Aneta Langerová ani její hvězda nepohasla. Září stále víc

Aneta Langerová ani její hvězda nepohasla. Září stále víc

V této chvíli ještě nevíme, kolik ze svých čtyř nomincí na cenu Anděl 2014 Aneta Langerová promění. Prozatím ale přijela Brnu ukázat, že si je určitě zaslouží. S novým albem Na Radosti, svou kapelou a smyčcovým triem uchvátila Sono Centrum.

Při prvním poslechu nové a dlouho očekávané desky Anety Langerové Na Radosti jsem se dlouho nemohla rozhodnout, co si o ní myslet. Chvílemi se mi líbila, chvílemi se mi zdála dost neosobní – jako soundtrack k nějakému filmu či pohádce. Ale po zážitku z koncertu musím konstatovat, že teprve živé podání dalo všem písním smysl a hloubku, kterou jsem při poslechu alba zřejmě postrádala. Od Křídel motýlích uběhla už dlouhá doba a Aneta po deseti letech znovu nachází svou cestu.

Publikum všechny muzikanty hned při příchodu na scénu vřele přijalo. Kapelu, kterou si Aneta na brněnské vystoupení přivezla, tvořili Jakub Zitko – klávesy a vokály, Martin Kopřiva – bící, Luvík Kulich – kytary a vokály a Jakub Vejnar – baskytara a Chapman Stick. Pro celé turné Na Radosti ji doplnila také smyčová sekce ve složení Veronika Vališová (housle), Vladan Malinjak (viola) a violoncellistka Dorota Barová, která je mimo jiné také autorkou písně Slova z hor na nové desce.

Po úvodní písni Dívka, která je zároveň první skladbou alba, došlo na vzájemné přivítání. Když oboustrané „Ahoj – Ahoooj“ doplnilo z davu i brněnské „Zdarec“, bylo jasné, že si publikum přišlo celý večer s Anetou užít a že bude o zábavu postaráno. A tak hned po třech nových sladbách zařadila zpěvačka píseň z alba Dotyk s návrhem, že bychom se mohli zkamarádit, když si spolu zazpíváme, a diváci se víceméně bez ostychu pustili do písně Malá mořská víla.

Celý večer se ale nesl především ve znamení poslední desky, ze které zaznělo jedenáct skladeb (nedostalo se pouze na Maják a Lehkost). Tragédie u nás na vsi měla v živé verzi velmi silnou atmosféru a vyvolala bouřlivý potlesk. Krásné souznění hlasů Anety a Doroty Barové přinesla zmiňovaná píseň Slova z hor doprovázená pouze violoncellem, Chapman stickem a zvukem krbu. Mráz po zádech běhal po zádech při sklabě Tráva nejen publiku, ale evidentně také samotné zpěvačce, která se nebála po jejím skončení přiznat a ukázat, jak se jí rozklepaly ruce. V kontrastu s tím pak zazněla v podstatě rapovaná píseň Nevěsta a zvesela zahraná Bříza.

Dostalo se ale také na všechna předchozí alba. Nejstarší Spoustu Andělů zastoupila Hříšná těla, křídla motýlí a v přídavcích vytleskaná Voda živá. Po třech písních zaznělo z již zmiňovaného Dotyku a čtyřikrát došlo i na předposlední Jsem, z nějž je třeba vypíchnout nové koncertní aranžmá písně Stačilo říct. Její country verze s valchou a vynikající violové sólo opět vyvolaly patřičné ovace, které pak dovršil potlesk ve stoje v závěru koncertu i po přídavcích.

V průběhu celého večera panovala velmi uvolněná a přátelská atmosféra. Elegantně upravená zpěvačka si pochvalovala, jak má pěkné publikum a jak nám to všem sluší. Doporučila, ať si občas zakřičíme, že to pomáhá. Vtipně představovala kapelu včetně techniků a s grácií přestála i okamžik, kdy se jí nedařilo pískat. Bylo vidět, že si koncert ona i celá kapela užívá a s nimi i publikum v Sono Centru. Jedinou malou vadou na kráse byly velmi slabě nazvučené doprovodné vokály. Jakuba Zitka a Ludvíka Kulicha nebylo téměř slyšet, což byla opravdu škoda.

Závěrem mi to nedá nevzpomenout na celý loňský rok, protože do něj deska Na Radosti spadá. Když si vybavím album Moruša biela a vstoupení Jany Kirschner v květnu a V hodině smrti s Lenkou Dusilovou v říjnu, do třetice už chybí jen Na Radosti a Aneta Langerová. Posuny, které všechny zpěvačky zaznamenaly, jsou až neuvěřitelné – tak silná ženská sezóna už na domácí scéně dlouho nebyla.

Aneta Langerová 26. února 2015, Sono Centrum, Brno.

Komentáře

Reagovat
  • Viera

    3. březen 2015, 22:52
    Ahoj anet hrozne ti fandim snat pristi rok si vspomenes na me narozeniny vim ze toho mas moc neboj nezlobim se ahoj viers

Nevím, jestli někdo v počátcích kariery odhadoval v Lence Dusilové „romantický“ potenciál a směr její momentální tvorby. Je ale jisté, že s Baromantikou jí to vyloženě sluší: před dvěma dny pokřtili v Sono Centru svoje nové album V hodině smrti.  více

Poslední deska Jany Kirschner Moruša biela vyšla minulý rok na podzim. Na projektu se podílelo velké množství muzikantů ze Slovenska, České republiky, ale také z Velké Britanie, a tak bylo komplikované přivést ho také na koncertní podia. Turné k novému albu bylo rozděleno na dvě části a Brno se dočkalo Jany Kirschner a jejích třinácti hudebníků až nyní. Poštěstilo se mu to jako jednomu z mála českých měst.  více

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více



Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více