Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

18. listopad 2017, 19:00
Božena Němcová, která se stala operní hrdinkou

Původní komorní opera Jsem kněžna bláznů měla premiéru v brněnské Redutě. Autorkami operní novinky, která mapuje soukromý i tvůrčí život první české spisovatelky Boženy Němcové, se staly skladatelka Lenka Nota a dokumentaristka Olga Sommerová. Libreto vzniklo na základě Němcové korespondence, básní Františka Halase, Vladimíra Holana a Františka Pavlíčka. Novou operu představil Ensemble Opera Diversa v Mozartově v pátek 17. listopadu.

Hudba Lenky Noty vznikala na libreto Sommerové několik let. Z původního obsazení pro klavír a smyčcové kvarteto ji pak skladatelka překomponovala na míru souboru a pro komorní orchestr v obsazení flétna, fagot, hoboj, klarinet, klavír a smyčce. V hudebním nastudování dirigentky Gabriely Tardonové, v režii Kristiany Belcredi a ve scénické a kostýmní výpravě Sylvy Markové tak vznikla veskrze opera téměř výhradně ženská a podtrhující spisovatelčin emancipační odkaz.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_01

Bolestný příběh ženy, která se neztotožnila toliko s údělem manželky a matky, zasadil jmenovaný inscenační tým do zašlé kuchyně panelákového bytu. Mezi bábovkou a pečenými kuřaty tady aktéři ilustrují zárodky obrozenecké literatury i emancipační vlny. Operu o devíti obrazech otevírá obraz nešťastné lásky – vstup do manželství. Po celou dobu neměnná scéna s kuchyňskou linkou, stolem a barovými židlemi plní ironizující funkci omezeného prostoru působnosti ženy předminulého století. Vstup na scénu je tady vtipně řešený skrz lednici, troubu nebo kuchyňský dřez, z nichž často promlouvají čtyři zpěváci v roli komentátorů, dětí, milenců i udavačů. Se stejnou nadsázkou zobrazují autorky nesčetně Boženiných milenců, u nichž marně hledala lásku a niterné porozumění. Herci vybíhají v nátělnících s pořadovým číslem na prsou.

Libreto Olgy Sommerové nese krásnou, ale na operní poměry velmi hutnou linii textu hraničící s nezpěvností. Opera sama pak způsobem zacházení s mluveným slovem má charakter melodramu. Jediná role je zde čistě činoherní a to postava manžela Josefa Němce. Odráží se takto jeho nepochopení poetického světa Boženy, jeho surovost a chlad. Text bohužel při premiéře utrpěl velkou akustikou Mozartova sálu. Velmi exponované pasáže orchestru často navíc zapříčinily místy až nesrozumitelnost textu. Stejně tak se sdělení místy utápělo v neobratném překrývání zpívaných partů s mluvenými. Inscenaci by možná tak více slušel menší divadelní prostor s orchestrem zapuštěným pod úroveň jeviště.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_02

Je jen ke škodě, že slovní sdělení zůstalo divákům do značné míry utajené, protože sdělení hudební potom zůstalo kompozičně bohužel poněkud nevyužité. Hudba sama o sobě nezachází do extrémnějších poloh expresivity ani intimity a nevyhraněně tak balancuje mezi patosem, nadsázkou a plytkostí. Zdařile ale ilustruje krátké lyrické motivy s hrdinčinými útěky k jejím psaným příběhů. Avšak tak široká paleta jakou je život Boženy Němcové se vší nevykřičenou křivdou společenské předurčenosti ženského údělu, tak zůstala v instrumentaci bez hlubší výpovědi.

Roli spisovatelky ztvárnila mezzosopranistka Jarmila Balážová. Byla herecky přesvědčivou Boženou, kterou láskou překypující srdce, nepochopení duševní rozervanosti a snaha o zachování vlastní ženské sebeúcty ubila. Ve velmi náročném partu s mnoha velkými intervalovými skoky měla však pěvkyně absolutní kontrolu nad svým plným a barevně sytým hlasem. Stejně tak výborně ladilo kvarteto Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský a Aleš Janiga. Nevelký prostor dostal v činoherní roli manžela Josefa herec Lukáš Rieger. Na svůj větší part si počkal až v samém závěru inscenace, dramatickou a emočně vyhrocenou situaci plnou nezastavitelné agrese, kterou řečnicky perfektně ustál.

eod_jsem_knezna_blaznu_foto_vit_kobza_03

Vynikající výkon odvedl orchestr pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, která vykřesala z předepsané instrumentace maximálně možný emoční efekt i s technickou precizností hráčů.

V dnešní době často rozporuplných emancipačních kampaní si málo připomínáme Němcovou jako jednu z prvních vlastenek bojujících za svůj vlastní život. Opera Jsem kněžna bláznů Němcovou jistým způsobem staví mezi hrdinku a mučednici, ale bez ambice jasného rozsudku.

Lenka Nota: Jsem kněžna bláznů, libreto: Olga Sommerová. Dirigentka: Gabriela Tardonová, režie: Kristiana Belcredi, scéna a kostýmu: Sylva Marková. Božena Němcová: Jarmila Balážová, Josef Němec: Lukáš Rieger. Dále: Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga. Ensemble Opera Diversa. 17. listopadu 2017, Divadlo Reduta, Brno, premiéra.

Foto Vít Kobza

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Ensemble Opera Diversa rozšiřuje svůj repertoár původních děl. Libreto opery Jsem kněžna bláznů sepsala Olga Sommerová s hudbu složila Lenka Nota. Operu řídí Gabriela Tardonová.  více


Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce