S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.
Ansámbl zahájil večer výbojným, rytmicky výrazným Smyčcovým kvartetem č. 4 „Música de Feria“ mexického skladatele Silvestra Revueltase. Skladba s názvem Música de Feria (Jarmareční hudba) vznikla roku 1932 a ke smyčcovým kvartetům začala být řazena až mnohem později. Dílo je charakteristické ostrou, místy až úsečnou rytmikou, která takřka volala po neučesaném až syrovém uchopení. Dlužno dodat, že hudebníci si – v tom nejlepším slova smyslu – s Revueltasovou skladbou žádné servítky nebrali. Dravé zářezy smyčců překypovaly energií a podtrhovaly moderní hudební jazyk mexického skladatele. Pochvalu zaslouží obzvláště violistka Sandra Liliana Arango Calderón, jejíž pulzující ostinata vystupovala na povrch více než bývá u tohoto nástroje zvykem. Zvuk ansámblu byl tak za všech okolností plný, a to i v těch nejvyhrocenějších polohách skladby.
Smyčcový kvartet č. 1, op. 20 Alberta Ginastery, který následoval po divoké úvodní kompozici, hovořil k posluchačům o něco srozumitelnějším, přesto stále dost expresivním a barevně pestrým jazykem. Interpretační síla tělesa se projevila především ve vášnivých imitacích mezi jednotlivými nástroji, které akcentovaly dialogický princip Ginasterovy hudby. V tanečnějších částech skladby však dokázali hudebníci zvolnit z dravého přístupu a řezavá ostinata se změnila v lehké a průzračné přiznávky. Velkou pochvalu si zaslouží práce s dynamikou ve druhé větě Ginasterova kvartetu, kde kombinace ostrých pizzicat a jemných staccat tvořila půvabnou a vyváženou zvukovou kombinaci. Z hlediska barevných kombinací se jednalo o pravděpodobně nejbohatší dílo koncertu – hra col legno, volné pády smyčce, hra za kobylkou, umně užité pizzicato a mnoho dalších houslových technik zajišťovalo neustálou proměnu hudebního sdělení, to vše v precizní a nestrnulé interpretaci hudebníků.
Závěrečná suita „María de Buenos Aires“ v instrumentaci José Camachy pocházela od argentinského mistra tanga a virtuozního hráče na bandoneon Astora Piazzolly. Po expresivních skladbách předchozích autorů byla sladká melodika Piazzollovy hudby vítanou změnou a povedenou tečkou koncertu. Právě zde dali hudebníci průchod pověstné hřejivé emočnosti jihoamerické hudby. Lyrické vedení hlavního tématu v úvodním tangu zvýraznili hudebníci vzdychající dynamikou a uvolněným rytmem.
Koncert ansámblu Cuarteto Q-Arte představil posluchačům díla, která na evropských pódiích citelně scházejí. Milovníci živelné, ale i něžné a lyrické jihoamerické hudby tak nemuseli jezdit do horkých krajin Jižní Ameriky, ale mohli si poslechnout hudbu Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly v útulném historickém sálu slavkovského zámku.
Cuarteto Q-Arte
Silvestre Revueltas: Smyčcový kvartet č. 4 „Música de Feria“
Alberto Ginastera: Smyčcový kvartet č. 1, op. 20
Alberto Piazzolla: Suita „María de Buenos Aires“
Historický sál, zámek, Slavkov u Brna, 11. června 2019
Zatím nebyl přidán žádný komentář..