Dva rozdílné světy v jedné tónině

18. květen 2024, 18:00
Dva rozdílné světy v jedné tónině

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.

První, výrazně kratší polovina večera patřila Symfonii č. 83 g moll Josepha Haydna (1732–1809), která podle druhého tématu první věty dostala název „La poule“ (Slepička). Tato skladba, jenž náleží do cyklu Haydnových pařížských symfonií, je skvělou ukázkou kombinace dokonalého kompozičního řemesla a vtipu, který se projevuje především ve zmíněném tématu, kdy specifická rytmizace připomíná slepice. Přesto se dodnes vedou spory, zda má tento motiv představovat kvokání nebo typické trhané pohyby hlavy při slepičí chůzi. Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese zaujala hned od prvních tónů skvělým nasazením.

 

filharmonie_brno_hayden_sostakovic_2024_foto_Vaclav Hubacek_02

Výborná energie, kterou do hry muzikanti vkládali, se udržela v rámci celé symfonie a mohla být částečně způsobena poněkud výraznějšími gesty, než na které jsme u Daviese zvyklí. Přesto se v interpretaci objevilo pár nepřesností, zejména rytmických. V několika místech druhé věty, zejména kdy se odehrávaly šestnáctiny na stejném tónu, byl orchestr lehce rozhozený a chvíli trvalo, než se přesně sehrál. Ve čtvrté větě pak byla flétna malinko pozadu v místech, kde si odpovídala s houslemi nebo s nimi hrála unisono. Tyto nešvary však netrvaly dlouho a byly vzápětí napraveny. Drobné vady na kráse filharmonie dohnala velice dobrou prací s dynamikou v náhlých skocích, i pomalejších crescendech a decrescendech. Podobně povedená byla taktéž ritardanda a acceleranda, a na výbornou vyšly veškeré náhlé rytmické záseky v rámci celé orchestrální faktury, kterých se ve skladbě objevilo hned několik.

filharmonie_brno_hayden_sostakovic_2024_foto_Vaclav Hubacek_03

V přímé opozici proti žertovnému Haydnovi stanula Symfonie č. 14 g moll Dimitrije Šostakoviče (1906–1975), které patřila druhá půlka čtvrtečního večera. Toto monumentální, téměř hodinové dílo pro soprán, bas, smyčce a bicí zhudebňuje texty čtyř autorů, jejichž ústředním tématem je smrt. Pokud by posluchači nevěděli, že se jedná o symfonii, pravděpodobně by tak tuto kompozici, zejména kvůli svému rozdělení na jedenáct částí a sólovým zpěvům, neoznačili. Šostakovičova Čtrnáctá symfonie klade na zpěváky, muzikanty i dirigenta velmi vysoké nároky, a to jak svojí délkou, závažností, tak těžkými party, kdy se jen málokdy stává, že by celá nástrojová skupina hrála to stejné (deset houslistů občas hraje deset různých partů). Je nutno podotknout, že členům Filharmonie Brno i jejímu dirigentovi se to podařilo. Muzikanti byli dobře sehraní a sólové vstupy jednotlivých hudebníků byly velmi povedené. Podobně jako v první skladbě večera měl orchestr výtečný výraz a velmi povedeně pracoval s dynamikou. Zde si zaslouží pochvalu především perkusionista, který zbořil předsudky, že bubeníci umí hrát pouze nahlas a v několika místech předvedl naprosto ukázková piana. Výtečné bylo také ladění a muzikantům se tak perfektně podařila vystihnout tísnivá atmosféra díla. Jako naprosto dokonalá se ukázala volba zpěváků. Sopranistka Jana Šrejma Kačírková i basista Jiří Služenko předvedli naprosto suverénní výkony plné perfektní intonace, skvělé práce s dynamikou a dobré srozumitelnosti i procítěnosti textu. Jejich hlasy byly silné ve všech polohách a jako velké plus můžeme brát i krásnou a příjemnou barvu hlasu obou zpěváků.

Propojení skladeb pouze na základě společné tóniny může být poněkud riskantní. Čtvrteční koncert ovšem dokázal, že se jednalo o povedený dramaturgický počin. Díla, ač naprosto rozdílná, se dobře doplňovala a publiku se tak v jeden večer představily dva naprosto rozdílné světy. Povedená volba děl byla podpořena velice dobrým provedením ze stran, Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese a výborného zpěvu Jany Šrejma Kačírkové i Jiřího Služenka.

Joseph Haydn: Symfonie č. 83 g moll „La poule“ (Slepička)

Dimitrij Šostakovič: Symfonie č. 14 g moll

Jana Šrejma Kačírková – soprán

Jiří Služenko – bas

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent

čtvrtek 16. 5. 2024 v 19 hodin, Besední dům

Foto Václav Hubáček

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce