Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

22. říjen 2017, 16:10
Cukr se solí v muzikálu Děsnej pátek

Městské divadlo Brno nabídlo na velké scéně další skutečně horkou muzikálovou novinku. V sobotní premiéře tady uvedli hudební komedii Děsnej pátek. Skladatel Tom Kitt a autor písňových textů Brian Yorkey, ve spolupráci s autorkou Bridget Carpenterovou pro divadlo upravili knižní a filmově opakovaně zpracovaný příběh. Zápletka muzikálu totiž pochází z románu Mary Rodgersové z roku 1972. Na jeho základech vzniklo postupně několik filmů, v jednom z nich si v 70. letech zahrála mladá Jodie Fosterová, v dalším se v roce 2003 potkaly Lindsay Lohanová a Jamie Lee Curtisová.

Sousloví horká novinka z úvodu není v tomto případě publicistické klišé. Děsnej pátek (Freaky Friday) měl premiéru vloni ve Virginii, broadwayská verze je teprve v přípravách. Městské divadlo Brno je tedy teprve druhou scénou na světě, která dílo nastudovala. Divadlo tak zúročuje nadstandardní vztahy s agenturou Disney, která kontroluje kvalitu produkcí, k nimž udělila licenci, po celém světě. Brněnští obstáli při uvádění více než dvou stovek repríz muzikálu Mary Poppins a zřejmě obstojí i nyní. Výsledná inscenace Děsného pátku v režii Petra Gazdíka totiž připomíná bohatě polévaný a místy až disneyovsky přezdobený slavnostní dort: jde tady o americky didaktické rozlišování dobra a zla, sladký happy end a náležitě traktované výsledné poučení. Prostě tak jak to mají na svatebních i muzikálových koláčích za Severním Atlantikem rádi.

desnej_patek_2017_MdB_01Lukáš Vlček, Ivana Vaňková, Viktória Matušovová, Tomáš Sagher

A ona naznačená dvojlomnost, která je všudypřítomná v díle i Gazdíkově inscenaci, tvoří základní osu příběhu. Tou je konfrontace světa adolescentů a dospělých. Jde tady o vztah mezi matkou a dospívající dcerou, který je na počátku plný nedorozumění, přezírání a nepochopení. Po jedné z mnoha hádek si matka s dcerou kouzlem vymění na jeden den svá těla. Začíná tak kolotoč bláznivých i vážnějších situací, až pohádkovou komiku a humor střídají polohy řekněme serióznější komentující skutečný život. Matka se musí vypořádat s divokými poměry studentského stáda na střední škole, její ratolest okusí kolik rozhodnutí a zodpovědnosti sebou nese život „těch velkejch“. Takto rozehranou situaci komplikuje fakt, že matku čeká na druhý den svatba…

Import amerických muzikálů ze současnosti sebou automaticky nese také dovoz jistého životního stylu (nejen v organizaci svatebních obřadů), ale i v pohledu na svět. A v této optice je Děsnej pátek v tuzemsku i odstupem času od knižní předlohy překvapivě aktuální. Ne že by předchozí generace na své rodiče nebyly drzé a odmlouvající, američtí a čeští pubescenti mají dnes logicky k sobě mnohem blíž, než tomu bývalo za časů vzniku knižní předlohy, časů nepropustných hranic a v dobách globálně nezasíťovaných internetem. I v tomto faktu bude zřejmě velká přitažlivost Děsného pátku pro tuzemské dospívající a jejich rodiče. A z tohoto faktu - tedy pobavit oba zmíněné věkové póly diváctva - také Gazdíkova inscenace vychází. Před publikem ožívá vtipná rodinná komedie, která nestraní žádnému ze zúčastněných táborů. K jejím českým kvalitám patří svižný a vtipný překlad Zuzany Čtveráčkové.

desnej_patek_2017_MdB_04Josef Gazdík a Jan Brožek

Gazdík se snaží uměřeně vyrovnávat požadavky opulentní hudební show a jakési intimně neokázalé story matky a dcery. Oné velkoleposti nahrává v dobrém i zlém několika úrovňová scéna Emila Konečného, která nápaditě využívá posuvného jevištního stolu i projekcí k rychlým proměnám. Při finálním svatebním obřadu se tady rozsvítí po bocích jeviště stovky žároviček. Zřejmě aby byly iluze amerického happy endu a morální osvícení publika, co nejzářivější a nejsladší… Co z tohoto cukrkandlového vizuálu byl Disneyho diktát, zůstává otázkou.

Děsnej pátek v brněnském provedení však umně vystrkuje přednosti originální díla, ke kterým patří vtipná zápletka a její variování, humorné dialogy i situace (matka tady občas mluví jako pubertální kanál, dospívající otrslá dívka je komicky způsobná) a zejména příjemně poslechová muzika Toma Kitta. Dočkáte se velkých muzikálových čísel (s nápaditou choreografií Carli Rebeccy Jefferson), ale i pop songů či vtipného kvinteta pohrávající si nápaditě s motivy blues. Toto číslo nazvané Vraťte mé dítě zpět, při němž se točí nejen pět hlasů ale i jejich aktérů v legračním kroužku, je jedním z hudebních vrcholů večera, ale i esencí samotného díla pocitově občas míchajícího cukr se solí.

desnej_patek_2017_MdB_02Ivana Vaňková a Josef Gazdík

Nu a stejně hořkosladké to mají herecky obě protagonistky, před které je postavený nesnadný úkol. Musejí komicky uhrát onu fyzickou proměnu a zároveň v této bžundě nepoztrácet i ony vážnější polohy. A to se oběma představitelkám při sobotní premiéře podařilo. Ivana Vaňková v roli proměněné matky Katherine chodí v epesní černé sukni a na jehlách, ale dává ramena vpřed, hrbí se jako dospívající dívka stydící se za rostoucí prsa nebo si zmateně pohrává za zády s rukama, to když často neví co s nimi. Viktória Matušovová svou mentální transpozici zvládla také výborně. Její Ellie je hybatelkou a vypravěčkou příběhu (Gazdík jej pro zrealističtění této fantaskní pohádky rozehrává přímo z první řady v publiku). Matúšovová dokáže v zajímavé expresi uhrát šílený strach matky o vlastního malého syna, šlehačkový závěr kusu legračně a vzdorovitě shodí koulením očima a povytahováním obočí, jak to dělají dospívající slečny nejen na svatbách svých matek. Obě herečky vynikají pěveckou perfekcí a jsou přirozeným a zábavným těžištěm večera. Příjemným pěveckým překvapením byl také Josef Gazdík v roli malého Fletchera. Svoji pubertu přesvědčivě uhrál odrostlejší Jan Brožek, aniž by se schovával jen za svůj klučičí kukuč. Zbytečně jednostrunnou karikaturu přenervované asistentky Torrey nabídla Jana Musilová. Komickou hlasovou i pohybovou vervou naopak publikum odzbrojila korpulentní tělocvikářka Lenky Bartolšicové.

Podtrženo sečteno: Disneyovsky pohádková zápletka o proměně dvou vztahově ošklivých ženských káčátek v uvědoměle milující se labutě je naštěstí také satiricky kousavým obrázkem o vztahu generací. Gazdíkova inscenace našla správný scénický poloměr mezi oběma těmito póly. Možno ji tedy doporučit mladým i těm, co bránou puberty již prošli a to nejen při dnešní druhé premiéře ve zcela jiných alternacích.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více