Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.

Námět opery vychází ze hry Williama Shakespeara Veselé paničky windsorské, která ovlivnila Arriga Boita při psaní libreta. Konkrétně jej nejvíce zaujala postava tlustého, hýřivého rytíře Falstaffa, objevující se již v první části Shakespearovy historické hry Jindřich IV. z roku 1597. Verdiho komická opera (buffa) Falstaff je poslední hudebně-dramatické dílo autor. Naznačený žánr však nebyl hlavní doménou skladatele. Verdi za svůj život napsal necelých třicet oper, z nichž pouze dvě jsou komické.

Falstatff je impozantní dílo hned po několika stránkách – četné dialogy, vícero dějových linií navzájem se proplétajících, typologie postav a v neposlední řadě mohutný závěr v podobě fugy umožňují vytvořit velkolepou, propracovanou inscenaci. Ondřej Havelka společně s Janou Hanušovou a Pavolom Serišem j. h., měli na starost pohybovou spolupráci a vytvořili místy až jakousi dobovou grotesku. Charaktery postav povýšili na jinou úroveň specifickou chůzí, mluvou, gesty či vlastnostmi. Do detailu si vyhráli s jejich typologií s přidanou hodnotou, která v opeře působila nadčasově. Oceňuji zachování původního časoprostoru, a to tedy alžbětinské Anglie, kterou znázorňovaly nejen stylové kostýmy navržené Janou Zbořilovou, ale také jednoduchá, v jistém pohledu industrializovaná scéna Martina Černého. Obrovský quasi cihlový dům s kovovými schodišti naprosto trefně připomínal průmyslové prostředí továren či městských domů, které nalezneme i dnes v některých částech Anglie. Na první pohled jednoduchá scéna se pohybuje na důmyslně zakomponované točně, po níž se zpěváci během děje pohybovali. Hudební nastudování Ondřeje Olose, který večer dirigoval, v sobě mělo spousty jižanské energie a skryté grotesknosti, která se zrcadlila i na jevišti.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_02

Po zhlédnutí představení garantuji, že si postavu Falstaffa nebudete do smrti pamatovat jinak než v podání španělského zpěváka Luise Cansina, hosta Národního divadla Brno. Takové souznění s hlavním hrdinou nemůže nabídnout každý. Interpretova elegance, ladnost pohybů a špetka grácie byla viditelná a slyšitelná i přes roušku opilecké, sebestředné a metrosexuální povahy Falstaffa. Obdobná grácie provázela i Damiana Salerna (j. h.), italského představitele Forda – manžela jedné z windsorských paniček a soka windsorského rytíře. Oba zpěváci na jeviště přinesli „verdiovský“ glanc, dominující v hudebně-dramatickém projevu. Windsorské paničky ztvárnily zpěvačky Pavla Vykopalová (Alice Ford), Doubravka Součková j. h. (Nanetta), Markéta Cukrová j. h. (Meg Page) a Jana Hrochová (Mrs. Quickly), které suverénními pěveckými i hereckými výkony bravurně vykreslovaly skrytou ženskou intuici. Jan Šťáva a Vít Nosek představovali Falstaffovy poskoky. I tady byla myšlenka režiséra Ondřeje Havelky inspirovat se groteskou, nebo spíše klauniádou, přetvořena do postav Bardolfa a Pistola. Oba představitelé se výzvy nezalekli a všechna naznačená specifika věrohodně ztvárnili. V lyrických duetech Nanetty (D. Součková) a Fentona hlasově vynikal Daniel Matoušek j. h. V roli nápadníka Nanetty se divákům představil turecký tenorista Berk Dalkiliç j. h. a němou roli hostinského komicky zahrál slovenský herec a mim Pavol Seriš.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_03

Bude na místě vyzdvihnout také překlad italského libreta. Text plný vulgarismů a obecné češtiny svou primitivností korespondoval s příběhem a po jazykové stránce atmosféru děje dokresloval. Verdiho dílo je mimo jiné neobvyklé svými simultánními dialogy a recitativy tzv. ansámbly více postav na jevišti, které jsou samy o sobě posluchačsky náročné. Inscenační tým do většiny těchto případů zakomponoval také jevištní pohyb. Snahu „vyždímat“ z každé scény co nejvíce kvituji, v určitých momentech se však objevovalo velmi mnoho jevů (hudebních, gestikulačních, pohybových, mimických atd.), kterých si společně se čtením titulků a vstřebáváním příběhu nemusel divák vždy všimnout. Vrcholem opery je závěrečná fuga „Celý svět je jen šprým“, která má funkci shrnutí a odlehčení děje. V Havelkově verzi zpěváci odhazovali svůj šat a symbolicky se tak vzdávali svých charakterů. Nová brněnská inscenace opery Falstaff si promyšlenou dramaturgií a dechberoucí výkony zpěváků jednoznačně zaslouží vaši návštěvu.

Program

Giuseppe Verdi – Falstaff

Středa 5. dubna 2023, Národní divadlo Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce