Dva večery s Weinbergem – jako oheň a voda

14. říjen 2019, 18:30
Dva večery s Weinbergem – jako oheň a voda

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavír, Sonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.

Ačkoliv skladatelská osobnost Mieczysława Weinberga stojí do jisté míry ve stínu Dmitrije Šostakoviče nebo Sergeje Prokofjeva, vzrůstající zájem o tvorbu tohoto polsko-ruského skladatele s židovskými kořeny dává tušit lepší časy. Přátelství se Šostakovičem se do velké míry odráželo ve Weinbergově tvorbě (stejně jako v té Šostakovičově!). Kompletní provedení jeho Sonát pro housle a klavír dává možnost nahlédnout do dlouhého a dramatického vývoje skladatelova hudebního jazyka. Zatímco raná díla vycházejí ještě z bohatého, ale stále jasně tonálního cítění, ta novější čerpají mnohem více z výdobytků hudebního vývoje 20. století. Posluchači tak měli ve dvou dnech možnost zažít tuto pozvolnou, avšak nepřehlédnutelnou proměnu vyjadřovacích prostředků a formových řešení. Mohli tak i poznat umělcovu vzrůstající skepsi a deziluzi v kontinuitě jeho uměleckého života.

weinberg_I_foto_jan_prokopius

Houslista Milan Paľa je známý svojí expresivní interpretací hudební literatury 20. století, a pomineme-li jeho bachovské nahrávky, většina jeho repertoáru je tvořena právě moderní hudbou se složitou rytmikou, skokovými dynamickými kontrasty, pekelně rychlými běhy a ostrými disonancemi. Milan Paľa však již mnohokrát dokázal, že jeho silnou stránkou nejsou pouze expresivní a vyhroceně burácející části, ale také vzdychající, křehké, takřka bezbranné fráze. Právě v úvodní Sonátě pro housle a klavír č. 1 zvolil Paľa toto romantické a dojemné uchopení s obřím vibratem a bezchybně vypointovanými vrcholy. Houslista projevil nejen bravurní technickou úroveň, ale především hluboké a veskrze niterné pochopení skladatelových záměrů.

Každá další sonáta se v této interpretaci více a více přibližovala finálním tvarům posledních Weinbergových děl a skladatelův umělecký vývoj tak před posluchači bezmála hmotněl. Ladislav Fančovič s Milanem Paľou tvoří již několik let sehrané umělecké duo. Fančovič byl takřka opakem Paľova subjektivismu: umírněný, objektivní, chtělo by se takřka říct „nezúčastněný“, kdyby to slovo nemělo tolik negativních konotací. Fančovič totiž tvořil podklad Paľovu rozbouřenému běsnění velmi cíleně a držel jej na pomyslné hraně mezi vybroušeným uměleckým výkonem a absolutním chaosem. Právě v této souhře dramatu a zdrženlivosti, subjektivnosti a objektivnosti, expresivity a jemnosti, ohně a vody se mohly zalesknout všechny odstíny Weinbergových sonát.

weinberg_I_foto_jan_prokopius_01

Čtvrtá sonáta, která uzavírala první z večerů, již předznamenávala svojí razancí a upřímnou uměleckou bezprostředností pokračování. Za týden druhý večer zahájila expresivní Sonáta pro sólové housle č. 3, tolik odlišná od pokojného a melancholického začátku prvního koncertu. Paľova organická a umělecky vybroušená práce s tempem skladby způsobila, že jednovětá skladba byla vyřčena jakoby jedním dechem. Následující Sonáta pro klavír č. 6 dala prostor Ladislavu Fančovičovi. Klavírista výtečným frázováním a prací s dynamikou umocňoval odcizené, rezignované, zkroušené, přesto melancholie prosté vyznění skladby. Hudba se rozléhala bezútěšnou planinou prostá romantického patosu. Ve zbývající dvojici sonát vygradovaly oba večery a cyklus se uzavřel.

Umělecké dvojici Paľa a Fančovič není co vytknout – důkladné nastudování skladeb, vytříbený cit pro skladatelův jazyk a perfektní souhra, toho všeho posluchači byli svědky ve dvou večerech věnovaných skladatelskému odkazu Mieczysława Weinberga.

Mieczysław WEINBERG:

Sonáty pro housle a klavír č. 1–6

Sonáta pro sólové housle č. 3, op. 126

Sonáta pro klavír č. 6, op 73

Milan Paľa housle, Ladislav Fančovič klavír

7. října 2019, 13. října 2019, Besední dům

Foto Vojtěch Kába a Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce