Besední dům opanovala mladá krev

Besední dům opanovala mladá krev

Pod Filharmonií Brno již devět sezón funguje projekt Orchestrální akademie Filharmonie Brno (OAFB) umožňující mladým talentovaným hudebníkům získat orchestrální praxi v profesionálním tělese. Touto cestou si orchestr vychovává další generace hráčů, ať už stálých či externích. Působení zde však dává mladistvým také příležitost ukázat svůj um v komorní hudbě a v koncertní řadě s názvem Mladá krev aneb Hudba zblízka. Její první sezónní koncert se konal ve středu 15. listopadu v Besedním domě.

Program začal Variacemi na Pergolesiho Ariettu pro fagot a klavír od italského skladatele Otmara Nussia (1902–1990). Původní verzi skladby se smyčcovým orchestrem napsal autor pro Ženevskou mezinárodní hudební soutěž. V rámci deseti charakteristických variací však citace Pergolesiho tématu ztrácí svůj původní kontext pod tíhou různorodých stylizací a technik. Kompozice svým charakterem zrcadlí a nabízí krátký exkurz do světa fagotové hry. Sólistka Teresa Bínová zaujala jemným barevným rejstříkem ve vyšších polohách, lehce zaměnitelným se zvukem altového saxofonu. Doprovod Jany Goliášové, který zpočátku úvodní variace lehce přehlušoval fagotový part, se v rámci celku dá označit za citlivý a vkusný, přinejmenším díky vzájemnému naslouchání obou hráček.

mlada_krev_2023_hudba_z_blizka_Foto_ Julian_Veverica_01

Violistka Ariana Suleiman Shakh se publiku představila v Rhapsody-Concerto Bohuslava Martinů (1890–1959) za klavírního doprovodu Libuše Pančochové. Dvouvětá skladba s uvolněnějším formálním plánem reprezentuje autorovo tzv. fantazijní období. První část Moderato je vystavěna na jednoduché idylické melodii vycházející z amerických tradicionálů. Následně ji střídá rytmicky, akcentově kontrastní Molto adagio plné dramatického výrazu a gradace ústící do violové kadence. Klidnému éterickému projevu Suleiman Shakh v první větě dominoval měkký kultivovaný tón. V kontrastním druhém díle skladby violistka ukázala svoji druhou – energičtější a dravější tvář, kterou technicky podpořila zkonkrétněním smyku (především v bězích) a výraznější akcentací. Provedení se neobešlo bez značných intonačních nedokonalostí, které však vzhledem k technicky bohatě vystavěné a náročné skladbě můžeme označit za maličkosti. Souhrou přesný, technicky výtečný a výrazově promyšlený part klavírního doprovodu Libuše Pančochové na mnoha místech – primárně v mezihrách – fungoval jako rovnocenný partner k viole stejně, jako tomu je v případě orchestrální verze.

mlada_krev_2023_hudba_z_blizka_Foto_ Julian_Veverica_03

Suverénním výkonem srovnatelným s kdejakým profesionálním hráčem oslnila violoncellistka Štěpánka Plocková, která pro tento večer nastudovala první dvě části ze Sonáty pro violoncello a klavír op. 36 Edvarda Griega (1843–1907). Provedení mladé hráčky mělo vše – kantabilitu lyrických melodií, technickou propracovanost, důmyslnou výstavbu hudebních myšlenek a s ní spojené dotahování frází. Hra Štěpánky Plockové tak nepůsobila jako pouhý hudební výkon, ale jako pomyslné vyprávění. Ne jinak tomu bylo i v případě klavíru, kterého se ujala Renata Ardaševová, jež svou dynamicky a agogicky propracovanou hrou dodávala skladbě plasticitu.

mlada_krev_2023_hudba_z_blizka_Foto_ Julian_Veverica_04

Poslední momenty večera patřily perkusím – přesněji bicistům Anežce Novákové, Martinu Kučíkovi a Jakubovi Kubovi. První dva jmenovaní vystoupili nejdříve jako duo v díle Allegro barbaro maďarského autora Bély Bartóka (1881–1945) původně napsaném pro klavír. Aranž Martina Opršála, jenž je mimo jiné vedoucí tělesa JAMU Percussion Ensemble, v němž umělci také působí, představuje instrumentaci pro marimbu a dva hráče. Nastudování této verze je pozoruhodné hned z několika hledisek. Z pohledu interpretace je nutné skladbu hrát v mírnějším tempu, než jak se hrává v případě klavírního provedení, a to z důvodu souhry mezi dvěma hráči, a také technických specifik hry na marimbu. I když se jednalo o v podstatě doslovnou transkripci, nešlo si nevšimnout pár momentů, v nichž si Martin Opršál vypomohl jinými hudebními prostředky (např. tremolo, trylek apod.) tak, aby z hlediska zvuku a hudebního materiálu bylo vše zachováno, zároveň aby místa odpovídala zmíněným specifikům nástroje či hry na něj. Drsnost a přímočarost akcentů, dynamických skoků, a především signifikantní rytmiky skladby úprava nepostrádala, avšak oproti klavírní předloze nebyly tyto rysy tolik výrazné. Nejspíše je tomu tak z rozličných akustických vlastností nástrojů ve výsledku pochopitelně tvořících odlišný zvukový fond. Verze pro marimbu se proto po čistě poslechové stránce zdála být mnohem statičtější, ne však ale monotónní.

La Fiesta jazzového pianisty a skladatele Chicka Corey (1941–2021) vychází ze španělského flamenca. Tanečně laděnou kompozici autor postavil na opakující se tří akordové kadenci, kterou v průběhu skladby narušují momenty improvizačního rázu. Dílo v aranži Rostislava Mikešky pro vibrafon (Anežka Nováková), marimbu (Martin Kučík), klavír (Dominik Gál) a soubor perkusí (Jakub Kub) tvořilo jisté hudební odlehčení na závěr koncertu, jež vynikalo precizním nastudováním hráčů dodávajících kompozici kýžený vibe. Touto perličkou se mladí hudebníci rozloučili s publikem Besedního domu, které talenty právem odměnilo velkým potleskem a hlasitými ovacemi.

Program:

OTMAR NUSSIO – Variace na Pergolesiho Ariettu pro fagot a klavír

Teresa Bínová – fagot, Jana Goliášová j. h. – klavír

BOHUSLAV MARTINŮ – Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr (klavír) H 337

Ariana Suleiman Shakh – viola, Libuše Pančochová j. h. – klavír

EDVARD GRIEG – Sonáta pro violoncello a klavír (výběr)

Štěpánka Plocková – violoncello, Renata Ardaševová j. h. – klavír

BÉLA BARTÓK / arr. Martin Opršál – Allegro barbaro BB 63, Sz. 49 pro jednu marimbu

Anežka Nováková, Martin Kučík – marimba

CHICK COREA / arr. Rostislav Mikeška – La Fiesta pro vibrafon, marimbu, klavír a perkuse

Anežka Nováková – vibrafon, Martin Kučík – marimba, Dominik Gál j. h. – klavír, Jakub Kub j. h. – bicí nástroje

Středa 15. listopadu 2023 v 19h, Besední dům

Foto/ Julian Veverica

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Nejčtenější

Kritika

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce