Cesta Michala Horáčka za kvalitním popovým písničkářstvím

25. duben 2016, 0:57
Cesta Michala Horáčka za kvalitním popovým písničkářstvím

Michal Horáček se svou „kočovnou společností“ slavil v brněnském Sono Centru zasloužený úspěch. Pětice špičkových muzikantů, tři zpěváci, zvukař plus autor všech odzpívaných textů nabídli reprezentativní průřez Horáčkovou tvorbou za bezmála třicetiletí jeho tvorby.

Už podruhé ve stejném sále, ale s obměněnou sestavou, představil v Brně svůj další cestovní projekt textař a vydavatel Michal Horáček. Pořad Na cestěuváděl minulý rok cestovní podobu debutového alba Františka Segrada s jeho hosty. Letošní verze s totožným názvem představila trojici zpěváků svázanou s několika Horáčkovými projekty. Tradiční oporu písňového recitálu Františka Segrada a dva rodáky z Brna: Lenku Novou a Jana Sklenáře.

Horáčkovy sázky na koně jsou příslovečné a daří se mu sázet i na ty muzikantské: trojice zpěváckých osobností se na jevišti výborně doplňovala, empaticky doprovázená pětičlenným ansámblem snů. Od různých kytar (ale i banja) minibandu šéfuje univerzální multiinstrumentalista, aranžér a vyhledávaný studiový hráč Josef Štěpánek. Doplňuje ho skvělá cellistka Petra Malíšková a tři výteční jazzmani: pianista Jan Steindorfer, kontrabasista Jan Tengler a bubeník Pavel Bady Zbořil.

Skromná sestava si troufá na třicetiletou retrospektivu tvorby textaře Michala Horáčka počínaje prvním společným albem s Petrem Hapkou pro Hanu Hegerovou Potměšilý host z roku 1987 až k písním na chystané album Lenky Nové 40, které by mělo vyjít na konci roku (Poslední noc, Čtyřicet, Zabijte ji tiše, Postrádám), ze kterých v rámci pořadu pro Lenku vznikl malý kompaktní ochutnávkový recitál.

Dominantní pro pořad Na cestě je pochopitelně společná Horáčkova tvorba s Petrem Hapkou, už ale zdaleka není výlučná. Právě Lenka Nová se autorsky (i pěvecky, samozřejmě) prosadila už na album Ohrožený druh a zhudebnila i některé písně na své chystané třetí album. Spolu s Janou Amrichovou nejcharismatičtější „Laura“ s vizáží femme fatale ke krásnému tmavému hlasovému témbru postupně přidává výrazovou pevnost a probarvující valéry hlasu s reflexí prožitých zkušeností.

K Horáčkovým „úlovkům“ ostatně patří i původem a vzděláním brněnský herec a klasicky školený zpěvák Jan Sklenář; představitel Štamgasta v muzikálu Kudykam se bez naděje na alternaci naučil titulní roli – a Horáček umí respekt a píli ocenit, takže se své šance na scéně dočkal a zazpíval si později i v Českém kalendáři. Jeho projev je herecky civilní, přesto se ctí zvládl přezpívat i part Richarda Müllera v písni Pod plynárnou z CD Citová investice i Kocábova SebastiánaStáří. Po svém, s respektem, ale bez zbytečných úliteb svým slavným předchůdcům.

Nejhotovějším (myšleno nejdůvěryhodnějším) zpěvákem z trojice je František Segrado. Od první chvíle spolupráce s Michalem Horáčkem na albu Tak to chodí (2003) jedou na společné vlně pochopení textu do nejmenších nuancí a Segradova sdělnost a neokázalost projevu Horáčkově poetice pokorně slouží. Titulní píseň z alba Strážce plamene je mu psaná na míru – zasloužila by si empatičtější videoklip, Segrado je navíc dobrý herec. Za oněch třináct let se vypracoval především jako suverénní zpěvák se širokým výrazovým rejstříkem a potvrdil Horáčkovu úspěšnost i na poli sázek na starší koně: jeho předloňské album Segrado je platinové a Horáčkovy texty na písně Paola Conteho, Peppe Voltarelliho, Toma Waitse a Billy Joela (na koncertě zazněl Piano Man s textem Se štěstím mohly by být) patří k tomu nejlepšímu z Horáčkovy éry „po Hapkovi“.

Výborný nápad byl na albu zachovat v nových aranžích oba nadčasové texty s hudbou Jaroslava „Trabanda“ Svobody: Prahua Něco hezkého; obě písně také na koncertě sklidily největší ovace, a nejen kvůli aktuálním politickým konotacím. U Segrada navíc nehrozí nápodoba kohokoliv ani náhodou, prostě to neumí a především nechce. Po svém si zfrázoval druhdy Müllerovo Štěstí je krásná věc, do Stáří vysyčel povedený pendant recitativu Josefa Kemra, věrohodně podal i píseň pro Hanu Hegerovou Žít a nechat žít. Naprosto nečekaně se ovšem vypořádal s dvouoktávovou, kantilénově vystavěnou finální skladbou z Kudykama Tante cose da veder’s náročnou gradací. Slušela mu právě pro onu empatii, patrnost prožitků a zkušeností let, které sděluje text.

Na kvalitě hudebních úprav starších i novějších skladeb mají výrazný společný podíl dva nejméně nápadní členové koncertního týmu: již zmíněný kytarista Josef Štěpánek a mistr zvuku Michal Pekárek, Horáčkův dlouholetý souputník.

Zkušenost a empatii projevil – last but not least – i průvodce večerem Michal Horáček, který oproti dřívějším projektům ku prospěchu věci významně zredukoval svůj slovní příspěvek. Mluvené slovo v jeho podání provázelo večerem nejen životními moudry, ale především humorem s nádechem sebeironie.

Na cestě. Michal Horáček a hosté – František Segrado, Lenka Nová, Jan Sklenář. 21. dubna 2016, Sono Centrum, Brno.

Foto Ilona Pavlátová a Tomáš Svoboda

Komentáře

Reagovat
  • Eva a Míťa Flajšmannovi

    30. duben 2016, 15:38
    Vážený pane Horáčku, velmi jsme se těšili na koncert do SONO,21.4.2016.Ale byli jsme velice zklamaní,že nepřijel Ondřej Ruml a vůbec nebyl omluven.Slouží Vám jeho jméno pouze jako reklama?Také se nám nelíbilo zpolitizování.(Narážky na současnou vládu).Pan František Segrado má velmi dobrý hlas,jediný, který se nám líbil.Avšak píseň o Praze a narážka na Hrad také nebyla dost fér.Obzvláště nás urazilo zaznění melodie Státní hymny,vůbec se to nehodilo do zábavného programu.Vás jsme si vždy vážili jako filosofa, ale to co jste předvedl (Skákal pes přes oves a Měla babka čtyři jabka) byly bláboly.Snad to způsobilo víno,kterého jste vypili až na scéně přespříliš.A to se nebudeme vyjadřovat o zpěvačce Lence Nové, která by ve svých 42 letech mohla být více vyzpívaná. Moc nás mrzí to,co jsme Vám museli upřímně sdělit. Zdraví Eva a Míťa Flajšmannovi P.S.Jsme lidé, kteří navštěvují divadla a koncerty a to, co jsme shlédli nás zklamalo.
    • Sam

      10. květen 2016, 23:30
      To jsou kecy jezis maria. Lenka bola hodne dobra a politicke narazky byli asi az prilis na miste a aktualni.




Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více