Předloňský leden byl pro balet Národního divadla Brno jedním ze zásadních mezníků. V programu se objevil skvostný kus jednoho z nejvýraznějších světových choreografů Jiřího Kyliána. Jeho Petite Mort se stal pro brněnský soubor pomyslným vstupem mezi elitu padesáti nejlepších světových souborů, které získaly výsadu Kyliánovy choreografie uvádět. Tuto etablovanost podtrhla páteční premiéra, v níž soubor uvedl další dvě ikonické Kyliánovy choreografie spolu s dvěma kusy autorů s ním spjatými – Lukáše Timuláka a Nacho Duata.
Lukáš Timulák, jeden ze členů Kyliánovy taneční i choreografické líhně jeho domovského Netherlands Dance Theater, vytvořil pro premiéru choreografii Hidden Order/Skrytý řád. Striktní řád drží především scéna Petera Biľaka využívající geometrickou přesnost, čisté linie, pruhy, kontrasty černé a bílé. Zato Timulákův pohybový slovník překračuje všechna pravidla. Jestliže Kylián přeformuloval všechno dosavadní chápání tance, pak Timulák zachází ještě dál. Formuje tanečníka přes myslitelnou podobu možného a zejména v sólových miniaturách dosahuje absolutní divergence. Právě v těchto částech vynikali sólisté a demisólisté souboru jako Ivona Jeličová vytrvale obhajující svou taneční vyspělost v bilancích mezi klasickými baletními kánony a neoklasikou. Vedle ní ale zářili také členové souboru jako je Martin Segeťa, který předvedl neobyčejnou tvárnost. Závěrečné pas de deux bylo hrou se světlem a stínem. Ve válcovité proděravělé konstrukci projíždí ostrý zdroj světla, který tak vrhal stíny na tančící dvojici i hlediště. Spolu se světelným efektem a klidně plynoucí křišťálovou plochou hudby Briana Eno, ztvárnili něžnou choreografii v nesmírně citlivém podání Emilie Vuorio a Martin Svobodník. Oba dle mne jsou nejsvébytnějšími tanečníky souboru a nabídli dílo hluboce působivé.
Vnitřní část komponovaného večera tvořila Kyliánova Sarabande a Falling Angels. Obě choreografie si pohrávají se striktně mužským a ženským elementem. Sarabanda je jakousi hříčkou s otázkou Proč?, na niž hledáte odpověď po celou čtvrthodinu inscenace. Šest mužů, jež se vyloupnou zpod šesti krinolín choreograf postupně obnažuje, nechává růst jejich mužskou sílu a hledat významy. Vše za hlasitého křiku prolamujícího Bachovu druhou partitu d moll, která tvoří k živelné choreografii zcela nepochopitelný kontrast. Tento Kyliánův part má zčásti ilustrovat čtrnáctou kapitolu knihy Jób. Zračí člověka narozeného z ženy, jež má krátký život, avšak utrpení do sytosti. Podobá se květu, rozkvétá, a stejně tak uvadá, zmizí jako stín. To se však divák dozví jen při hlubším hledání faktické souvislosti. Takto troufalá choreografie, nastiňující jen velmi kusou představu o obsahu, by možná zasluhovala většího vysvětlení, než se v programovém textu dostává. Široká paleta možných interpretací by si žádala alespoň drobné vodítko.
Kontrastní a ryze ženský element představoval titul Falling Angels. Složitá choreografie žen v prostoru ohraničeném světlem je hudebně dotvářena pouze rytmem perkusové skladby Drumming od Steva Reicha. Stejně jako je Reichova hudba založena na fázování, vychází choreografie z postupného vrstvení pohybu. Sám autor o díle prohlásil (což se bohužel divák také nedozví), že v ní jde o taneční povolání. Kompozice dbá přísné synchronizace tanečnic, žádá si značnou míru pohybového chápání i pohybové paměti, čistotu kontinuity pohybu. A mužský i ženský soubor brněnského baletu v těchto číslech opět obhájil elasticitu svých možností.
Nacho Duato v choreografii Gnawa sleduje kořeny svých předků a jejich sounáležitost s oblastí Středozemního moře. Užívá v něm arabské rytmy, rituál a marocký folklór. Autor využil na jevišti velmi silného efektu skupinového tance i tance párového. V něm zářili Arthur Abram a opět Emilia Vuorio. Ta má neobyčejný dar se zcela vyloupnout z tělesné schránky a propůjčit se čistě tančící entitě. Zobrazená exotika, brilantně vybroušená choreografie, pohybová vytříbenost a naturální verva každého z tanečníků investovaly do díla silnou emocí, která v hledišti ještě dlouze rezonovala nejen při opravdu dlouhotrvajícím potlesku.
Hidden Order/skrytý řád – Lukáš Timulák; Sarabande – Jiří Kylián; Falling Angels – Jiří Kylián; Gnawa – Nacho Duato. 4 Elements. Soubor baletu Národního divadla Brno. Premiéra 9. března 2018.
Jolana Němcová
12. březen 2018, 15:41