Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Collegium Musicale: velkolepý závan baltské sborové tradice

Pondělním koncertem estonského komorního sboru Collegium Musicale vstoupil Moravský podzim do své poslední třetiny. Význam večera podtrhuje hned několik momentů: šlo o jediný ryze vokální festivalový večer a jeho výlučně estonský charakter navázal na norské či polské koncertní série předloni. Hned třikrát byl v programu zastoupen rezidenční skladatel festivalu Erkki-Sven Tüür a v neposlední řadě se jednalo o interpretačně mimořádně hodnotný zážitek.

Přičteme-li skutečnost, že zaplněný Červený kostel na sakrální prostředí nezvykle živě aplaudoval atraktivnímu a působivému programu sestávajícímu z hudby přelomu 20. a 21. století, vyjde nám koncert jako vůbec nejlepší příklad změn, kterými začal Moravský podzim procházet počínaje předloňským ročníkem.

Čtrnáct pěvkyň, dvanáct pěvců a zpívající sbormistr Endrik Üksvärav přijeli do Brna deset dní poté, co koncertem v Tallinnu oslavili pět let existence. Soubor je složen většinou z mladých lidí s dokonale sjednocenou hlasovou technikou, nesmírnou intonační přesností a solidně posazeným, čistým a rovným tónem bez sebemenšího vibrata, který nejlépe vyhovuje skladbám krajní rytmické a intonační složitosti. Soustřeďuje se na veškerý sborový repertoár, ovšem se zvláštním důrazem na hudbu nejstarší a nejnovější.

Dílo Erkkiho-Svena Tüüra koncert rámovalo a půlilo, ve dvou vzniklých skulinách pak zněly skladby dalších estonských velikánů Arvo PärtaVeljo Tormise. První polovina přinesla duchovní hudbu s výrazným liturgickým ukotvením. Úvod obstarala Tüürova stručná, ale náročná Missa brevis, dílo dokonale a zároveň dosti originálně vystihující smysl textu. Vznikla vloni a nechtělo se věřit, že v odpolední besedě skladatel neuvedl duchovní tvorbu za sobě nejbližší a že dílo napsal pro soutěž amatérských sborů. Sboristé byli od prvního tónu dokonale rozezpívaní a koncentrovaní, nepotřebovali žádné zahřívací kolo.

Následovala tři díla Arvo Pärta – chvalozpěv Alleluia s tropem ke sv. Mikuláši vyzněl prosvíceně a čistě i v krajních sopránových polohách. V rámci kontrastu zazpívalo následující mariánský prosebný zpěv Most Holy Mother of God jen kvinteto zpěváků včetně sbormistra. Byl to jeden z vrcholů večera, zpěváci tlačili citlivé tóny takřka až ke čtvrttónovým chodům, zněli líbezně, přitom ale průrazněji než legendární Hilliard Ensemble, jemuž je zpěv věnován. Jedině v prvním ze Dvou slovanských žalmůse podvakráte ozvala v sopránech nejistota při nástupech na nejvyšší tóny.

Nebyl to sice ještě konec duchovní části večera, každé další dílo ovšem bylo překvapivé ve své koncepci, což dodalo zbytku koncertu zvláštní elán. Tüürův trojjazyčný řecko-církevněslovansky-estonský tradiční ortodoxní chvalozpěv Svatý Bože, nadepsaný Triglosson trishagion, trvá takřka deset minut a odvíjí se v několika usebraných pomalých gradacích k výjimečnému duchovnímu prožitku. Teprve nyní nastal zlom a přišly zpěvy světské, a to originálně pojaté úpravy baltského folkloru od Veljo Tormise, spojené do mohutného cyklu 51 ohlasových položek. Výběr čtyř z nich v účinku gradoval: třetí píseň Nápadníci z moře (Mere kosilased) má repetitivní rapsodický recitativní charakter (pevné znělé alty!) umocněný zvláštně umanutým minimalismem formovým, zároveň šlo v programu o první a asi jediný vyložený „doják“ připomínající rituální zaříkání či jezerní vlny omývající ostrovní pannu čekající na vysněného chlebového ženicha. Veškeré sónické kvality estonštiny zde dostaly vůbec největší prostor. Tormisovský blok vrcholí repetitivní morbidní Ukolébavkou(Hällilaul).

