1993 v brněnském rozhlase bylo kolem 300 zaměstnanců. V roce 2015 bylo těch, co vytvářejí obsah vysílání ČRo Brno zhruba 30 - včetně obslužných profesí. Další malé skupiny zaměstnanců (zpravodajství, tvůrčí skupina) měly a mají své vedení v Praze a slouží z velké části zájmům a prioritám centrální instituce. I kdybych započítal všechny zaměstnance, tak nás zůstává v naší staré rozhlasové budově zhruba pětina původního počtu. Chápu, že účelem všech dosavadních reforem bylo také „zefektivňování“ a „ekonomizace“, ale je tu zjevná disproporce vůči pražské centrále a především popření přirozeného stavu věcí.  Koncesionářské poplatky platí všichni, a to i posluchači brněnští a moravští.

Jsem přesvědčen, že odpovědně pojatá veřejnoprávní stanice v případě Brna (a podobně přinejmenším Ostravy) by měla vykazovat odborně fundované redaktorské a výrobní zázemí s celoplošným potenciálem, měla by být svébytnou a jedinečnou pamětí celého regionu, který má stále zemský charakter. Měla by být i prostorem pro uskutečňování kreativity moravských regionů, pro naplňování jejich kulturního potenciálu.

Když jsem nastoupil v roce 2006 do rozhlasu, byli tu ještě tři hudební redaktoři (sebe nepočítám, nastoupil jsem jako dramaturg BROLNu a vedle toho jsem připravoval některé hudební pořady): jeden pro oblast jazzu a populární hudby, druhý pro vážnou hudbu a třetí pro folklor a žánry jako folk, country, trampská píseň. Všechny tyto kategorie vycházely z bohatosti spektra hudby existující v našem teritoriu – počínaje několika symfonickými orchestry, rozsáhlým hudebním školstvím (včetně vysokého), přes celostátně významnou jazzovou scénu, folk, svébytný moravský populár, až po folklor, který je – zjednodušeně řečeno – reprezentován jen na jihovýchodní Moravě zhruba dvěma stovkami souborů a patří pevně k identitě regionální a obecní. Strážnický festival je po desetiletí fenoménem na evropské úrovni. Navíc v tomto velkém rozsahu hraje folklor důležitou roli u mládeže jako prevence nežádoucích sociálních jevů. Folklor je kromě toho jedním z našich celostátně důležitých vývozních kulturních artiklů. Když se Český rozhlas rozhodoval, čím bude prezentovat Českou republiku v mezinárodní edici vydavatelství Ocora, sáhnul po tradiční hudbě z moravsko-slovenského pomezí. Pomáhal jsem sestavovat dramaturgii onoho titulu.

K brněnskému rozhlasu patřilo v době mého nástupu jedno prostorově a akusticky vynikající studio (o druhé jsme již dříve přišli), s dlouhodobě zanedbávanou technologií a zázemím a jeden přenosový vůz.

Rok 2015: Hudební redakce neexistuje. Vlastní výrobní studio v Brně už nemáme. Výrobu řešíme spoluprací s prostorově a kapacitně omezeným nahrávacím studiem v divadle JAMU. Přenosový vůz je technologicky zastaralý, kolabuje. Při výjezdech do terénu to vidíme jasně: Ve srovnání s jakýmkoli zavedenějším soukromým zvukařem vypadá „velká firma“ ČRo Brno jako hodně chudý a technologicky opožděný příbuzný.

Zkráceně uzavírám: Přístup k regionálním stanicím není dle mého potřebným způsobem diferencovaný, nerespektuje relevanci a potenciál regionů. Je přebujele centralistický a směřuje k jednoduše technokratickému a nízkonákladovému komerčnímu pojetí, což vnímám jako hrozbu pro naplňování komplexní role média veřejné služby. V případě Brna tyto tendence doslova vyhřezávají.

Jiří Plocek 

Celé číslo Světa rozhlasu 35 je možno stáhnout jako pdf zde, text Jiřího Plocka začíná na straně 25.

Podrobné informace o konferenci:

Regionální vysílání a regionální slovesná a hudební výroba – tak bude znít název veřejné debaty, která se uskuteční 11. října 2016 od 10 hodin v brněnském rozhlasovém studiu. Diskusního setkání se zúčastní vedení Českého rozhlasu i odborná a laická veřejnost. 

