V adventním čase se Czech Ensemble Baroque uvedl svátečním programem, jehož jádrem byly duchovní písně Adama Michny z Otradovic a pásmo barokních koled z českých kancionálů v úpravě Martina Jakubíčka. Středeční vystoupení doplnila sonáta Nicolase Chédevilla v podání Michaely Koudelkové, Marka Čermáka a Dalibora Pimka. Zpěvní část provedli Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení Pavla Radostová, Tereza Válková, Lucie Netušilová Karafiátová, Jakub Kubín a Jiří Miroslav Procházka za doprovodu osmičlenného Czech Ensemble Baroque Orchestra pod vedením dirigenta Romana Válka. Při koncertu soubor pokřtil své nejnovější CD Super Flumina Babylonis Františka Xavera Richtra.
Lidový kostelní zpěv v mateřském jazyce se v českých zemích objevil s dobou husitskou a dá se říci, že svého vrcholu dosáhl právě v období baroka. Je tomu tak alespoň v českojazyčném prostředí, kde se v 17. století autor několika vícehlasých instrumentálních skladeb, mší, a především tří sbírek duchovních písní Adam Michna z Otradovic (1600–1667) řadí mezi nejen nevýraznější hudební skladatele, ale také literární tvůrce. Sbírky duchovních písní a písně katolických kancionálů dosud zůstávají nejrozsáhlejšími doklady české barokní hudby i literatury. Je to i zásluhou její vroucí zbožnosti a všudypřítomné mariánské úcty, že právě barokní hudba se svými texty je dnes nedílnou součástí vánočního a předvánočního času.
Čtvrtý koncert cyklu Bacha na Mozarta! tradičně zahájila humorně naladěná dvojice herců Radovan Král a Luděk Randár chvályhodně didakticky. Nastíněný a přiznaně líbivý program otevřel přednes evangelijních úryvků prokládaných vokálně-instrumentálními refrény, nechyběla lehce barokní teatrálnost ani decentní světelné efekty. Z díla Adama Michny vybral Czech Ensemble Baroque adventní písně ze sbírky Svatoroční muzika (1661) a písně vánoční z mladší sbírky Česká mariánská muzika (1647). Písně zněly v nerušivě neúplném počtu slok doplněné instrumentálními ritornely, které však - na rozdíl od známé Loutny České (1653) - zmíněné sbírky původně neobsahují. Part orchestru ozvláštňovala smyčcová pizzicata, dále zvukomalebné bicí v podání soubor řídícího Romana Válka, výrazná jednomyslná dynamika a obsazení psaltéria (Andrea Stračinová). Skladby nejednou dostaly díky svižnému tempu, procítěnému výrazu a staccato přednesu až madrigalový charakter, odlišný od běžného, vznešeně adorujícího adventního poklidu. Zlidovělá Chtíc, aby spal zazněla v původním, a tedy rytmicky lehce neobvyklém znění a v proměnlivém počtu hlasů. S původní čtyřhlasou homofonní sazbou soubor po celou dobu kreativně pracoval a přibližoval již tak na lidový zpěv vcelku výlučné party koncertantnímu vyznění.
Ve stabilně energií a profesionálností nabitých výkonech pozitivně vyčnívaly sopranistka Pavla Radostová a flétnistka Michaela Koudelková, která upoutala především ve flétnové Sonátě G dur Nicolase Chédevilla umístěné vprostřed dvou programových polovin. Důstojnými spoluhráči byli virtuózní flétně Marek Čermák (varhanní pozitiv) a Dalibor Pimek (violoncello). Hráči uchopili vtipem prostoupenou skladbu svérázně a jí vtělený charakter několikanásobně, přesto citlivě, umocnili. Vtip začlenili i do druhé věty Allegro ma non presto, která navzdory předepsanému tempovému označení dosáhla v tempu snad na samý okraj hratelnosti. Suverénní virtuozita Michaely Koudelkové neztrácela zřetel z výrazu a potřebného vcítění a celý večer jako by se na krátkou chvíli stal pouze recitálem flétnistky.
Následující pásmo barokních koled v úpravě Martina Jakubíčka bylo sestaveno z koledy pozdně renesančního skladatele Ernica Radescy di Foggia, dvou písní kodexu Vietoris a především výběru z písní dvou největších katolických svodových kancionálů přelomu 17. a 18. století Capella regia musicalis (1693) skladatele a varhaníka Václava Holana Rovenského a Slavíček rajský (1719) římskokatolického kněze Jana Josefa Božana. Díky pořízené aranži zazněly i méně známé melodie, úprava Martina Jakubíčka však místy stylově vybočovala z barokní hudby instrumentací i v mezihrách užitou melodikou. Výrazná obrazotvorná instrumentace využívala rolniček, tympánů, modality i nápadné rytmiky a pohybovala se v širokém rozmezí takřka středověké stylizace a populární úpravy.
Vedle melodického bohatství byla zaplněnému sálu Besedního domu představena i specifická a působivá imaginativní poetika barokní hymnografie. Jásavá atmosféra je souboru Czech Ensemble Baroque vlastní, a tak za vřelého přijetí publika zakončili pestrobarevný večer známou koledou jako přídavkem.
. koncert 8. sezóny cyklu „Bacha na Mozarta!“
Slavíček rájský
středa 18. 12. 2019, Besední dům, Brno
Czech Ensemble Baroque
Czech Ensemble Baroque Quintet
Pavla Radostová – soprán
Tereza Válková – soprán, umělecká vedoucí
Lucie Netušilová Karafiátová – alt
Jakub Kubín – tenor
Jiří Miroslav Procházka – bas
Czech Ensemble Baroque Orchestra
dirigent Roman Válek
Zatím nebyl přidán žádný komentář..