Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

18. listopad 2017, 19:00
Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.

Hudba Lenky Noty vznikala na libreto Sommerové několik let. Z původního obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto ji pak skladatelka překomponovala na míru souboru a pro komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, hoboj, klarinet, klavír a smyčce. V hudebním nastudování dirigentky Gabriely Tardonové, v režii Kristiany Belcredi a ve scénické a kostýmní výpravě Sylvy Markové tak vznikla veskrze opera téměř výhradně ženská a podtrhující spisovatelčin emancipační odkaz.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_01

Bolestný příběh ženy, která se neztotožnila toliko s údělem manželky a matky, zasadil jmenovaný inscenační tým do zašlé kuchyně panelákového bytu. Mezi bábovkou a pečenými kuřaty tady aktéři ilustrují zárodky obrozenecké literatury i emancipační vlny. Operu o devíti obrazech otevírá obraz nešťastné lásky – vstup do manželství. Po celou dobu neměnná scéna s kuchyňskou linkou, stolem a barovými židlemi plní ironizující funkci omezeného prostoru působnosti ženy předminulého století. Vstup na scénu je tady vtipně řešený skrz lednici, troubu nebo kuchyňský dřez, z nichž často promlouvají čtyři zpěváci v roli komentátorů, dětí, milenců i udavačů. Se stejnou nadsázkou zobrazují autorky nesčetně Boženiných milenců, u nichž marně hledala lásku a niterné porozumění. Herci vybíhají v nátělnících s pořadovým číslem na prsou.

Libreto Olgy Sommerové nese krásnou, ale na operní poměry velmi hutnou linii textu hraničící s nezpěvností. Opera sama pak způsobem zacházení s mluveným slovem má charakter melodramu. Jediná role je zde čistě činoherní a to postava manžela Josefa Němce. Odráží se takto jeho nepochopení poetického světa Boženy, jeho surovost a chlad. Text bohužel při premiéře utrpěl velkou akustikou Mozartova sálu. Velmi exponované pasáže orchestru často navíc zapříčinily místy až nesrozumitelnost textu. Stejně tak se sdělení místy utápělo v neobratném překrývání zpívaných partů s mluvenými. Inscenaci by možná tak více slušel menší divadelní prostor s orchestrem zapuštěným pod úroveň jeviště.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_02

Je jen ke škodě, že slovní sdělení zůstalo divákům do značné míry utajené, protože sdělení hudební potom zůstalo kompozičně bohužel poněkud nevyužité. Hudba sama o sobě nezachází do extrémnějších poloh expresivity ani intimity a nevyhraněně tak balancuje mezi patosem, nadsázkou a plytkostí. Zdařile ale ilustruje krátké lyrické motivy s hrdinčinými útěky k jejím psaným příběhů. Avšak tak široká paleta jakou je život Boženy Němcové se vší nevykřičenou křivdou společenské předurčenosti ženského údělu, tak zůstala v instrumentaci bez hlubší výpovědi.

Roli spisovatelky ztvárnila mezzosopranistka Jarmila Balážová. Byla herecky přesvědčivou Boženou, kterou láskou překypující srdce, nepochopení duševní rozervanosti a snaha o zachování vlastní ženské sebeúcty ubila. Ve velmi náročném partu s mnoha velkými intervalovými skoky měla však pěvkyně absolutní kontrolu nad svým plným a barevně sytým hlasem. Stejně tak výborně ladilo kvarteto Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský a Aleš Janiga. Nevelký prostor dostal v činoherní roli manžela Josefa herec Lukáš Rieger. Na svůj větší part si počkal až v samém závěru inscenace, dramatickou a emočně vyhrocenou situaci plnou nezastavitelné agrese, kterou řečnicky perfektně ustál.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_03

Vynikající výkon odvedl orchestr pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, která vykřesala z předepsané instrumentace maximálně možný emoční efekt i s technickou precizností hráčů.

V dnešní době často rozporuplných emancipačních kampaní si málo připomínáme Němcovou jako jednu z prvních vlastenek bojujících za svůj vlastní život. Opera Jsem kněžna bláznů Němcovou jistým způsobem staví mezi hrdinku a mučednici, ale bez ambice jasného rozsudku.

Lenka Nota: Jsem kněžna bláznů, libreto: Olga Sommerová. Dirigentka: Gabriela Tardonová, režie: Kristiana Belcredi, scéna a kostýmu: Sylva Marková. Božena Němcová: Jarmila Balážová, Josef Němec: Lukáš Rieger. Dále: Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga. Ensemble Opera Diversa. 17. listopadu 2017, Divadlo Reduta, Brno, premiéra.

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ensemble Opera Diversa rozšiřuje svůj repertoár původních děl. Libreto opery Jsem kněžna bláznů sepsala Olga Sommerová s hudbu složila Lenka Nota. Operu řídí Gabriela Tardonová.  více


Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více