Svěží čerstvý vítr přinesla na brněnskou scénu svým debutovým albem slovensko-česká skupina Carpet Cabinet. Sedmičlenná formace působí v jihomoravské metropoli od roku 2013 a spolu s několika zajímavými hosty přináší ve dvanácti skladbách profesionálně zahranou a nahranou směs moderních i tradičních žánrů, smršť rytmů a kaleidoskop barev. V oficiální tiskové zprávě hudebníci hovoří o inspiraci „od hiphopu po soul a R&B až k například drum’n’bassu a elektru“, ale pod všemi těmito žánry a jejich kombinacemi zurčí a bublá jazzový základ. Carpet Cabinet sice není čistě jazzová skupina, ale svou tvorbou ukazuje na jednu z cest, kterými se dnes jazz ve světě ubírá. Podobně jako Robert Glasper se svým nadžánrovým elektro-koktejlem loni zazářil na festivalu JazzFestBrno, září Carpet Cabinet na domácí scéně. Září pochopitelně zatím skromněji, ale k jakýmkoli náznakům provinčnosti má jejich album daleko.
Skupina zdůrazňuje, že album pojala podobně pestře jako své koncerty, na které si také zve hosty. Zatímco v jednom rozhovoru hudebníci prozradili, že sami poslouchají zhruba z 60 % instrumentální hudbu, na CD najdeme přesně polovinu písní s hostujícími vokalisty a polovinu instrumentálek (po šesti). Přitom písně jsou střídavě zpívané a rapované. Ve spojení s nástrojovým obsazením kapely (dva saxofony, trubka, piano, kytara, baskytara, bicí) vzniká pestrý živý tvar, do nějž i hiphopové prvky přistupují naprosto organicky bez sebemenšího prvku nepřístojné syntetičnosti. Elektronické zvuky – syntezátory i mašinky pro zkreslení hlasu – jsou sice samozřejmou součástí celku, ale živá hudba se stále přítomným napětím mezi průzračnými dechy a hutnými basovými linkami je základem.
Možná nejméně typickou a přitom pro album velmi důležitou skladbou je Thug Life s hostujícím slovenským raperem Hawkym. Jeho text (bohužel místy zbytečně vulgární a silácký) postupně dochází k pointě, že základním posláním (tím, „čo mám rád“) je „robiť hudbu“. Jako by slovy svého hosta chtěla kapela naznačit, že o hudbu, tedy o formu, jí jde víc, než o obsah (texty) písní. Proto i barvy hlasů přizvaných zpěvaček vnímám především jako další hudební nástroje, které skvěle zapadají do hudebního puzzle kapely. Krásným příkladem je hned úvodní píseň Strenght to Listen, v níž Sisa Fehérová působí úplně jinak než na svém aktuálním albu Cirrus. Ne náhodou Carpet Cabinet jako jeden ze svých inspiračních zdrojů uvádějí Sisinu starší kapelu Pitch Bender. Běžnému (jazz/soul)popu se z celého alba nejvíce blíží skladba Podoby se Zuzanou Mikulcovou, nicméně i ona klame. Krásně zazpívaná píseň se slovenským textem se totiž rozvine do osmiminutové skladby s dlouhou jazzovou instrumentální pasáží, aniž by jen na okamžik ztratila něco ze svého napětí. Další barvu na pomyslné plátno přináší se skladbou Smoke It! keňská raperka Tina Mweni, jejíž projev – nebýt poučeného doprovodu se zdůrazněním spodních proudů – jako by evokoval evropské taneční kapely počátku 90. let.
Z instrumentálních skladeb stojí za pozornost například lehce stravitelná Rebirth, v níž se jazzové prvky naprosto přirozeně prolínají s popovým základem. Pět minut v tomto případě uběhne tak rychle, že si povrchní posluchač nemá šanci všimnout členitosti skladby. Zcela jiným způsobem, na ploše sedmi minut, se rozvíjí kompozice God’s Sake, v níž mezi rozjezdovou pasáží s lehce načrtnutými dechy a energickým závěrem celokapelovým závěrem zaujme ambientní střední pasáž. Konec alba pak představuje příjemné finále s vyzrálým zpěvem a rapem Ashley Abrman a saxofonovými sóly (F. E. T.), s další směsí živého a elektro funku Magic Bloom a konečně s rytmickou rozlučkovou Hmm… Not Bad!, skladbou někde na pomezí mezi brazilským karnevalem a letními písněmi skupiny Midi Lidi.
Význam skupiny Carpet Cabinet netkví v hudební originalitě. Původnost zde vzniká pouze jako dobře vymyšlená kombinace už známých prvků a kapela samotná nic zásadně nového nepřináší. Nová je však cesta, kterou se tito jazzoví muzikanti vydali. Současná česká jazzová scéna zažívá už několik let obrovský rozmach, což se odráží v množství výborných muzikantů a kapel. Je tedy třeba se odlišit a ne každý je kompozičně nebo aranžérsky tak zdatný jako David Dorůžka, Luboš Soukup, Tomáš Liška, Martin Brunner nebo pánové a dáma z Vertiga. Hudebníci z Carpet Cabinet se rozhodli propojit své umění se světem popu, soulu, funku a elektronické taneční hudby, což u nás – počítáme-li stále s jazzovým základem – ještě není příliš obvyklé. Ve spojení s hosty a také s výtečným zvukem (Lukáš Martinek ze studia Svárov a následný mix a mastering ve studiuEcsona Waldese) to přineslo ovoce a album je nejen na brněnské scéně velkou událostí.
Carpet Cabinet – Be Good, Stay Strong, Live Long. Vydáno vlastním nákladem, 2016. 12 skladeb, celkový čas: 62:29
