Dežo Ursiny: Tisíc izieb

30. červenec 2014, 0:55

Dežo Ursiny: Tisíc izieb

Co má koncertní záznam slovenského interpreta pořízený ve Valašském Meziříčí společného s brněnskou hudební scénou? Téměř nic – až na drobný detail, že album Tisíc izieb vyšlo v Brně u vydavatelství Indies Happy Trails. A přestože CD obsahuje hudbu a texty nezpochybnitelných kvalit a výkony umělců si právem zasluhují potlesk, jeho výjimečnost spočívá především v prostém faktu, že vůbec vyšlo. Že v době, kdy se vedou diskuse, zda má vůbec ještě smysl vydávat hudbu na fyzických nosičích, stojí někomu za to oprášit 25 let starý záznam a jít s ním na trh. Vždyť od smrti Deža Ursiniho, vítěze prvního Československého beat festivalu, uplyne už brzy dvacet let. Jeho desky sice dodnes zůstávají pro určitou komunitu pokladem, ale kolik je těch, kdo viděli Ursiniho v 80. letech naživo? Slovenský rocker totiž na sklonku své předčasně ukončené kariéry příliš často nevystupoval. Jak líčí v zasvěceném průvodním textu alba Jaroslav Riedel, „když se v září 1988 objevil v Lucerně na Vokalíze, vrátil se na pódium po šestileté pauze. V dubnu 1989 však hrál v Praze opět: na Rockfestu v Paláci kultury“. Tam si jej vyhlédl (tehdejší i současný) dramaturg festivalu Valašský špalíček Karel Prokeš a po přemlouvání se mu nakonec podařilo legendami opředeného, ale koncertováním unaveného umělce („rockové publikum chce slyšet mladé kapely“) na východní Moravu pozvat. Celý příběh o tom, jak kapela málem odmítla hrát (šlo o spor o ubytování, podtržený celkovou houstnoucí atmosférou na festivalu, na kterém jiný umělec, František Horáček alias Jim Čert, nedodržel schválený repertoár), si můžete opět přečíst v bookletu alba. Nakonec se však vystoupení konalo, a Prokeš je dokonce zaznamenal na pásek, tak jako se snažil nahrávat všechny důležité koncerty na festivalu i ve svém „domovském“ M-klubu („Budu si muset naladit kytaru…“ reagoval Ursiny na vysvětlení, proč je u mixážního pultu připravený magnetofon).

Deža Ursinyho na Valašském špalíčku doprovázela skupina Plus, sestavená spíše příležitostně z jeho studiových spoluhráčů. Vedle slovenských hudebníků byl jejím členem (přesněji „dlouhodobým hostem“) ostravský houslista Richard Kroczek a jeho nástroj se mezi kytarami, klávesami a rytmikou rozhodně neztratí. Repertoár se skládá z písní, které vyšly na třech Ursinyho albech z let 1983–86, tedy z poměrně sevřeného období. Zpěvák nesahal ani hlouběji do historie, ani nepředstavoval žádné žhavé novinky. Přednost dal repertoáru částečně prověřenému (nikoli na koncertech, ale na deskách), ale současně ještě aktuálnímu. To je důležité, protože Ursinyho tvorba, jakkoli pevně zakořeněná v rockové tradici, se postupně proměňovala. V písni Rozhovor tak slyšíme výraznou basovou linku a funkující kytaru, odraz doby svého vzniku. S 80. lety souvisí i posílená role kláves v titulní skladbě Tisíc izieb, zatímco bluesově valivá Zelená je přesahem k letům 70. Mimochodem třebaže byly Ursinyho písně na texty básníka Ivana Štrpky spíše vážné až pochmurné, nechybějí v nich drobné hudební vtípky. Jedním z nejlepších je „bzučící“ kytara na samém konci Zelené, písně o „zeleném chrobákovi“.

Z osmi skladeb, které koncertní album přináší, pouze jediná není Ursinyho vlastní: dovolil si zařadit Lennonovo hymnické Imagine, s anglickým originálním textem, doplněným Štrpkovým přebásněním do slovenštiny. Slovenský text se obsahově drží originálu, a je tím pádem mírně kostrbatý. Dnes jej můžeme vnímat jako kuriozitu, ale je třeba si uvědomit, že v době vzniku nahrávky u nás nebyla znalost angličtiny na takové úrovni, jako je dnes. Ursiny tak překladem Lennonovy skladby působil osvětově. Uvážíme-li, že jde o nahrávku z roku 1989, z doby několik měsíců před Listopadem, dostávají pro nás Lennonovy mírové fráze nový význam.

Když je řeč o jazycích, roztomile působí stručné zpěvákovo průvodní slovo, například uvažování nad tím, co že to vlastně znamená „špalíček“. Nakonec se Ursiny rozloučí česky s typicky slovenskými sykavkami: „Sbohem, Špalíčku.“ Karel Prokeš v bookletu alba dodává: „S Dežem jsem už pak bohužel nikdy nemluvil,“ čímž se příběh zdánlivě uzavírá.

Dežo Ursiny zemřel šest roků po pořízení nahrávky ve věku pouhých 47 let. V současné době však na jeho tvorbu navazuje jeho syn Kubo Ursiny, který se dokonce obklopil některými otcovými spoluhráči (ovšem ze sestavy z alba Tisíc izieb v kapele nikoho nemá). Letos Kubo přijel do Valašského Meziříčí a záznam otcova koncertu na festivalu pokřtil. Přítomen byl pochopitelně i Jaromír Kratochvíl, jehož brněnské vydavatelství Indies Happy Trails dělá vydáváním podobných pozapomenutých lahůdek záslužnou práci. Karel Prokeš líčí, jak záznam Ursiniho koncertu ležel 25 let ve skříni se „všemi ostatními“. Letos, po čtvrt století, vyšel vedle Tisíce izieb záznam ještě jednoho koncertu ze Špalíčku 89, vystoupení už zmíněného Jima Čerta. Mohl by to být základ cenné špalíčkovské edice.

Dežo Ursiny & Plus: Tisíc izieb; Indies Happy Trails 2014, 9 písní, celková stopáž 41:36

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jitce Šuranské se podařil výborný sólový debut. Bylo by ale fantastické, kdyby dokázala na této hudební úrovni přejít k autorskému repertoáru.  více

Ciment se zcela otevřeně hlásí k obskurnímu světu metalových tancovaček, ale zároveň je schopen jej pozorovat a ironicky komentovat.  více

Eldorado je proti drásavému Z kopce neuvěřitelně hravé album. Je ale docela možné, že i u něj si po dvaceti letech řekneme, že se na něm nemusí měnit ani slovo.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více