Setkání začne v Českém rozhlase Brno (Beethovenova 4) dopoledním blokem, který potrvá od 10 do 12.30 hodin. Se svými příspěvky zde vystoupí generální ředitel René Zavoral a další členové vedení Českého rozhlasu i přizvaní hosté. Hovořit se bude mimo jiné o koncepci regionálního vysílání, zpravodajství, výrobě, ale také o pořadech z regionů vysílaných na celoplošných stanicích. V odpoledním bloku, který začíná  od13.30 hodin, bude následovat otevřená diskuse se všemi účastníky.

Budova Českého rozhlasu Brno/ foto archiv

Komentáře

Reagovat
  • Pavel Strnad

    16. říjen 2016, 9:47
    Brno,jako hlavní město Moravy,mělo po r.1918 určitá privilegia,aby si Češi a z Prahy neudělali zle od Moravanů.V Ústavě ČSR z r.1920 se republika skládala z 5 národů,Čechů,Moravanů,Slezanů,Slováků a Rusínů.A jak to dopadlo? Plíživě z Moravanů dělají Čechy,z Brna sebrali vše,dabing,rozhlas ponížen,nemáme pořádný fotbalový,zimní stadion,kulturní centra atd. Český rozhlas Brno by se měl jmenovat Moravský rozhlas,Vysoké učení technické,pak Moravské,tak jako ČVUT atd.Je to z Prahy krátkozraké,bzdeli jen jedno nepřirozené centrum,ale k nám Moravanům,ztratí hodně i oni.Tak bojujme za Moravu podle V.Havla. doc.Strnad
  • Břeň Jaromír

    11. říjen 2016, 15:11
    Nebudu se vyjadřovat k vážné hudbě, nebo jazzu. Nepohybuju se v tom, tož nebudu práskat od pasu. Ale k temu folkloru. Su ze Šardic a folklor je tu dodnes živý, snažím se přispívat k jeho předávání dál. Ten pán ví velice dobře o čem mluví. Folklor néni enom tralalí-tralala z předminulýho století. Je to velice prospěšný fenomén - ty jeho slova o folkloru a mládeži by měli tesat do kameňa. Folklor je - pro nekeho možná překvapivě - tady překvapivě životaschopný a taky ekonomicky přínosný pro náš region. Škoda, že lidi jako on nemajů víc místa pro svoje názory v mediálním prostoru.
  • Jirka M.

    5. říjen 2016, 21:16
    Kolikrát je mi smutno, když rozhlas Brno plýtvá svým potenciálem a v atraktivní čas se z něj stává s odpuštěním kuchařka :-( Nechcu tím nijak ponižovat důležitost kuchařského umění, ale zdá se mě, že je to pro největší stanici na Moravě už přes čáru.
  • Petr

    4. říjen 2016, 19:46
    Děkuji panu Plockovi, je to skromný a charakterní člověk. Ale - prosím všechny zapálené Moravany, nechoďte "s bubnem na zajíce"! Víme dobře z historie, jak lidé ve vedení státu a žijící v Praze reagují. Naposledy to byl pan Havel Václav, který na vystoupení v roce 1990 řekl: "Morava si musí svoji svébytnost vybojovat". Ale neřekl jak a kde.
    • Petr

      4. říjen 2016, 19:48
      Doporučuji zjistit, proč si nemůžeme na televizním přijímači naladit stanici českého rozhlasu Brno? Druhého největšího města v ČR, že?
  • O. Pivoda

    3. říjen 2016, 13:34
    Naprosto souhlasím. Centralizace, která v rozhlase nastoupila v posledních letech, je naprosto nešťastná. Opravdu by mne zajímala současná úloha Českého rozhlasu Brno, jež je této i jiným regionálním stanicím přidělována z Prahy. Současná dramaturgie je opravdu tragická. Centralizační přístup se však projevuje i v dalších ohledech: např. z rozsáhlého a cenného archivu ČRo Brno toho zaznívá v celoplošných stanicích minimum a opomíjena je rovněž (alespoň mám ten pocit) rekonstrukce a digitalizace zvukového archivu. Doufám, že se něco podaří změnit.
  • M. Krajíčková

    3. říjen 2016, 12:53
    Je to naprostá pravda, už delší dobu sleduji snahu a cíl udělat z posluchače nemyslící figurku. Např. včera jsem celý den poslouchala Radio Brno a říkala jsem si, že už to není to, co to bývalo. A to, co předvedl Radiožurnál minulý týden s výročím Cimrmana, u mne dosáhl té reakce, že i když mám doma všechny jejich hry, tak jsem okamžitě vypínala tuto stanici při zmínce o Cimrmanovi. Takže rádio bylo standardně vypnuté. Hlavně, že toto ze zákona platíme, jsou z nás dělány nemyslící figurky.

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Nejčtenější

Kritika

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více