Barokní advent s Czech Ensemble Baroque

20. prosinec 2019, 11:00
Barokní advent s Czech Ensemble Baroque

V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.

Lidový kostelní zpěv v mateřském jazyce se v českých zemích objevil s dobou husitskou a dá se říci, že svého vrcholu dosáhl právě v období baroka. Je tomu tak alespoň v českojazyčném prostředí, kde se v 17. století autor několika vícehlasých instrumentálních skladeb, mší, a především tří sbírek duchovních písní Adam Michna z Otradovic (1600–1667) řadí mezi nejen nevýraznější hudební skladatele, ale také literární tvůrce. Sbírky duchovních písní a písně katolických kancionálů dosud zůstávají nejrozsáhlejšími doklady české barokní hudby i literatury. Je to i zásluhou její vroucí zbožnosti a všudypřítomné mariánské úcty, že právě barokní hudba se svými texty je dnes nedílnou součástí vánočního a předvánočního času.

Čtvrtý koncert cyklu Bacha na Mozarta! tradičně zahájila humorně naladěná dvojice herců Radovan Král a Luděk Randár chvályhodně didakticky. Nastíněný a přiznaně líbivý program otevřel přednes evangelijních úryvků prokládaných vokálně-instrumentálními refrény, nechyběla lehce barokní teatrálnost ani decentní světelné efekty. Z díla Adama Michny vybral Czech Ensemble Baroque adventní písně ze sbírky Svatoroční muzika (1661) a písně vánoční z mladší sbírky Česká mariánská muzika (1647). Písně zněly v nerušivě neúplném počtu slok doplněné instrumentálními ritornely, které však - na rozdíl od známé Loutny České (1653) - zmíněné sbírky původně neobsahují. Part orchestru ozvláštňovala smyčcová pizzicata, dále zvukomalebné bicí v podání soubor řídícího Romana Válka, výrazná jednomyslná dynamika a obsazení psaltéria (Andrea Stračinová). Skladby nejednou dostaly díky svižnému tempu, procítěnému výrazu a staccato přednesu až madrigalový charakter, odlišný od běžného, vznešeně adorujícího adventního poklidu. Zlidovělá Chtíc, aby spal zazněla v původním, a tedy rytmicky lehce neobvyklém znění a v proměnlivém počtu hlasů. S původní čtyřhlasou homofonní sazbou soubor po celou dobu kreativně pracoval a přibližoval již tak na lidový zpěv vcelku výlučné party koncertantnímu vyznění.

Ve stabilně energií a profesionálností nabitých výkonech pozitivně vyčnívaly sopranistka Pavla Radostová a flétnistka Michaela Koudelková, která upoutala především ve flétnové Sonátě G dur Nicolase Chédevilla umístěné vprostřed dvou programových polovin. Důstojnými spoluhráči byli virtuózní flétně Marek Čermák (varhanní pozitiv) a Dalibor Pimek (violoncello). Hráči uchopili vtipem prostoupenou skladbu svérázně a jí vtělený charakter několikanásobně, přesto citlivě, umocnili. Vtip začlenili i do druhé věty Allegro ma non presto, která navzdory předepsanému tempovému označení dosáhla v tempu snad na samý okraj hratelnosti. Suverénní virtuozita Michaely Koudelkové neztrácela zřetel z výrazu a potřebného vcítění a celý večer jako by se na krátkou chvíli stal pouze recitálem flétnistky.

Následující pásmo barokních koled v úpravě Martina Jakubíčka bylo sestaveno z koledy pozdně renesančního skladatele Ernica Radescy di Foggia, dvou písní kodexu Vietoris a především výběru z písní dvou největších katolických svodových kancionálů přelomu 17. a 18. století Capella regia musicalis (1693) skladatele a varhaníka Václava Holana Rovenského a Slavíček rajský (1719) římskokatolického kněze Jana Josefa Božana. Díky pořízené aranži zazněly i méně známé melodie, úprava Martina Jakubíčka však místy stylově vybočovala z barokní hudby instrumentací i v mezihrách užitou melodikou. Výrazná obrazotvorná instrumentace využívala rolniček, tympánů, modality i nápadné rytmiky a pohybovala se v širokém rozmezí takřka středověké stylizace a populární úpravy.

Vedle melodického bohatství byla zaplněnému sálu Besedního domu představena i specifická a působivá imaginativní poetika barokní hymnografie.  Jásavá atmosféra je souboru Czech Ensemble Baroque vlastní, a tak za vřelého přijetí publika zakončili pestrobarevný večer známou koledou jako přídavkem.

. koncert 8. sezóny cyklu „Bacha na Mozarta!“

Slavíček rájský

středa 18. 12. 2019, Besední dům, Brno

Czech Ensemble Baroque

Czech Ensemble Baroque Quintet

Pavla Radostová – soprán

Tereza Válková – soprán, umělecká vedoucí

Lucie Netušilová Karafiátová – alt

Jakub Kubín – tenor

Jiří Miroslav Procházka – bas

Czech Ensemble Baroque Orchestra

dirigent Roman Válek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více