Alexej Kudrjavcev & miniMAXband – Malí lidé

Alexej Kudrjavcev & miniMAXband – Malí lidé

Kudrjavcevovy písně jsou šansony v tom nejryzejším slova smyslu. Příběhy, jejichž vyprávění se rovná menší herecké roli. Na ploše více než padesáti minut dokáže autor písní se svými spoluhráči rozehrát řadu zajímavých minipartií.

Akční rádius v Brně usazeného ruského písničkáře Alexeje Kudrjavceva je poměrně velký. Pravidelně se vrací mezi své přátele do Moskvy a letos na jaře například strávil měsíc na koncertním turné ve Spojených státech. Na Moravě, kde má rodinu, nejen koncertuje, ale také nahrává desky. V roce 2015 spojil ve studiu poprvé své síly se saxofonistou Janem Vašinou a jeho miniMAXbandem – vydali spolu album Srdce – a krátce nato, v únoru a březnu 2016, spolupráce pokračovala natočením dalšího plnohodnotného alba Malí lidé (Maleňkije ljudi).

Kudrjavcev svou poetikou a viděním světa vychází z Vladimira Vysockého, kterého považuje za svůj velký vzor. V roce 2013 – ještě v Rusku – natočil album Vysockého písní, které nazval Struna a ke kterému přidal svůj osobní hold svému nedostižnému oblíbenci Ja ujdu v eto ljeto. Alba SrdceMalí lidé přinášejí výhradně autorský repertoár, na kterém se Kudjravcevův „herecký“ styl příjemně pojí s pestře aranžovaným doprovodem.

Přívlastek „herecký“ označuje písničkářovu schopnost pracovat s hlasem a s výrazem. Kudrjavcev, blonďatý sympatický chlapík menší postavy, kterého si člověk snadno představí jako Ivánka ve známé ruské pohádce, klame tělem. Jeho hlas je nosný, skvěle pracuje s emocemi a vedle role vypravěče, pro šansony klíčové, dokáže být i rockersky naléhavý a drsný. Kudrjavcevovy písně jsou šansony v tom nejryzejším slova smyslu – příběhy, jejichž vyprávění se rovná menší herecké roli. Díky tomu i mladší posluchač, který ve škole neabsolvoval hodiny ruštiny, leccos zachytí právě díky písničkářově práci s hlasem.

Na ploše více než padesáti minut dokáže autor písní se svými spoluhráči rozehrát řadu zajímavých minipartií. V titulní skladbě Malí lidé, k níž Kudrjavceva inspiroval jeho synek, do zdánlivě „obyčejných“ folkových pasáží úspěšně pronikne vibrafon. Píseň O politice a ženách stojí na kontrastu odlehčené rytmické hry klavíru a drsnějšího zpěvu. Výrazné rockové riffy zvyšují naléhavost Ódy na exekutory více než změny tempa. Alkoholická píseň Bratři pijani s doprovodem akordeonu je dobře zvládnutou hereckou etudou a následující Zlato s foukací harmonikou je nefalšované country. Zajímavé je, že se to množství vlivů a stylů na desce netluče a že miniMAXband, složený z výborných brněnských muzikantů, dává písním přesně to, co je třeba, aniž by některý z instrumentalistů svým výkonem přebil sólistu.

Jako producenti alba jsou na obalu uvedeni Kudrjavcev a Vašina. Při vymýšlení aranží patrně spolupracovali a že vkusně namíchaný koktejl je výsledkem jejich pečlivé rozvahy. Mimochodem vedle miniMAXbandu (saxofony, vibrafon/marimba, piano, kontrabas, bicí) si pánové do studia přizvali několik dalších hostů – Františka Kubiše na už zmíněný akordeon, další dva hráče na dechové nástroje (trubka, tuba) a především violoncellistu Štěpána Švestku. Jeho hra mimochodem album otevírá melodickou předehrou jako od Morriconeho, po níž Kudrjavcev volí lyričtější – a ne právě nejobvyklejší – polohu svého hlasu.

Na dotaz, jak bohatá je písničkářská scéna v Moskvě, Kudrjavcev odpovídá, že písničkářů je nyní v hlavním městě Ruska příliš mnoho. Jako ruský autor žijící v Brně má tedy výhodu, protože tuzemské publikum jej může vnímat jako něco jemně exotického. Spolupráce s Janem Vašinou a jeho kapelou byl šťastný nápad, díky němuž našel „jeden z mnoha“ současných ruských písničkářů novou platformu pro své vyjádření. Právě různé možnosti doprovodu ve spojení s Kudrjavcevovým tvárným hlasem jsou hlavní devízou alba. Českými názvy písní i alba (vedle názvů ruských) vychází autor vstříc tuzemským posluchačům. Texty v bookletu uvedeny nejsou (ani v překladech, ani v ruských originálech), což je škoda. My, kteří si azbuku ještě pamatujeme, bychom si rádi početli bez nutnosti odchytávat jednotlivá slova poslechem. Ale i bez porozumění každičkému detailu je zřejmé, že Alexej Kudrjavcev natočil ryzí písničkářskou desku – s tématy společenskými, politickými i obecně muzikantskými a lidskými. Desku o malých lidech a pro malé lidi, ať už si pod tímto slovním spojením představíme cokoli.

Alexej Kudjravcev & miniMAXband – Malí lidé; vlastní náklad 2016; 16 skladeb; celkový čas: 53:00

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více