Slyšet a vnímat hudbu v nejrůznějších interaktivních paralelách bylo možné na koncertě Brno Contemporary Orchestra v čele se svým dirigentem Pavlem Šnajdrem, který se odehrál v pondělí v brněnském vědeckém zábavném centru Vida. Večer věnovaný zvuku a interakcím ve vědě nezůstal pouze u pokusů na stanovištích, ale přetavil vědu do uměleckého hudebního zážitku, který byl také propojen s tlumočením do znakového jazyka v podání Hands Dance.
Koncert otevřela kompozice Pendulum Music amerického průkopníka minimalismu Steva Reicha. Čtyři zavěšené mikrofony nad čtyřmi reproduktory se staly kyvadly, která pomocí přenosu kinetické energie sebe sama rozeznívala. Skladba plyne do té doby, než se mikrofony zastaví nad položenými reproduktory a společně nad nimi začnou hučet. Dílo vyvolává reakce, ale nic víc od něj čekat nemůžeme. Jde pouze o zážitek, který (troufám si říct) stačí zažít jednou za život.
Následovala objednávka pro orchestr od brněnského skladatele Edgara Mojdla Slavné proudy. Ten ve svém komentáři píše: „Skladba Slavné proudy se snaží inspirovat těmito pravidly, plout v hudebním prostoru a vyhnout se užitečnosti a atraktivitě – chce vystihnout plynulost a absenci hierarchie. Když totiž zkoušíme v myšlenkách měnit u různých dějů měřítko časové i velikostní, zjistíme, že všechny proudy jsou v zásadě splavné.“ Kompozice napsaná přímo pro prostor Vidy pracuje se subtilností, témbrem a vrstvami. Kontrastní plochy představuje hutný zvukový proud smyčců a hravé rytmické dechy. Výrazným instrumentačním prvkem byl zvuk melodiky (klávesový dechový hudební nástroj). Dílo zasazené do už tak slabší dynamiky disponovalo i naprosto tichými místy, leckdy hůře slyšitelnými skrze ruch v prostoru centra.
Se skladbou Polaroids pro neslyšící vypravěčku (Veronika Slámová), kontratenoristu (Petr Pytlík), 12 nástrojů a live electronics se program posunul do druhé poloviny. Dílo současného německého skladatele Helmuta Oehringa je založeno na výstřední práci s bicími a perkusemi, baskytarou a třemi trubkami, které doplňují ostatní dechové i smyčcové nástroje. Role kontratenoristy je tady primárně určena recitaci v německém jazyce, podložené ostinatem v orchestru. Občasný zpěv (spíše vokalíza) je pouhý moment v celé koncepci díla, ke konci obohacen nahrávkou mužského hlasu. V případě kompozice Polaroids je velká škoda, že text jak zpěváka, tak vypravěčky nebyl přetisknutý v brožuře. Mnohdy nebylo době rozumět, co kdo zpívá/vypráví a pro posluchače neovládající německý jazyk, takt nebyla skladba dostupná a nedočkala se porozumění.
Večer uzavřela Imaginární symfonie Petra Kofroňe. Orchestrální dílo vyniká jazzovým opojením v rytmické složce, nejvíce postřehnutelným opět v sekci bicích a žesťových nástrojů. Rytmicky, melodicky živá kompozice, velice náročná na souhru, je posluchačsky přívětivá, a proto v závěru koncertu působila jako jisté odlehčení od ambiciozních kusů, které zazněly dříve.
Poslechově i vjemově náročný program doprovázel překlad do znakové řeči díky společnosti Hands Dance, který interaktivní koncert povyšoval. Prostor Vida centra na jednu stranu ukázal, že hudební umění nemusí patřit jen do koncertních sálů, ale také odkryl svá úskalí především v podobě nevhodných akustických podmínek umocněných plným provozem.
Program
Steve Reich – Pendulum Music (1968)
Edgar Mojdl – Splavné proudy (objednávka BCO)
Helmut Oehring – Polaroids pro neslyšící vypravěčku, kontratenoristu, 12 nástrojů a live electronics (1996)
Petr Kofroň – Imaginární symfonie (2012)
Obsazení
Petr Pytlík – kontratenor
Veronika Slámová – neslyšící vypravěčka
Brno Contemporary Orchestra/ Pavel Šnajdr – dirigent
Pondělí 24. dubna v 19:30, Vida centrum
Zatím nebyl přidán žádný komentář..