Večer překvapivě vrcholil filosoficky – zasněnou lyrikou básníka a teologa Arveda Paula, hudebně nikterak výrazně, spíše šlo o epilog programu, než jeho součást. Ještě přišlo dvé přídavků – lidová svatební písnička opět ve vícehlasé úpravě a Pärtova Bogorodice ve vysokém tempu. Velkou část programu si lze v podání Collegium Musicale poslechnout na YouTube➚

Výjimečný večer trvající necelou hodinu a čtvrt ukázal, jak mocnou sborovou a hudební velmocí Estonsko (a do značné míry celé Pobaltí) je a jak je silné i po skladatelské stránce. Není to sice jen věc státních dotací, stojí ale za zmínku, že ono proklamované a u nás prakticky nedostižné procento rozpočtu do kultury by v Pobaltí bylo spíše almužnou. V každém případě z nesmírně široké scény – profesionální i amatérské – přijela do Brna absolutní špička. Škoda jen okolního automobilismu, motorek, troubení i jednoho vrtulníku. Atmosféra byla jinak vynikající a prostor patří v Brně k akusticky nejvhodnějším na vokální hudbu.

Autor recenze je člen Dramaturgické rady Moravského podzimu a uvádí na festivalu uměnovědné biografy.

Erkki-Sven Tüür: Missa brevis, Arvo Pärt: Alleluia-Tropus (Nejsvětější Matka Boží), Dva slovanské žalmy (č. 117 a 131), Erkki-Sven Tüür: Triglosson trishagion, Veljo Tormis: Unustatud rahvad (Zapomenuté národy) – výběr, Erkki-Sven Tüür / Arved Paul: Kui vaikivad päevased tuuled (Když vítr na den utichne). Komorní sbor Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav. 12. října 2015, 19.30 Českobratrský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno. V rámci festivalu Moravský podzim.

Collegium Musicale, sbormistr Endrik Üksvärav a Erkki-Sven Tüür, foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Smíšený sbor Ars Brunensis Chorus oslavil v neděli 35 let profilovým koncertem spojeným s miniaturní poutí z kostela svatého Augustina do Hvězdárny a planetária Brno. Duchovní část programu se překlopila ke světské s poněkud bizarním zakončením. Tím bylo provedení kapesního oratoria Vladimíra Franze Prezidentská volba.  více

Má rád samotu uprostřed přírody i atmosféru velkoměsta, prošel hudebním vývojem od rockové skupiny až po symfonický orchestr. Hostem letošního ročníku festivalu Moravský podzim je estonský skladatel Erkki-Sven Tüür. Když jsme si domlouvali termín telefonického rozhovoru, oba jsme zapomněli na rozdílná časová pásma a málem se minuli. Nakonec jsme se ale přece jen našli – ostatně všechno je dnes provázané, jak sám říkal.  více

V sobotu pokračoval festival Moravský podzim cyklem pro dva klavíry Visions de l’Amen. Duo Terezie Fialová a Karel Košárek hrálo výborně, doplněná recitace biblických textů celkovému vyznění nijak nepomohla.  více

Včerejší koncert Brněnských violoncellistů přinesl výhradně hudbu žijících autorů – nikoli však experimentátorů v oblasti elektronických médií, nýbrž již prověřených klasiků. Čtyři skladby východní provenience ukázaly různost přístupů k tradici hudební i duchovní a byly kontrastně orámovány teritoriálně bližšími světskými díly.  více

Moravský podzim včera ozdobila Rotterdamská filharmonie, která svým koncertem připomněla krásu ruské hudby a Sibeliových symfonií. Publikum se i v letošním ročníku festivalu dočkalo zahraničního orchestru vynikající úrovně.  více





Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více