Nebývá zvykem, že by se konzervatoristé angažovali v samostatně organizovaných ansámblech. Jeden takový však v loňském roce z brněnské konzervatoře vzešel a směle se etabluje školskému systému a kulturnímu průmyslu trochu navzdory. Mladí prostě chtějí hrát. Chamber Symphony Orchestra Brno se brněnskému publiku úspěšně představil v premiéře v květnu 2017 Mahlerovou symfonií Titánů. Ve své druhé koncertní sezóně soubor pokračoval v komorní interpretaci druhou symfonií Johannese Brahmse. Potřetí v Brně orchestr vystoupil 3. ledna při novoročním koncertu v katedrále sv. Petra a Pavla. Samostatné komorní těleso standardně spolupracuje s dirigentem Stanislavem Kummerem. Pro recenzovaný koncert bylo doplněno o několik hostujících hráčů a taktovky se tentokráte chopil dirigent a skladatel Jiří Najvar. Ten vedle Koncertu pro flétnu Wolfganga Amadea Mozarta a Magnificat Johna Ruttera uvedl v premiéře také svou kompozici La preghiera di Capodanno.
Program novoročního koncertu zahájil Koncert pro flétnu a orchestr G dur Wolfganga Amadea Mozarta. Místo konání koncertu bohužel nebylo pro výsledný zvuk zvoleno uvážlivě, přívětivost akustiky katedrály se odvrací od všeho, co je mladší gregoriánského chorálu, nebo od kompozic, které nepředpokládají sedmisekundový dozvuk. Najvarovo pojetí však deklarovalo, že je možné uvádět s historicky nepoučeným tělesem Mozartovo dílo v charakteru vlastně poučeném. Dirigent oprostil projev od zbytečného romantizování (které by v katedrále stejně nevyznělo), orchestr šetřil vibratem a zbytečnými gesty. Logická výstavba akustiky byla sice znatelná, utrpěla však v roztříštěném dozvuku. V partu sólové flétny se představil Tim Kadlec. Jeho hra měla švih, drobné noty krystalizující lehkost a invenci. Orchestr mu byl bez skrupulí stabilním partnerem, byla znát citlivá komunikace mezi sólistou a smyčcovou sekcí (koncertní mistr Marián Hrdlička). Komorní orchestr má vůbec vynikající obsazení i dechové sekce. Ze zvukového oblouku, který se k posluchači dostal, vynikal především lesní roh jako velmi stabilní bas (výborná Barbora Jedelská a hostující Jitka Koudelková).
La preghiera di Capodanno Jiřího Najvara je novoroční modlitba písňové formy na italský text pro sólový soprán a orchestr podbarvený varhanami. Skladatel chtěl zkomponovat skladbu široce přístupnou jakémukoliv posluchači, srozumitelnou na první poslech. A to se zdařilo: jemná instrumentace dokreslovaná harfou s mnoha korunami a volnými závěry citlivě sledovala textovou linii. Skladba to byla velmi líbezná a přes silnou emocionální stránku také řemeslně tedy skladatelsky znamenitá. Pomalejší tempa, varhanní pasáže (interpretovala klavíristka Šárka Janíková) a celková lyričnost jí také daly šanci vyniknout ve zmíněném prostoru. Příjemně po celý večer překvapovala sopranistka Hana Kuželová. Její hlas oplývá jasně sytou barvou, ovládnutou technikou vyrovnanou ve všech polohách, bez ostrosti ve výškách a bez zbytečného zabarvování. Přednášela modlitbu něžně s naprosto přirozenou deklamací, pokorně a neměla zapotřebí žádnou exhibici.
Poslední třetinou koncertu tvořilo Magnificat pro smíšený sbor, soprán a orchestr od britského skladatele Johna Ruttera. Do biblického chvalozpěvu Magnificat anima mea Dominum je (tak trochu nesmyslně) zakomponována báseň na anglický text Of Rose a Lovely Rose a Sanctus. Kompozici s převládajícími durovými tóninami otevřel zpěv Magnificat velmi optimistického až rozverného ladění. Jednalo se o skladbu bezmála v rázu filmové hudby se zvraty, širokými plochami smyčců a velkolepými závěry umocňovanými perkusemi a tympány. Ke spolupráci přizval dirigent smíšený sbor Smetana Hulín pod vedením sbormistryně Lenky Poláškové. Téměř čtyřicetičlenné těleso nemělo vždy jasné nástupy frází a zpěváci občas nejednotně předržovaly vysoké noty dlouhých hodnot. Zpívali ale s velkým nasazením, drželi náročné tempové změny a textu bylo i v tak nepříhodném prostoru dobře rozumět. Velmi rušivá však byla nejednotnost v tvrdé a měkké výslovnosti latiny.
Dirigent Jiří Najvar držel příjemná tempa a zřetelná gesta. Z jeho projevu čišela maximální soustředěnost, zřetelná byla radostná spolupráce všech účinkujících. Do profesionality ještě orchestru možná intonačně i interpretačně leccos chybí, profesionály ale převyšují nesmírným entusiasmem. Velmi optimistický program tak vnesl do nového roku ukázku kulturní budoucnosti Brna. Leží na těch, které to skutečně baví!
Komorní symfonický orchestr Brno. Novoroční koncert.
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro flétnu a orchestr G dur;
Jiří Najvar: La preghiera di Capodanno – premiéra;
John Rutter: Magnificat.
Jiří Najvar – dirigent, Hana Kuželová – soprán, Tim Kadlec – flétna, Smíšený pěvecký sbor Smetana Hulín, Lenka Polášková – sbormistryně.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..