Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.

Námět opery vychází ze hry Williama Shakespeara Veselé paničky windsorské, která ovlivnila Arriga Boita při psaní libreta. Konkrétně jej nejvíce zaujala postava tlustého, hýřivého rytíře Falstaffa, objevující se již v první části Shakespearovy historické hry Jindřich IV. z roku 1597. Verdiho komická opera (buffa) Falstaff je poslední hudebně-dramatické dílo autor. Naznačený žánr však nebyl hlavní doménou skladatele. Verdi za svůj život napsal necelých třicet oper, z nichž pouze dvě jsou komické.

Falstatff je impozantní dílo hned po několika stránkách – četné dialogy, vícero dějových linií navzájem se proplétajících, typologie postav a v neposlední řadě mohutný závěr v podobě fugy umožňují vytvořit velkolepou, propracovanou inscenaci. Ondřej Havelka společně s Janou Hanušovou a Pavolom Serišem j. h., měli na starost pohybovou spolupráci a vytvořili místy až jakousi dobovou grotesku. Charaktery postav povýšili na jinou úroveň specifickou chůzí, mluvou, gesty či vlastnostmi. Do detailu si vyhráli s jejich typologií s přidanou hodnotou, která v opeře působila nadčasově. Oceňuji zachování původního časoprostoru, a to tedy alžbětinské Anglie, kterou znázorňovaly nejen stylové kostýmy navržené Janou Zbořilovou, ale také jednoduchá, v jistém pohledu industrializovaná scéna Martina Černého. Obrovský quasi cihlový dům s kovovými schodišti naprosto trefně připomínal průmyslové prostředí továren či městských domů, které nalezneme i dnes v některých částech Anglie. Na první pohled jednoduchá scéna se pohybuje na důmyslně zakomponované točně, po níž se zpěváci během děje pohybovali. Hudební nastudování Ondřeje Olose, který večer dirigoval, v sobě mělo spousty jižanské energie a skryté grotesknosti, která se zrcadlila i na jevišti.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_02

Po zhlédnutí představení garantuji, že si postavu Falstaffa nebudete do smrti pamatovat jinak než v podání španělského zpěváka Luise Cansina, hosta Národního divadla Brno. Takové souznění s hlavním hrdinou nemůže nabídnout každý. Interpretova elegance, ladnost pohybů a špetka grácie byla viditelná a slyšitelná i přes roušku opilecké, sebestředné a metrosexuální povahy Falstaffa. Obdobná grácie provázela i Damiana Salerna (j. h.), italského představitele Forda – manžela jedné z windsorských paniček a soka windsorského rytíře. Oba zpěváci na jeviště přinesli „verdiovský“ glanc, dominující v hudebně-dramatickém projevu. Windsorské paničky ztvárnily zpěvačky Pavla Vykopalová (Alice Ford), Doubravka Součková j. h. (Nanetta), Markéta Cukrová j. h. (Meg Page) a Jana Hrochová (Mrs. Quickly), které suverénními pěveckými i hereckými výkony bravurně vykreslovaly skrytou ženskou intuici. Jan Šťáva a Vít Nosek představovali Falstaffovy poskoky. I tady byla myšlenka režiséra Ondřeje Havelky inspirovat se groteskou, nebo spíše klauniádou, přetvořena do postav Bardolfa a Pistola. Oba představitelé se výzvy nezalekli a všechna naznačená specifika věrohodně ztvárnili. V lyrických duetech Nanetty (D. Součková) a Fentona hlasově vynikal Daniel Matoušek j. h. V roli nápadníka Nanetty se divákům představil turecký tenorista Berk Dalkiliç j. h. a němou roli hostinského komicky zahrál slovenský herec a mim Pavol Seriš.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_03

Bude na místě vyzdvihnout také překlad italského libreta. Text plný vulgarismů a obecné češtiny svou primitivností korespondoval s příběhem a po jazykové stránce atmosféru děje dokresloval. Verdiho dílo je mimo jiné neobvyklé svými simultánními dialogy a recitativy tzv. ansámbly více postav na jevišti, které jsou samy o sobě posluchačsky náročné. Inscenační tým do většiny těchto případů zakomponoval také jevištní pohyb. Snahu „vyždímat“ z každé scény co nejvíce kvituji, v určitých momentech se však objevovalo velmi mnoho jevů (hudebních, gestikulačních, pohybových, mimických atd.), kterých si společně se čtením titulků a vstřebáváním příběhu nemusel divák vždy všimnout. Vrcholem opery je závěrečná fuga „Celý svět je jen šprým“, která má funkci shrnutí a odlehčení děje. V Havelkově verzi zpěváci odhazovali svůj šat a symbolicky se tak vzdávali svých charakterů. Nová brněnská inscenace opery Falstaff si promyšlenou dramaturgií a dechberoucí výkony zpěváků jednoznačně zaslouží vaši návštěvu.

Program

Giuseppe Verdi – Falstaff

Středa 5. dubna 2023, Národní divadlo Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Nejčtenější

Kritika

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce