Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Andělské trio Drei Engeln zazářilo online

Kulturní svět stále hledá cesty, jak krásy hudby přenést z prázdných sálů k divákům doma. V rámci možností se to ale naštěstí daří a před umělci se otevírají nové výzvy. Jednu takovou pokořilo půvabné dámské trio Drei Engeln, když do virtuálního světa vyslalo svůj první streamovaný koncert, který ale ze svého brněnského působiště přeneslo do kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Téměř hodinový program zaměřený převážně na barokní skladby obsahoval stylově i tematicky pestrou nabídku ve zpěvně-cembalovém obsazení.

Na úvod zazněly první oslavné tóny žalmu Laudate Dominum in sanctis ejus Claudia Monteverdiho v podání sopranistky Pavly Radostové. Procítěným a sebejistým přednesem nastavila celému koncertu vysokou laťku, kterou se všem účinkujícím podařilo udržet.

Ve druhém čísle se sopránové síly spojily a ke zpěvu árie Jehovah ever be my song z oratoria Píseň Mojžíšova Thomase Linleyho jr. se přidala také sopranistka Markéta Böhmová. Její sytější hlas se vhodně doplňoval se vzletným a svěžím hlasem Pavly Radostové, což nabídlo variabilitu barev i v čistě sopránovém zastoupení v díle tehdy velmi úspěšného a nadějného anglického skladatele, jehož osud by se dal srovnávat se životem jeho přítele Mozarta.

V sólovém přednesu Markéty Böhmové pak zazněla část I know that my Redeemer liveth z oratoria Mesiáš Georga Friedricha Händela, která nabídla tempové zklidnění svou závažností a zatěžkaností přednesu. Následně se „ke slovu“ konečně dostaly všechny členky andělského tria a společně (opět za doprovodu cembala) přednesly tercet Suscepit Israel, pocházející z rozsáhlejšího duchovního díla Magnificat od Johanna Sebastiana Bacha. Oba sopránové hlasy ve spodní poloze s jistotou podpořila altistka Lucie Netušilová Karafiátová, která i v menšině dokázala bez problému vyvážit rozložení hlasů i celkovou barevnost přednesu.

Interpretační kvalita všech účinkujících byla po celou dobu koncertu neměnná a na profesionální úrovni. Jen stěží se dala zaznamenat nejistota v projevu. Všem skladbám v programu dominovala svěžest, velká dávka energie, práce s výrazem, intonační čistota i radost. Přiměřené zdobení a vibrato na správných místech poukázaly na poučenou interpretaci zpěvaček podepřenou mnoha zkušenostmi nejen z působení například v souboru Czech Ensemble Baroque.

Opomenout však nesmíme ani jediný mužský element koncertu, a sice mladého, nadějného „dvorního cembalistu“ Jiřího Havrlanta, který se s přehledem zhostil doprovodu většiny skladeb i sólového přednesu. Lehkost a preciznost cembalové hry předvedl jak v doprovodných pasážích, tak v samostatných předehrách a dohrách.

V další části koncertu dostala samostatný prostor také Lucie Netušilová Karafiátová, která v árii Kommt ihr angefochtnen Sünder z Bachovy kantáty Raduj se, vykoupený zástupe (Freue dich, erlöste Schar) nezůstala ve výrazovosti pozadu za svými kolegyněmi a s podmanivým pohledem do kamery přednesla rytmizované frázování oblíbené části kantáty.

V repertoárově pestré přehlídce barokních a klasicistních děl nechyběla téměř žádná kombinace účinkujících, Všechny sestavy zajistily celkovou i barevnou pestrost, na škodu by však nebyl větší počet skladeb pro všechny tři zpěvní hlasy, kterých bylo v průběhu koncertu pomálu a chyběl proto prostor pro vyniknutí kvalit kompletního tria (tato sestava jimi rozhodně disponuje).

Mezi dalšími vokálně-instrumentálními díly Bacha, Händela či Vivaldiho dostal sólový prostor také Jiří Havrlant za cembalem, který s přehledem provedl Bachovu Francouzskou ouverturu h moll. I přes „nepřívětivost“ nástroje z hlediska výrazu a dynamiky dokázal do přednesu kontrastních pasáží vložit dostatečnou škálu prostředků zaručujících poutavý poslech.

V celé této přehlídce potom zaujala i jediná a capella skladba na programu, trio Hebe deine Augen auf z oratoria Eliáš Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, zejména díky absenci charakteristického zvuku cembala, což dalo vyniknout ještě více sladění všech tří hlasů (zde podle obsazení v oratoriu doslova andělských).

Linie repertoáru procházející obdobím baroka dospěla až ke klasicistnímu oratoriu Stvoření (Die Schöpfung) Josepha Haydna, z něhož Markéta Böhmová přednesla árií Nun beut die Flur a na závěr zdařeného koncertu snad nemohl být zvolen lepší titul než oslavné Laudate Pueri, jedno ze Tří motet Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

K doslova andělskému triu již neodmyslitelně patří také promyšlený a sladěný vzhled, který líbivosti hudby dodává i vizuální prožitek, a nejinak tomu bylo i tentokrát v decentním modrém odstínu. Nejen sluchem, ale i zrakem patrná energie a radost ze společného zpěvu dokázala přesáhnout kamery, vzdálenost i obrazovky, což adekvátně podtrhla kvalita celého streamu.

„Spojení čtyř živlů“ v jeden dokonale fungující harmonický prvek dalo vzniknout opravdu svěžímu a energie plnému koncertu, který jistě zlepší den i náladu (nejen) každému příznivci barokní hudby, a to až do 4. dubna, dokdy bude záznam koncertu ke zhlédnutí na následujícím odkazu.

CLAUDIO MONTEVERDI

<pLaudate Dominum in sanctis ejus

THOMAS LINLEY jr.

The Song of Moses – Jehovah ever be my song

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Mesiáš – I know that my Redeemer liveth

JOHANN SEBASTIAN BACH

Magnificat – Suscepit Israel

Kommt Ihr angefochtnen Sünder

Matoušovy pašije – Aus Liebe will mein Heiland sterben

Den Tod niemand zwingen kunnt

Francouzská ouvertura h moll

MARC-ANTOINE CHARPENTIER

Quam pulchra es

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL

Alexandrova slavnost – Let´s imitate

ANTONIO VIVALDI

Dixit Dominus – Virgam virtutis tuae

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Eliáš – Hebe deine Augen auf

JOSEPH HAYDN

Stvoření – Nun beut die Flur

FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY

Tři moteta – Laudate pueri

Drei Engeln

Markéta Böhmová – soprán

Pavla Radostová – soprán

Lucie Netušilová Karafiátová – alt

Jiří Havrlant – cembalo

Kostel Všech svatých, Rožnov pod Radhoštěm

Čtvrtek 4. března 2021

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce