Svým příznivcům k Vánocům a sobě k pětadvacátým narozeninám vyprodukovala Druhá tráva s Robertem Křesťanem svoje první DVD. Záznam koncertu s několika hosty představuje průřez tvorbou naší špičkové bluegrassové kapely, stejně jako zásadní vlivy, které na ni od začátku působily.
Označit Druhou trávu za bluegrassovou skupinu je značně zavádějící, jedná se spíš o mechanické zařazení kapely na místo, z něhož vzešla a kde ji publikum tradičně vnímá. Obsazení dobro, pětistrunné banjo, kytara, mandolína, kontrabas a bicí sice do žánru patří, ale kapelu z něj permanentně vyděluje aranžérský přístup, uměřený hráčský projev obvykle prostý veškerého předvádění a především specifický autorský rukopis Roberta Křesťana. Ten kdysi „zlobil“ už v ryze bluegrassových Poutnících, které svým stylově neuzavřeným přístupem dovedl v 80. letech na vrchol jejich umělecké dráhy. Už tehdy se i přes instrumentální suverenitu kapely prosazovaly jeho mimořádné písničky a rozhled, který přes country viděl i k hudbě, která z něj čerpala nebo s ním měla společné zdroje. V repertoáru se začaly objevovat i cover verze písní Jethro Tull nebo Dire Straits – Telegraph Road našla své místo i na DVD, které zkompletovala Druhá tráva ke svým pětadvacetinám a vydala u labelu Indies Happy Trails.
Jedná se o záznam koncertu z divadla Stará střelnice – sálu pro necelých pět set lidí, který je součástí areálu mezi Teplicemi nad Bečvou a Hranicemi. Místo je dobře zvolené: má dostatečnou kapacitu a svým uspořádáním navozuje komorní a přátelskou atmosféru, která celý záznam charakterizuje. Natočit koncert Druhé trávy patrně není velký problém po hudební stránce, tady může být pravděpodobně největším zádrhelem perfekcionismus samotných muzikantů. Jiná věc ovšem je, že Druhá tráva je zcela netelevizní kapela – nehoní image, nedělá žádné pódiové show, nepředvádí se, nepózuje, zkrátka stojí a hraje. Jak je takový přístup na koncertě sympatický, tak představuje pro natáčení více než dvouhodinového záznamu problém, který je nutné vyřešit.
Režisér Roman Vávra si s ním poradil výborně a uchopil kapelu jakoby zevnitř. Kamera se prochází mezi hudebníky, střídají se záběry, časté polodetaily a detaily zvou diváka na koncert tak, jak ho ani v tom nejmenším sále nemůže prožít. DVD získává smysl i pro pravidelného návštěvníka živých vystoupení, který kapelu dobře zná. Při sledování záznamu snadno získá pocit, že je s Druhou trávou na pódiu a na jednotlivé hudebníky si může takřka sáhnout. I při statičnosti samotných hudebníků nikdy nevzniká dojem statické podívané na „zpívající hlavy“. Jakkoli může věc z popisu působit rutinérsky, režie společně s kamerou (Tomáš Kobolka) a střihem (Jiří Mikula) odvedly výbornou práci. Záznam přitom kapelu nijak nepatřičně nepřikrašluje včetně minimálního průvodního slova Roberta Křesťana. Zvuk (Filip Mošner) vyvažuje přímočarý charakter živého záznamu s komfortem domácího poslechu.
Výběr písní je překvapivý snad především z toho hlediska, jak skromně se tu jako autor hudby představuje Robert Křesťan. Časově se divák projde od začátků až prehistorie Druhé trávy k dnešku, samozřejmě si užije Křesťana jako zpěváka, ale jako autor hudby stojí poněkud stranou. Jako by se chtěl ukázat především jako textař, ale také tak souzní s uměřeným hudebním projevem celé kapely. Technicky výborně vybavení hráči zvažují každý tón a jejich sóla jsou školou střídmosti. Na koncertě se také podílelo několik hostů a prvním z nich – byť v nepřítomnosti – je Bob Dylan. Z celkových pětadvaceti písní nahrazujících počtem narozeninové svíčky se jich od něj na záznamu objeví sedm, tedy víc než čtvrtina – to je hodně silná pocta.
Přibližně v polovině záznamu má svůj blok Peter Rowan, s nímž se Druhá tráva poprvé setkala už v roce 1994 a který ztělesňuje to, co je pro kapelu pořád nejdůležitější: bluegrassové kořeny. Koncert také příznačně začíná jeho písní Ossian. Kytarista a producent Steve Walsh se objeví v několika písních a jeho střídání sól s dobrem v Dívce ze severu přinese ojedinělý náznak pódiového soutěžení „kdo zahraje líp a výš“. Svůj prostor dostává také Katka García, jejíž čistý zpěv vyniká s doprovodem samotného dobra i s celou kapelou. Nejnenápadnějším a nemálo vytíženým hostem koncertu je houslista Josef Malina.
Druhá tráva se samozřejmě neskládá z hostů, ale má své pevné, tvůrčí a hudebně suverénní jádro. Robert Křesťan samozřejmě nejen jako autor hudby a textů, ale také jako charakteristický i charismatický zpěvák a občasný hráč na mandolínu. Melodicky mu z kapely nejsilněji sekunduje dobro Luboše Novotného. Nenápadně pestré banjo Luboše Maliny tvoří spojnici mezi melodiemi a rytmikou tvořenou kytarou Emila Formánka, kontrabasisem či baskytarou Tomáše Lišky a bicími Kamila Slezáka. Celá sestava individualit hraje jednotně a uvolněně zároveň, z koncertu je cítit vnitřní napětí i energie, ale také klid. I tempa jsou mírná, snad místy i pomalejší než na studiových nahrávkách – tedy naopak, než tomu u živých záznamů bývá.
Záznam koncertu Druhé trávy je hlavní, ale nikoli jednou součástí narozeninového setu. Přiložené je rovněž živé CD, které je ovšem vzhledem ke kapacitě média o deset písní chudší, omezuje účast hostů a je koncentrovanějším pohledem na Druhou trávu samotnou. Přiložený je také zpěvník s pětadvaceti písněmi – tady je škoda, že kapela neopustila lpění na své jubilejní pětadvacítce a nevypravila ke svým příznivcům obsažnější materiál, podklady by se jistě našly. To ovšem patří ke klasickým „vadám“ Druhé trávy – snad je nejlepší to brát jako připomínku umění jak ze záplavy dobrých tónů vybrat několik nejlepších.
Druhá tráva In Concert. DVD – 25 písní, režie Roman Vávra, natočeno na koncertě v divadle Stará střelnice 23. listopadu 2012, celková stopáž 132:12. CD – 15 písní, celková stopáž 68 min. Vydali Indies Happy Trails.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..